Roku 1757 si sotva devítiletý chlapec bere o 45 let starší ženu. Důvod nezvyklého sňatku je prostý: obrovský majetek. Svatbou se spojí chudý korutanský rod Clamů s bohatými Gallasy, kteří postrádají mužského dědice. Jméno Gallas tak přece jenom nezanikne…
Nevděčný voják
Jan Matyáš Gallas (1588–1647), pocházející ze šlechtického rodu z italského Trentu, se jako voják protlouká na bojištích třicetileté války a získává ostruhy u rakouského vojevůdce Albrechta z Valdštejna (1583–1634).
Ten mu pomůže k maršálské hodnosti, jenže Matyáš se mu za to neodvděčí hezky. Účastní se spiknutí, při kterém je Valdštejn zavražděn.
Získává pak po něm nejenom funkci generála císařských vojsk, ale i panství Frýdlant s Libercem a Smiřicemi v tehdejší hodnotě milion zlatých (monopol na ražbu mincí v Čechách stál roku 1622 šest milionů zlatých).
Zakladatel knihoven
Matyášův syn František Ferdinand Gallas (1635–1697) řeší hospodářské problémy na frýdlantském panství po svém: zvyšuje povinnosti poddaných.
Ti si ale stoupající tlak nenechají líbit a všechno vyvrcholí nevolnickým povstáním v letech 1679–1687. František Ferdinand je milovníkem knih, roku 1669 zakládá pražskou clam-gallasovskou knihovnu a opět let později i sbírku na Frýdlantu. Do dnešních dnů má rodová gallasovská knihovna téměř 16 tisíc svazků.
Panovníkem na 23 dní
Schopného diplomata, habsburského vyslance v Londýně, vyslance u papežské kúrie, člena císařské Tajné rady a muže s mnoha dalšími tituly a hodnostmi Jana Václava Gallase (1671–1719) povolává rakouský císař Karel VI. (1685–1740) v roce 1719 do funkce neapolského místokrále.
Ve svém novém působišti v italské Neapoli si ale Gallas sotva stihne vybalit své věci, protože umírá po pouhých 23 dnech ve funkci.
Stavitel vězení
Filip Josef Gallas (1703–1757), syna Jana Václava a nejvyšší dvorský soudce a hofmistr Království českého přikupuje roku 1726 k frýdlantskému panství zděděném po otci Václavovi ještě Lemberk za 291 tisíc zlatých (za 20 tisíc postavili ve 40. letech 18. století v Hořicích v Podkrkonoší kostel).
Protože má povinnosti na vídeňském dvoře, moc času tu ale netráví. Vrhá se ovšem do stavebních prací, vybuduje na Lemberku třeba vězení nebo poplužní dvůr. Smrtí Filipa Josefa rod Gallasů vymírá.
Zůstává po něm ovšem bohatá vdova, jeho žena Marie Anna (1703–1759), hraběnka z Gallasu.
Chudý ženich
Korutanská hrabata Clamové si berou své jméno od panství Clam, které získali v roce 1524. Kristián Filip Clam (1748–1805) se roku 1757 žení se svojí tetou, vdovou Marií Annou Gallasovou.
Vzniká tak spojení rodů Clam-Gallasů. Kristiánovi Filipovi Clam-Gallasovi, nejvyššímu maršálkovi Království českého a podporovateli sklářského a textilního průmyslu pomůže o mnohem starší první manželka k ohromnému majetku.
Potomků se ale dočká až se svojí druhou ženou Marií Karolínou Šporkovou (1752–1799).
