„Co to, ksakru, může být?!“ Vousatý, rozložitý farmář se vyděšeně rozhlédne po poli, pokrytém kousky masa. Netuší, odkud se vzalo. Ale nic dobrého za tím nebude, to je víc, než jisté! Radši doběhne pro sousedy…
Deštníky vás mohou ochránit před deštěm, sněhem a také třeba i před mírnějším krupobitím. Ale co dělat, když z nebe padají pavouci, golfové míčky anebo syrové maso? Ano, to všechno se stalo.
Zatímco mnohé případy podivného „deště“ jsou poměrně snadno vysvětlitelné, některé zůstávají dlouhodobě nevyřešenými a poněkud tajemnými událostmi.
Pozor, padají ryby!
Tak třeba pobřežní města po celém světě viděla své vlastní verze deště ryb. I když existují i jiné teorie, vědci pro něj mají celkem snadné vysvětlení.
Fenomén zvaný vodní smršť je vlastně tornádo, které při přechodu přes vodní hladinu nasaje do víru ryby či jiné vodní živočichy. Ti jsou pak zvednuti do výšky a přeneseny na větší či menší vzdálenosti, kde pak dopadnou na zem. Podobně cestují třeba i žáby.
Vzlety a pády
V roce 2015 zasypou Austrálii statisíce malých pavouků a není to zdaleka poprvé.
Tento jen nastává, když se velké skupiny pavouků „vyšplhají na vysoké místo a ze svých snovacích bradavek uvolňují hedvábí, aby zachytili vítr.
Je to jako balón, prostě pak vzlétnou,“ vysvětluje Rick Vetter, bývalý arachnolog z University of California. Zatímco odborník tvrdí, že se to děje často a kdekoliv na světě, déšť „vařených“ kaloňů je úplně jiná káva.
Tento hororový zážitek z roku 2018 si jistě budou dlouho pamatovat obyvatelé Campbelltownu na stejném kontinentu, kde padali pavouci.
Stovky kaloňů australských (Pteropus poliocephalus) tentokrát během ukrutných veder na zem nedopadly z nebe, ale ze zdejších stromů. Dokážou totiž bezpečně zvládnout teploty okolo 30 ° C, vyšším jejich organismus už ale nedokáže vzdorovat.
„V podstatě se uvaří,“ vysvětluje Kate Ryanová, manažerka zdejších ochránců přírody.
Míčky, zlato, maso…
Jindy ovšem na zem dopadnou i jiné věci, než jsou zvířata. Podle místního listu zasypaly v roce 1969 ulice města Punta Gorda na Floridě po prudkém lijáku desítky golfových míčků.
Odborníci se domnívají, že nejpravděpodobnějším vysvětlením je možnost, že je sem přineslo tornádo z nedalekého golfového hřiště. To na Sibiři pro změnu prší v březnu 2018 zlato!
Stane se tak poté, co letadlo, převážející zlato a jiné drahé kovy, vysype nešťastnou náhodou část nákladu po startu z letiště v Jakutsku.
Lovci pokladů z události nic neměli, protože policie tvrdí, že získala zpět všech téměř 200 zlatých prutů o celkové váze cca 3,4 tuny.
Maso na poli
Záhadou naopak dodnes zůstává tajemná „masová sprcha“, která zasáhla v roce 1876 farmu v Bath County v americkém státě Kentucky.
I když jistý vědec navrhl vysvětlení, že by mohlo jít o druh sinic, které nakonec ztuhly do podoby masitého želé, jiní jsou přesvědčeni, že šlo o zvratky dravých ptáků. Podobné případy byly později hlášeny i v Evropě.
Neslavný návrat na Zem
Vesmírné objekty zkrátka někdy doslouží. Jako například čínská vesmírná stanice Tchien-kung 1, která po poruše začne klesat zpět k Zemi. Do atmosféry její zbytky vstoupí 2. dubna 2018 krátce po půlnoci a skončí ve vodách Pacifiku. Není to první podobný případ.
Za posledních 50 let opětovně vstoupilo do zemské atmosféry více než 6 000 tun podobného vesmírného šrotu. Podle vědců je však možnost, že takové trosky zasáhnou člověka, přibližně milionkrát menší, než je šance na výhru v loterii.
