Dnes žije na Zemi zhruba 7,8 miliard lidí. Do roku 2100 prý počet stoupne až na 11 miliard! A pak, ať už postupně či náhle, klesne na nulu… Zatím tedy doufejme, že se scénář moc brzy nenaplní. Co ale bude, až jednou ano?

Lidstvo, alespoň prozatím, není schopno existovat bez planety Země. Naopak to ale samozřejmě neplatí!

Kdybychom si 4,5 miliardy let existence naší planety představili jako jediný den, doba přítomnosti člověka (jakožto rodu homo) by tvořila necelou minutu! Země tu byla dávno před námi, a dokud ji nezničí vyšší moc vesmíru, bude i po nás.

Možné scénáře vymření lidstva tentokrát nechme stranou. Jen si přestavme situaci, že lidé prostě zmizeli. Jen oni. Všechno ostatní zůstává stejné.

Život jde dál

Ruku na srdce, planeta si oddechne. Chybět jí nejspíš nebudeme. Někomu však ano – přinejmenším domácí zvířata už za pár hodin začnou mít hlad! Na světě žijí například stovky milionů psů, a ta nejmenší plemena bez člověka přežijí sotva pár dní.

Nadšeni nebudou ani hlodavci, kteří se živí zbytky a odpadky. Až dojdou zásoby, vrhnou se do přírody, kde se stanou kořistí dravců. Ovšem právě šelmy a divoká zvířata zajásají. Až jim lidé uvolní prostor, začnou odbydlovat opuštěná města.

Pré bude mít i život v oceánech. Bez dalšího zamořování mořské vody se tu ryby, želvy i další organismy začnou množit raketovou rychlostí. A nejen zvířata, i rostliny budou mít najednou volnou cestu!

Až nikdo nebude ničit plevel, města se začnou měnit v džungli. Brzy se semínka dostanou i do sporů v budovách, zdi prorostou kořeny a začnou praskat!

Sbohem, města!

Nejprve vezmou za své samozřejmě stavby dřevěné. Co neztrouchniví, možná shoří, nebo se stane potravou škůdců. Ale kamenné a betonové přeci vydrží navěky, nebo ne? Proč třeba již více než čtyři tisíciletí v poušti hrdě stojí egyptské pyramidy?

Vděčí za to své velikosti a extrémně suchému prostředí. A proč se přes 2000 let zachovaly úchvatné antické stavby? Lidé je permanentně udržují! Až to tak nebude, kámen i beton přepadnou ničivé chemické procesy. Nejsou tedy trvanlivější stavby z oceli?

Ani náhodou, jejich nepřítelem je koroze! Třeba Eiffelovka je již více než 130 let chloubou Paříže jen díky tomu, že každých sedm let dostává nový nátěr.

Symbol San Franciska Golden Gate je natírán téměř nepřetržitě, jinak by se vlivem koroze patrně do sto let zhroutil! A moderní železo-betonové stavby, kde ukryté kovové pruty časem rez přemůže také, mají údajně budoucnost maximálně 5x delší.

Mnoho měst už to ale trápit nebude. Protože bez údržby protipovodňových zábran je dávno zaplaví voda…

Kdo byli lidé?

A co se tedy o lidské civilizaci dozvědí případní návštěvníci třeba za 10 000 let? Z knih a fotografií nic, neboť papír i film se bez údržby nedožijí více než 200 až 300 let. Data na dnešních optických discích údajně vydrží zhruba století.

Déle než nejmodernější datové nosiče patrně vydrží starověké záznamy vytesané do kamene. Ale navěky také ne. A co informace v radiových vlnách, které krouží kolem planety? Nemohly by doletět někam k našim vzdáleným či budoucím kolegům?

Bohužel, podle organizace SETI, zabývající se zachycováním radiových vln z vesmíru, se změní v nečitelný šum ještě dříve, než urazí vzdálenost ke hvězdě nejbližší Slunci. Jistě, třeba se našim potomkům nějakou trvalou památku na lidstvo vytvořit podaří.

A pokud ne? Pak se ona minuta existence lidstva na Zemi nejspíš stihne smazat za vteřinu.