Tři dny po začátku srpna roku 1991 vyráží výletní loď Oceanos z města East London do Durbanu. Přejezd mezi jihoafrickými městy řídí z kapitánského můstku zkušený Řek Yiannis Avranas. Za sebou má v tu chvíli tři desítky let na moři.

Přírodním živlům je ovšem jeho letitá praxe ukradená. Hned první večer ukážou lodi, co dovedou. Silná bouře podporovaná vichřicí pohazuje lodí ze strany na stranu. Okolo půl desáté se ze strojovny ozve tlumený výbuch.

Prostě tě pic a nehledej mě víc

Exploze hlavního motoru poškodí trup, který začíná nabírat vodu. Během pár okamžiků je loď bez elektřiny a rozbouřené moře si s ní bez jakéhokoliv odporu hraje jako s hadrovým panákem. Budoucnost plavidla a bezpečí cestujících teď závisí na posádce.

Té je ovšem obojí ukradené. Nikdo nedává povel k poplachu. O tom, že se něco děje, musí pasažéry „informovat“ až voda v dolních palubách.

Řada svědků navíc posléze potvrdí, že většina členů posádky včetně kapitána Avranase byla v tu chvíli už sbalená a připravená k útěku. Kapitánský můstek zeje prázdnotou. Pomoc nakonec přivolá až jeden z cestujících, umělec Moss Hills. Je to on, kdo místo posádky organizuje evakuaci.

Uhněte, nejdřív já!

Jihoafrické námořnictvo společně s leteckými silami následně zahajuje sedmihodinovou misi, během které postupně přepraví z potápějící se lodi a záchranných člunů všech 571 lidí do bezpečí. Druhý den odpoledne jde Oceanos ke dnu.

Téměř ihned po své záchraně začínají přeživší vyprávět příběh o zbabělosti a zradě. Vyjde najevo, že kapitán opustí svou loď v prvním vrtulníku, a navíc přitom sobecky předběhne jednoho ze starších cestujících.

Posádka zbabělců

Nutno podotknout, že takových členů posádky je víc. Mnoho důstojníků se z lodi dostane dřív, než ženy a děti. Avranas se následně snaží své činy obhájit tvrzením, že opustil loď, aby mohl organizovat záchranné práce a dohlížet na ně z vrtulníku.

Pak přidá ještě několik dalších perel: „Když je nařízeno opustit loď, nezáleží na tom, kdy ji kdo opustí. Jestli chce někdo na lodi zůstat, může.“ Jeho slova nadzvednou Franka Branyarda, autora několika knih o lodní dopravě:

„Každý, kdo miluje moře, ví moc dobře, že kapitán je odpovědný za bezpečnost svých cestujících. Kapitán Avranas by měl být zbaven své licence a čelit trestnímu stíhání.“ A vyšetřovací komise mu dá za pravdu. Kromě Avranase ukáže ještě na čtyři jeho kolegy.