Jsou dvě hodiny ráno a sovětský a německý šéf diplomacie stvrzují podpisy smlouvu o neútočení. Sovětský svaz a Německo si přitom rozdělují sféru vlivu na východě Evropy. Předurčují tím i to, jak začne druhá světová válka!

Hitlerův ministr zahraničních věcí Joachim von Ribbentrop (1893–1946) si s Vjačeslavem Molotovem (1890–1986) notuje. Oba se řídí instrukcemi svých vůdců Hitlera a Stalina.

Pakt navenek působí zcela neškodně. Jde přece jen o smlouvu o neútočení mezi těmito mocnostmi. Háček tkví v přísně utajeném dodatku, který Sověti popírají až do roku 1989! V něm se hovoří o rozdělení zájmových sfér ve třech oblastech.

Pomyslná pobaltská hranice je totožná s hranicí Litvy. Lotyšsko, Estonsko a Finsko jsou tak vydány napospas Sovětskému svazu. Polsko je rozkrojeno podél řek Narew, San a Visla.

Třetí článek utajené části hovoří o Besarábii (dnešní Moldavsko), kde „německá strana potvrdila svůj naprostý politický nezájem o tyto oblasti“.

Čiré přátelství

Karty jsou rozdané, mocnosti mohou začít hrát. Sovětský svaz a organizace Kominterna skoncovávají s protinacistickou rétorikou. Němci napadají 1. září Polsko ze západu, Sověti odpoví útokem z východu.

Podepisuje se nová smlouva, teď už jde o „přátelství a spolupráci“. Konají se velkolepé přehlídky obou armád ve Lvově a Brestu. Sověti náhle otáčejí a osud Československa je jim jedno, jeho obnovu si nepřejí.

Zrada

Stalin mluví o agresi Francie a Anglie, které prý napadly Německo. Následně se pouští do své vlastní akce a útočí na Finsko, v zimní válce je ale zaskočen jeho houževnatostí. Po vzoru Německa dokonce uzavře pakt o neútočení s Japonskem.

Vše bere zasvé 22. června 1941, kdy Německo bez vyhlášení války přepadne Sovětský svaz. Přátelství je totam. Ribbentrop je po válce popraven, Molotov umírá až v roce 1986.