Domů     Největší válečníci dějin: Jak změnili svět?
Největší válečníci dějin: Jak změnili svět?
27.6.2018

O lidské historii rozhodovali mnohdy válečníci. Někteří z nich přitom svými bojovými schopnostmi a taktikou vynikli natolik, že se do ní sami nesmazatelně zapsali.

Římští legionáři

Doba: 400 př. n. l. – 400 n. l.

Nebojácní a ukáznění vojáci

Základní vojenskou jednotkou starověkého Říma byla tzv. legie. Tvořilo ji 5500–6 000 mužů, kteří se dělili do 10 kohort. Každá kohorta pak měla 3 manipuly, dělené na dvě centurie po 80 až 100 mužích.

Většina vojáků byli pěšáci, jezdců měla každá legie jen kolem 120 (měli spíše výzvědnou úlohu). Za vojenskými úspěchy Římské říše pak stála především ukázněnost, výcvik a výzbroj vojáků, stejně jako efektivnost a flexibilita celé armády.

Římská říše se po mnoho století rozpínala po veliké části tehdy známého světa a její armáda budila v lidech strach. Za její silou přitom stáli disciplinovaní legionáři a brilantní vojenská taktika.
Římská říše se po mnoho století rozpínala po veliké části tehdy známého světa a její armáda budila v lidech strach. Za její silou přitom stáli disciplinovaní legionáři a brilantní vojenská taktika.

Každodenní tvrdé pochody

Do římské armády se mohli hlásit pouze bezúhonní římští občané, kteří ještě nedosáhli 45 let a byli alespoň 170 cm vysocí. Jejich služba pak měla trvat 25 let. Trénink vojáků byl, pochopitelně mimo jiné, založen na fyzické přípravě.

Zdatnost legionářů byla opravdu důležitá, proto denně museli s 30kg zátěží ujít 30 kilometrů, a to během 5 hodin! K dalším složkám výcviku patřil nácvik boje a budování opevnění. Legionáři měli také na starosti opravu a údržbu táborů nebo budování silnic.

První vojenské boty

Vojenská taktika Římanů vypadala následovně. Nejprve byly do masy nepřátel vrženy oštěpy, aby co nejvíce protivníků zranily či jinak paralyzovaly. Poté každý římský voják vytáhl svůj krátký meč (gladius) a jím se snažil co nejvíce nepřátel dobít.

Sám se přitom chránil dřevěným štítem. Na sobě římští vojáci nosili nejprve chráněnou vestu, později lamelový pancíř. Jejich hlavu zakrývala přilba (galea), která nejenže absorbovala údery svrchu, ale také ze strany chránila obličej.

Své těžké sandály (caligae) si vojáci v zimním počasí vyplňovali vlnou nebo kožešinou. Tyto boty se také prakticky staly první ryze vojenskou obuví.

Římské těžké sandály se staly první ryze vojenskou obuví.
Římské těžké sandály se staly první ryze vojenskou obuví.

Vikinští válečníci

Doba: 8.–11. století

Zrozeni pro válku

Vikingové byli pro boj vychováváni už od malička, válka totiž pro ně byla nezbytností. A vrhali se do ní opravdu s nadšením.

Možná i proto, že podle mýtů bylo těm, kdo zemřou v boji, přislíbeno, že budou za doprovodu krásných valkýr dovedeni do síně boha Ódina Valhally, aby zde mohli trénovat na poslední bitvu, tzv. ragnarök.

Protože ale do Valhally, jak již bylo uvedeno, mohli pouze muži padlí v boji, nechávali se často i staří bojovníci na smrtelné posteli propíchnout nebo poranit kopím.

Vikingové byli obávaní severští válečníci, kteří plenili vše, co jim stálo v cestě. Mimoto prosluli i svými námořními výpravami.
Vikingové byli obávaní severští válečníci, kteří plenili vše, co jim stálo v cestě. Mimoto prosluli i svými námořními výpravami.

Síla a hbitost

Severští bojovníci vynikali především v práci se zbraní. Dovedli je totiž stejně dobře ovládat oběma rukama a často nepřátele mátli tím, že si je přehazovali z jedné ruky do druhé.

Vikingové také excelovali svou silou, vždyť třeba dokázali kopím probodnout štít protivníka! Svůj vlastní, kruhový štít pak používali k obraně i útoku. Nejprve vyrazili soupeři zbraň z ruky a pak ho hranou štítu srazili k zemi.

