Které celebrity za celou historii předávání cen americké Akademie filmového umění a věd získaly nejvíc sošek? Absolutním oscarovým rekordmanem se stal Walt Disney, přičemž další slavná jména za ním následují až s náležitým uctivým odstupem. Znáte je všechna?

Walt Disney (1901 – 1966)

Počet sošek: 26

Tento americký filmový producent, režisér, scenárista, dabér, animátor a filantrop byl na cenu Akademie nominován celkem 59krát. Sošku si nakonec odnesl 26krát (roku 1954 dokonce hned čtyři naráz).

Celosvětově proslul například animovaným snímkem Sněhurka a sedm trpaslíků (1937) či vytvořením postavičky Mickeyho Mouse. Walt Disney se narodil roku 1901 a už během dětství na farmě v Missouri se projevila jeho záliba v kreslení.

V šestnácti letech odešel ze školy a pokusil se vstoupit do armády, ta ho ale pro jeho nízký věk odmítla. Nakonec se do 1. světové války zapojil jako řidič sanitky Červeného kříže a byl tak vyslán do Francie.

Po návratu domů se živil kreslením reklam pro noviny, časopisy a kina. Již po pár letech ale založil vlastní animační společnost a vymyslel postavičku Mickeyho Mouse (do roku 1946 ho i sám daboval).

Jeho celovečernímu debutu Sněhurka a sedm trpaslíků pak v prosinci 1937 tleskali první diváci dokonce vestoje. Pro společnost Walt Disney Studios tím začala tzv. „zlatá éra animace“, během níž vznikly postavičky jako Pinocchio, Dumbo, Bambi…

V 50. letech Disney navíc slavnostně otevřel zábavní park Disneyland a jeho Walt Disney Production se postavila mezi přední světové filmové producenty. V roce 1966, během plánování operace starého zranění z póla, ale lékaři přišli s hroznou zprávou:

Walt má nádor v levé plíci a zbývají mu nanejvýš dva roky života. Jenže bohužel, už o necelý měsíc později se Disney ve svém domě zhroutil k zemi – rakovina plic způsobila selhání krevního oběhu.

Svého posledního Oscara, za film Medvídek Pú a bouřlivý den, tak získal už jen „in memoriam“.

Woody Allen (*1935)

Počet sošek: 4

Tento filmový režisér, scenárista, herec, komik, spisovatel a dramatik, který se narodil v roce 1935 v New Yorku jako Allen Stewart Konigsberg, je jedním z mála amerických filmařů, kteří se dokázali prosadit především jako tvůrci autorských filmů.

A k tomu je třeba velký talent! A že ho Allen má, potvrdila Americká filmová akademie už čtyřikrát. Prvním filmem, který Allen režíroval, byl snímek What´s Up, Tiger Lily? (1966). Ve své kariéře se ale nikdy neomezoval pouze na režii.

Když se v roce 1969 objevil na titulní straně časopisu Life, byl už i úspěšným broadwayským dramatikem a populárním komikem. Ze svých slabostí dokázal udělat přednost, a vytvořil tak humornou figuru neurotického intelektuála.

Za film Annie Hallová, který je mnoha kritiky i diváky označován za jeho nejlepší dílo, pak v roce 1977 získal dokonce dva Oscary naráz (za scénář a režii).

Další dvě ocenění pak Woody přijal za scénáře k filmům Hana a její sestry (1986) a Půlnoc v Paříži (2011). Jak dokazuje úspěch posledně jmenovaného snímku, Woodyho talent nezastavilo ani nové tisíciletí. Se železnou pravidelností každý rok natáčí jeden film.

Letos mělo v českých kinech premiéru jeho Kolo zázraků, s Kate Winsletovou a Justinem Timberlakem v hlavních rolích.

Katharine Hepburnová (1907 – 2003)

Počet sošek: 4

Americká herečka Katharine Hepburnová byla během své sedmdesátileté kariéry na Oscara nominována 12krát.

Ocenění nakonec získala čtyřikrát, v letech 1934 (za snímek Morning Glory), 1968 (Hádej, kdo přijde na večeři), 1969 (Lev v zimě) a 1982 (Na Zlatém jezeře).

V roce 1999 ji Americký filmový institut označil za nejlepší ženskou filmovou hvězdu všech dob. Katharine přišla na svět 12. května 1907 v Connecticutu. Řadu let přitom jako datum svého narození uváděla den, kdy se narodil její bratr.

Ten bohužel v šestnácti letech spáchal sebevraždu, a právě tato událost byla prvním ze silných zážitků, které formovaly Katharininu osobnost.

Na konci 20. let se pak jako začínající divadelní herečka přestěhovala do New Yorku a v roce 1927 se setkala s Ludlowem Ogdenem Smithem, který se o rok později stal jejím prvním, a zároveň jediným, manželem.

Hvězdu na divadle z Katharine udělala hra Manžel bojovnice a těsný kostým z kovových pásků. Nato odjela do Hollywoodu a prvního Oscara získala hned za svůj třetí film: Morning Glory (1933). Katharine byla zvyklá vítězit.

