Během druhé světové války se do boje vydává i mnoho žen. Dosahují zde skvělých výsledků a mnohdy strčí do kapsy i mužské spolubojovníky. Jejich osudy jsou však často tragické. Mnoho z nich si vybere špatnou stranu, která nevyhrává. Jednouz nich je pilotka Hanna Reitschová.

Od pohledné Hanny (1912–1979) z Hirschbergu všichni očekávají, že se po vzoru svého otce stane lékařkou. Na lékařskou fakultu skutečně nastoupí, avšak studium dovede jen obtížně skloubit se svým největším koníčkem, létáním…

Dolétne až na jih Afriky!

Je šampionkou v letu na kluzáku, a dokonce v roce 1934 podnikne výzkumnou expedici do jižní Afriky. V roce 1937 se politická situace v Německu vyhrocuje a pomalu se objevují předzvěsti války.

Hanna je převelena na testovací letiště Rechlin–Lärz a dostane za úkol zkoušet vojenské letouny pro armádu.

Ačkoli podle národněsocialistické filozofie žena patří do domácnosti a rozhodně by se neměla ve vojsku angažovat, Hannin mimořádný talent upoutá i samotného vůdce Adolfa Hitlera (1889–1945), a tak je jí umožněno v oblíbené činnosti pokračovat. Kromě toho je pro svou fotogeničnost používána na propagační materiály.

Za svou službu se nestydí

Po celou dobu války se podílí na vývoji nových zbraní, kupříkladu sebevražedných letadel nebo raketových hlavic.

V samotném závěru války dokáže skrz obléhaný Berlín proletět až k Hitlerovu bunkru a převzít od Hitlera instrukce k dalšímu velení pro admirála Karla Dönitze (1891–1980), který nastoupí po vůdcově sebevraždě na jeho místo.

S instrukcemi prokličkuje palbou a vzkaz skutečně předá. Později je však zatčena americkou tajnou službou a ve vězení stráví 18 měsíců. Zbytek života prožije v africké Ghaně a pokračuje v kariéře jako letecká závodnice.

Za svou nacistickou minulost se nijak nestydí a do smrti nosí Železný kříž, vyznamenání, které dostala od samotného vůdce. Umírá ve věku 67 let na infarkt.