Při boji s mečem bodali nepřítele především do ramen, loktů nebo kolen. Vikingové většinou útočili ve formacích, kdy na hrotu stáli ti nejlepší bojovníci. Pak často bojovali ve dvojicích, aby se vzájemně kryli.

Helmy bez rohů

Vikingové nenosili žádnou uniformu. Během bitvy na sobě mívali krátký kožený kabát a pod ním vlněnou nebo lněnou tuniku. Boty si vyráběli z kozí nebo telecí kůže. Dali se ale rozpoznat podle své helmy, která ovšem, oproti dnešním představám, byla bez rohů!

Křižáci

Doba: 11.–13. století

Odpuštění všech hříchů

Když papež Urban II. (hlavou katolické církve byl v letech 1088 až 1099) inicioval první křížovou výpravu, získal si vojáky slibem, že jim budou odpuštěny všechny jejich hříchy. Tato naděje pak vojsko hnala kupředu.

Meče jako palice

Křižáci se dali snadno rozpoznat podle bílého pláště, kterému dominoval červený kříž a který také ve Svaté zemi chránil vojákovu kovovou zbroj před horkým sluncem. Na hlavě křižáci mívali kbelcovou helmu, která jim chránila i obličej a krk.

Na sobě nosili zprvu drátěnou košili, později plátovou zbroj. Co se týče zbraní, nejčastěji a nejraději používali meč. Protože ale nebyl vždy ostrý, často se používal i jako palice.

Typický dračí štít ve tvaru mandle si vojáci připevňovali na záda, aby jim během dlouhých cest nepřekážel.

Původním cílem křižáků bylo osvobodit Boží hrob v Jeruzalémě od muslimům, později se ale podnikaly proti pohanům a kacířům, a to včetně českých husitů.
Původním cílem křižáků bylo osvobodit Boží hrob v Jeruzalémě od muslimům, později se ale podnikaly proti pohanům a kacířům, a to včetně českých husitů.

Vznik rytířských řádů

Křížové výpravy přispěly ke vzniku několika rytířských řádů, tedy řeholních organizací tvořených mnichy-rytíři. Jako první byl přitom založen řád maltézských rytířů, jehož hlavním posláním byla zdravotní péče o křesťanské poutníky putující do Palestiny.

Chudí rytíři Krista

Nedá se opomenout ani řád templářů, který vznikl jako vojenský útvar spadající pouze pod papeže. Postupem času se dokonce stal mezi rytířskými řády jedním z nejmocnějších a proslul svými čtvercovými výpady.

Ty spočívaly v tom, že nejprve těžká jízda nečekaně udeřila na nepřátelskou armádu a drtivě zasáhla její mezery. Tím připravila pozici pro pěchotu.

Samurajové

Doba: 12.–19. století

Vymahači daní i písaři

Samurajská tradice vznikla v Japonsku v době, kdy si šlechtické rodiny začaly najímat podřízené na hlídání majetku a vymáhání daní. Muži, vykonávající tuto práci, pak pocházeli zejména z oblasti Kjóta.

Kromě bojového umění ovládali také kaligrafii, klasický čajový obřad nebo ikebanu (umění aranžování květin). Jejich duchovní cvičení spočívalo v šintoismu a zen buddhismu.

Samurajové byli nejen nelítostní bojovníci s mečem, kteří se nebáli jít na smrt, ale také vynikající písmomalíři.
Samurajové byli nejen nelítostní bojovníci s mečem, kteří se nebáli jít na smrt, ale také vynikající písmomalíři.

Ovládání meče i mysli

Samurajové nosili u boku dva meče – delší katanu a kratší wakizaši, a k boji s nimi byli trénováni již od dětských let. I když uměli bojovat i s jinými zbraněmi, jako lukem, kopím nebo střelnými zbraněmi, důležité pro ně bylo i umění boje beze zbraně.

Jejich hlavní devízou nicméně bylo dodržování přísných morálních pravidel vtělených do kodexu bušidó.

Sebevražda? Pro samuraje čest

Tito bojovníci svůj život často ukončovali rituální sebevraždou, kterou nazývali sepukku. Probíhala tak, že válečník poklekl, kratším mečem nebo dýkou se bodl do levé části břicha a řezal směrem doprava.

Děsivé bolesti, které prožíval, byly důkazem toho, že je opravdový muž. Po provedení rituálu se pak bodl do krku. Někdy samurajové ve velkých bolestech umírali i několik hodin.

Nejčastěji tuto formu smrti volili, když upadli do nepřátelského zajetí nebo když zemřel jejich pán.

