Pastilky pro svěží dech, speciální mýdlo na kožní problémy anebo poměrně spolehlivý těhotenský test za pomoci obilí.

Dochované dokumenty ukazují, že dávní obyvatelé Egypta měli na svou dobu nečekaně nadčasové a moderní znalosti z oblasti zdravotnictví i péče o tělo.

Různé papyry, obsahující receptury na léčiva, popisující lékařské postupy i dokumentující některé složité medicínské případy dokážou svým obsahem často překvapit. V mnohém se totiž shodují s poznatky současné vědy.

Nejstarší známý těhotenský test pochází právě ze starověkého Egypta a používá se k němu tehdy ječmen a pšenice. Každý druh obilí je uložen v jiném pytli. Žena, která chce vědět, zda je či není těhotná se na každý z nich vymočí.

Pokud obilí začne klíčit, je odpověď pozitivní. Testy jsou na svou dobu překvapivě přesné a vědci spekulují, že to bylo proto, že zvýšené hladiny hormonů, které se vyskytují v moči těhotných žen mohou podporovat klíčivost obilných zrn.

Krásné i praktické

Nápadné líčení očí, který neodmyslitelně patří ke starověkému Egyptu sloužilo spíše praktickým účelům, než aby bylo projevem marnivosti.

Při analýze 52 vzorků z nalezených schránek na líčidla vědci zjistili, že řada látek, používaných v egyptské kosmetice stimulovala imunitní systém lidského těla.

Některé ze složek líčidel se přirozeně v přírodě nevyskytují a Egypťané je tedy vyráběli záměrně ve snaze předcházet onemocnění očí. Podle lékařského dokumentu, zvaného Ebersův papyrus, pocházejícího z období okolo roku 1500 př.n.l.

používají Egypťané rovněž mýdlovitou látku, obsahující zásadité soli a rostlinné i živočišné tuky. Tento materiál není využíván pouze k praní prádla, ale také k léčbě kožních onemocnění.

Předcházení nemocem

Stavitelé hrobek a dalších památek, které se zachovaly do dnešních dnů dostávali od svých zaměstnavatelů stravu, bohatou na česnek, cibuli a ředkvičky. Tato zelenina obsahuje ve vysoké míře složky, které se považují za přírodní antibiotika.

Ta tehdy pomáhala při prevenci onemocnění v náročných pracovních podmínkách a při kontaktu s mnoha dalšími pracovníky. Egypťané si také vyrábějí zubní kartáčky tak, že rozcupují konce větviček.

Kromě toho se na dávných papyrech dochovaly receptury na tehdejší zubní pastu, kterou lze považovat za možná nejstarší na světě. Skládá se ze sušeného květu kosatce (Iris), soli, pepře a máty.

Vědci přitom teprve relativně nedávno objevili prospěšné vlastnosti kosatce pro zdraví dásní.

Osobní vůně a hygiena

Obyvatelům starověkého Egypta je často připisováno používání prvního deodorantu na přírodní bázi. Jejich pomocníkem proti tělesným pachům byly například citrusy nebo skořice.

Vytvářeli rovněž speciální vonné pelety z rostlin, které vkládali do oděvů v místě podpaží, které si také pečlivě vyholovali. Pokud na Egypťany přijde nepříjemnost v podobě vší, nejsnadnější způsob obrany je jednoduše si oholit hlavu.

Snadnější to v té době mají kněží, kteří si holí celé tělo, aby zůstali čistí ve službě bohům.

Proti nežádoucím návštěvníkům

Zatímco oholení hlavy má aspoň nějaký účinek, jiné prostředky, používané jako repelenty vzbuzují v dnešní době rozpaky. Například lektvar, skládající se z teplé vody a datlové mouky, který má odpuzovat blechy a vši.

Jeden recept, který by mohl mít nějaký účinek, je voda s rozmíchaným vápenným práškem, kterou se kropily předměty v domácnosti, aby byly vyhubeny blechy a jiní nežádoucí společníci aby se také drželi v uctivé vzdálenosti. Za spolehlivý odpuzovač mravenců se v dané době považuje majoránka.

Svěží dech

O stomatologii se lze dočíst v papyru Edwina Smithe, který pochází zhruba z roku 1600 př. n. l.. Jde o detailní chirurgické manuály včetně podrobných pokynů, jak léčit také onemocnění ústní dutiny.

Lze se v něm dokonce setkat s popisem rakoviny, kterou papyrus řadí mezi beznadějné případy. Těch je zde popsáno více, avšak použití magie radí text papyru pouze v jediném případě.

Zhruba v této době se uskutečňují první drobné zubařské zákroky, které pomalu připravují cestu ke složitějším postupům, jako je trhání zubů nebo řezání dásní. Hovoří se také o použití rovnátek.

Pro ty, kteří mají potíže s nevábně páchnoucím dechem se připravují pastilky z medu, koření a bylinek. Obsahují například skořici nebo myrhu.