V dětství, kdy si přála být chlapcem, byla nejlepší ve skocích do vody, později zase ve filmu. A že byla skutečně soutěživá, dokazuje i to, že chtěla vynikat třeba i při zahradničení s přáteli.

Skutečná ocenění jejích profesních triumfů představuje i rekordní množství nasbíraných Oscarů. Žádná žena v historii jich zatím neobdržela víc než ona (paradoxně si je nikdy nepřevzala osobně).

Meryl Streepová (*1949)

Počet sošek: 3

Katharine Hepburnové v současnosti ale „na paty šlape“ Meryl Streepová, jež má doma oscarové sošky tři, ovšem v počtu nominací ji už porazila.

První sošku Meryl získala za vedlejší roli ve filmu Kramerová versus Kramer (1979), druhou za hlavní roli v Sophiině volbě (1982) a třetí za ztvárnění Margaret Thatcherové ve snímku Železná lady (2011). Meryl se narodila v roce 1949 v New Jersey a na univerzitě v Yale vystudovala umění.

První nominaci na Oscara získala už za svůj druhý výrazný film, nazvaný Lovec jelenů (1978), a o rok později si už pro ocenění kráčela na pódium.

Dalšími snímky, v nichž zazářila, byly Madisonské mosty, Vzpomínky na Afriku, Smrt jí sluší, Divoká řeka, Hodiny, Ďábel nosí Pradu nebo Mamma Mia!

Streepová je známá svým univerzálním akcentem, díky němuž mohla ve filmu hrát Polku (Sophiina volba), Dánku (Vzpomínky na Afriku), Australanku (Pláč ve tmě), Němku (Holocaust) i Angličanku (Francouzova milenka).

Momentálně v kinech září v pokračování úspěšného muzikálu Mamma Mia! Here We Go Again.

Ingrid Bergmanová (1915 – 1982)

Počet sošek: 3

Z hereček se může třemi Oscary pochlubit už jen Ingrid Bergmanová.

Podobně jako Streepová získala jednu sošku za vedlejší roli (Vražda v Orient expresu, 1974) a dvě za roli hlavní (Plynové lampy, 1944, a Anastázie, 1956). Tato Švédka se narodila roku 1915.  Matka jí ale zemřela velmi brzy, když byly Ingrid pouhé tři roky, a otec, který mimochodem dceřino herecké nadání velmi podporoval, skonal devět let poté.

Ingrid pak tedy vyrůstala u strýce. Ve Švédsku vystudovala hereckou školu Královského dramatického divadla a v roce 1935 dostala svou první mluvenou roli (Most mnichů).

Poté odešla do Spojených států a v roce 1942 získala americké občanství. V témže roce natočila i svůj nejpopulárnější film Casablanca (jejím filmovým partnerem byl Humphrey Bogart).

Mladá Švédka si americké publikum naklonila především svojí přirozeností, ta totiž tehdejším americkým hvězdám zásadně chyběla. Když pak v roce 1949 natáčela v Itálii film Stromboli s režisérem Robertem Rosselinim, zamilovala se do něj a opustila kvůli němu svého manžela i malou dceru.

To v Americe způsobilo velký skandál a řada diváků se kvůli tomu i od herečky odvrátila. Ingrid se nicméně za Rosseliniho provdala a měli spolu tři děti. Ani toto manželství ale nevydrželo. Ingrid nakonec zemřela v Londýně na rakovinu.

Bylo to  čtyři měsíce po dokončení filmu Žena jménem Golda (1982), v den jejích 67. narozenin.

Jack Nicholson (*1937)

Počet sošek: 3

Americký herec, režisér, producent a scenárista byl na Oscara nominován už celkem 12 (to se jinému herci zatím nepodařilo). A protože ve třech případech nominaci proměnil, je zatím nejúspěšnějším hercem v dějinách Oscarů.

Dvě sošky má za hlavní roli (Přelet nad kukaččím hnízdem, 1976, a Lepší už to nebude, 1998), jednu za roli vedlejší (Cena za něžnost, 1984). Herec se narodil jako John Joseph Nicholson v roce 1937 v New Jersey.

Po střední škole se přestěhoval do Los Angeles, kde chtěl studovat vysokou. Jenže na to nedošlo, protože začal vystupovat s místní hereckou skupinou The Players´ Ring Theater.

Coby herec se pak proslavil v roce 1969, kdy si zahrál jednu z hlavních rolí ve filmu Bezstarostná jízda. Tento snímek se stal jedním ze symbolů 60. let a Jack za něj i získal svou první nominaci na Oscara.

První velká hlavní role pak na sebe nenechala dlouho čekat – bylo to ve filmu Malé životní etudy (1970).

V roce 1974 herec zjistil, že žena, o které si myslel, že je jeho matka, tedy Ethel May Nicholsonová, je ve skutečnosti jeho babička a že jeho skutečná matka, June Nicholsonová, která se odjakživa vydávala za jeho starší sestru, v roce 1960 zemřela na rakovinu.

Sám Jack Nicholson má dnes pět dětí, jeho dcera Lorraine je známá americká herečka a režisérka.