Třetina českých dětí do 15 let, které se zapojily do průzkumu, tráví svůj volný čas hraním počítačových her. Mnohé z nich pak před obrazovkou počítače stráví i několik hodin denně. Takové chování už přitom může znamenat problém. Z nevinné zábavy se totiž lehce stane závislost.
Problémy, které může nadměrné hraní způsobit, si uvědomují i odborníci. Světová zdravotnická organizace (WHO) dokonce loni zařadila závislost na počítačových hrách mezi psychické poruchy.
Podle výsledků rozsáhlého výzkumu vědců z Palackého univerzity v Olomouci přibližně čtyři české děti ze sta vykazují příznaky závislosti.
Naměřená hodnota je v rámci Evropy mírně vyšší, alarmující je však fakt, že se jedná především o žáky druhého stupně základních škol.
„A priori nevnímáme hraní her jako takové nějak nebezpečným, hraní her má i mnoho pozitivních aspektů.
Přesto však jedno velmi důležité upozornění ze získaných údajů plyne, a to je spojené s faktem, že nejvyšší míru symptomů závislosti na digitálních hrách jsme shledali u žáků druhého stupně základních škol.
Je zde tedy velký prostor pro to, aby se předcházelo závislosti na hraní her a s tím souvisejícím negativním dopadům, a to zejména u této skupiny adolescentů,“ uvedla v tiskové zprávě k výzkumu Jaroslava Suchá z Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Osvěta by měla přijít zejména od lidí, které děti uznávají a vzhlížejí k nim. Vysvětlovat tedy musí rodiče, učitelé, ale také takzvaní influenceři. Podle odborníků z Univerzity Palackého je potřeba rozlišovat různé aspekty hraní digitálních her.
Doba hraní nemusí vždy znamenat závislost. Je třeba posoudit celkový kontext hráčova života, další oblasti, kam hraní zasahuje, a případné negativní dopady, které může hraní způsobovat.
V případě, že rodina nebo sám jedinec vnímá, že není něco v pořádku, je potřeba využít služeb psychologů či adiktologů, jež se zaměřují na práci se závislými adolescenty.
„Erudovaný odborník by měl jedinci i jeho okolí pomoci se v této situaci zorientovat a nalézt vhodné možnosti řešení. Zároveň by měl porozumět tomu, jaké příčiny za tímto chováním stojí,“ dodal psycholog z olomoucké univerzity Martin Dolejš.
Právě zmiňované zasahování do ostatních sfér života může podle odborníků signalizovat obtížně kontrolovatelnou závislost na hraní.
Dalšími příznaky může být u dětí nezvladatelné chování při zákazu užívat počítač, ztráta kontroly nad časem stráveným u počítače, pocit prázdnoty, nervozita a neklid při dlouhodobé nepřítomnosti u počítače i zhoršující se prospěch ve škole.
Extrémními jevy můžou být i krádeže peněz na nákup her, zanedbávání zevnějšku nebo nedodržování jídelního a pitného režimu. Závislost přitom stále častěji hrozí i těm nejmenším dětem, kterým rodiče často dají pro zabavení mobil či tablet s hrami a videi.
Se závislostí na počítačových hrách nebo na internetu však nemusí mít problém pouze dospívající či děti. Ty někdy jen přebírají vzorce chování od svých nejbližších.
„Setkala jsem se i s tím, kdy přišel žádat o terapii svého dítěte rodič a ukázalo se, že on sám je závislý na komunikaci na sociálních sítích nebo hrách na internetu,“ upozornila psycholožka Zdeňka Košatecká.