Osmanští janičáři

Doba: 14.–19. století

Nemuslimští vojáci

Tyto profesionální jednotky byly poprvé zformovány na popud sultána Murada I. (1326–1389). Netvořili je ale etničtí Turci, nýbrž vězni zajatí při úspěšných taženích (nejčastěji šlo o balkánské Slovany).

Jednalo se v podstatě o děti ve věku od 6 do 14 let, které byly vyvezeny ze své vlasti, aby byly vychovány pro boj. Po přijetí do armády se staly majetkem sultána a mohly fungovat i jako jeho osobní stráž.

Osmanská říše se na přelomu středověku a novověku rozpínala až do oblastí dnešní Evropy. Její armáda přitom za své úspěchy vděčila především elitním pěchotním jednotkám, tzv. janičárům.
Osmanská říše se na přelomu středověku a novověku rozpínala až do oblastí dnešní Evropy. Její armáda přitom za své úspěchy vděčila především elitním pěchotním jednotkám, tzv. janičárům.

Přísná pravidla a disciplína

Janičáři byli velice zruční a disciplinovaní bojovníci. Nejprve začínali jako lučištníci, ale brzy se zmodernizovali a stali se z nich excelentní střelci z palných zbraní. Na bojišti ovšem používali i meče.

Jejich hlavní výhodou byla rychlost, jakou dobývali pevnosti nebo dokázali překvapit nepřátelskou jízdu. Protože bojovali i na moři, kde stříleli na nepřátelské lodě, získali si pověst nejlepších bojových sil na světě.

Osmanská pozemní bojová taktika obecně spočívala v mohutném útoku jízdy. Pokud ta byla odražena, „nalákala“ nepřítele ke středu, který tvořila linie dělostřelectva a janičárů. Ti si pak už s protivníky poradili snadno.

Lehký oděv a výrazná pokrývka hlavy

Lehkost a flexibilitu na bojovém poli janičárům zajišťoval plstěný plášť, který nosili místo zbroje. Byli také jasně rozpoznatelní díky výrazné pokrývce hlavy. Ta údajně vzbuzovala v nepříteli strach již na dálku.

Polští husaři

Doba: 16.–18. století

Elitní šlechta neznající kázeň

První husarský oddíl byl sestaven v roce 1503, za vlády Štefana Báthoryho (1576–1586), a tvořili ho polští a litevští šlechtici.

(Šlechta tehdy tvořila až 55 % obyvatelstva Polsko-litevské unie.) Šlechtici ale byli velmi neukáznění a velmi často popíjeli a loupili. Poslední husarská jednotka byla potom zrušena v roce 1775, po prvním dělení Polska. I přesto ještě našla později uplatnění, u napoleonské armády.

Říkalo se jim „poslední rytíři Evropy“. Když uháněli v trysku, vypadalo to, jako by jela andělská jízda. To byli polští husaři.
Říkalo se jim „poslední rytíři Evropy“. Když uháněli v trysku, vypadalo to, jako by jela andělská jízda. To byli polští husaři.

Vsázeli na jednoduchou taktiku

Na bojišti byla taktika husarů velice jednoduchá: přejeli střed nepřítele, přičemž lehká jízda tlačila protivníkova křídla dovnitř. Co se týče zbraní, používali se hlavně šavle a jezdecký palaš. Šavle sloužily k sekání, palašem se do nepřátel bodalo.

Šermířský styl přitom husaři převzali zejména od kozáků, Tatarů a Turků. Kromě toho ovládali pistole, bojová kladiva nebo palcáty.

Zastrašování peřím

Husary v boji chránilo lehké brnění. Peří, které nosili na zádech, vydávalo vrzavý zvuk a tím dokázalo vyplašit nepřátelské koně. Také je chránilo před tatarským lasem.

Švýcarská garda

Doba: 16. století – současnost

Revoluční čtvercová formace

Švýcarští válečníci vždy vynikali svojí schopností rychlého pohybu. Jakmile pak uviděli nepřítele, dokázali okamžitě zastavit a začít bojovat. A pokud měli problém postupovat, sestavili čtvercovou formaci, před kterou stáli střelci s kuší.

Po stranách byli vojáci s obouručními meči a rohy kryli střelci. Tato bojová taktika se Švýcarům nejen vyplatila v bitvě u Waterloo, ale znamenala i revoluci ve vojenství.

I když je malinká, je jednou z nejdéle fungujících profesionálních armád na světě. Zároveň už několik století zajišťuje ochranu papeži.
I když je malinká, je jednou z nejdéle fungujících profesionálních armád na světě. Zároveň už několik století zajišťuje ochranu papeži.

Ve službách papeže

Švýcarská garda také již několik století funguje jako osobní stráž papeže. Poprvé si ji ke své ochraně najal papež Sixtus IV. (hlavou církve byl v letech 1471 až 1474).

V boji ji potom poprvé využil jeho nástupce Inocence VIII. (1484–1492), a to proti milánskému vévodovi. Trvale garda papeže chrání od 16. století, kdy si nepřetržitou přítomnost dvousetčlenné posádky ve Vatikánu vyžádal papež Julius II. (1503–1513).

Jen pro vyvolené

V současnosti má švýcarská garda 110 mužů. Jejím příslušníkem se ale nemůže stát každý. Musí to být pouze svobodný katolický Švýcar ve věku 19–30 let a vyšší než 174 cm. Zároveň musí mít minimálně středoškolské nebo odborné vzdělání.

Zajímavostí je, že pokud se chce gardista oženit, musí být starší 25 let, mít v armádě odsloužené minimálně 3 roky a mít alespoň hodnost desátníka. Co se týče výzbroje, ta se s dobou pochopitelně měnila.

Dnes jsou vojáci kromě halapartny a meče, které mají spíše ceremoniální význam, vybaveni i moderními palnými zbraněmi (pistolí a armádní puškou). Každý člen armády velice dobře ovládá i boj beze zbraně.

Nepálští Gurkhové

Doba: 1815 – současnost

Proti Británii i za ni

Za britské království Gurkhové poprvé bojovali v roce 1815. Předtím naopak bojovali proti němu. A to natolik statečně, že Nepál uchránili před jeho nadvládou a pomohli mu zachovat si samostatnost.

Gurkhové byli vždy pověstní svými bojovými kvalitami, stejně jako odvahou, věrností, houževnatostí a přizpůsobivostí.

Nepálští Gurkhové dnes hojně slouží britské armádě. Odjakživa to byli zdatní a obávaní bojovníci. Asi nejvíce se přitom proslavili během 1. světové války.
Nepálští Gurkhové dnes hojně slouží britské armádě. Odjakživa to byli zdatní a obávaní bojovníci. Asi nejvíce se přitom proslavili během 1. světové války.

Bojovníci zahnutého nože

Ze zbraní, které Gurkhové používali, proslul zejména výrazně zakřivený nůž z temperované oceli zvaný kukri.  Byl až 38 cm dlouhý, 3 až 10 cm široký a měl kanálek na odvod krve. Jeho vražedná pověst zesílila během 2. světové války.

Když se totiž jedné noci Gurkhům podařilo tiše se připlížit k příslušníkům wehrmachtu, všechny je podřízli právě tímto zahnutým nožem. Jednoho muže přitom ušetřili, aby mohl o celé události informovat velitelství.

Do kopce s kamením

Gurkhové bojovali nejen v obou světových válkách (té první se jich zúčastnilo asi 250 000), ale také zabránili prvnímu vpádu muslimů na území Indie. Později válčili v Afghánistánu, Turecku nebo Kosovu.

Britské armádě jich nyní slouží asi 3500.  Než jsou přitom do ní přijati, musí složit testy z anglické gramatiky, matematiky a fyzické zdatnosti.

V rámci posledně jmenovaného testu pak musí například běžet do pětikilometrového kopce, a to s košem naloženým 25 kilogramy kamení.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org, Warner Bros
Související články
Historie
Heydrichovy milenky: těhotná bohatá dcerka i britská agentka
Propagandistický tisk a filmové záběry ukazují nejmocnější muže Třetí říše velmi často v rodinném kruhu. Věrná a podporující manželka, kopa dětí kolem. Protože bez dětí by Třetí říše neměla budoucnost! A tak ideál čisté rodiny je vlastně politickou ideologií, kterou se nevyplatí porušovat. Jenže, jak už to bývá: všechna zvířata jsou si rovná, ale prasata jsou […]
Historie
Nejkrvavější válka v dějinách přinesla až 85 milionů obětí
Veškeré dějiny lidstva jsou poznamenané konflikty, ale jen jeden z nich se napříč historickou literaturou a statistikami opakovaně označuje jako nejkrvavější válka, jakou kdy lidstvo zažilo, a to nejen podle absolutního počtu obětí, ale i podle rozsahu utrpení, které přinesla. Uhádnout o kterou válku jde, je celkem snadné. Druhá světová válka (1939–1945) je všeobecně považována […]
Historie
Druhý velký požár Londýna: Britská metropole dvakrát vstoupila do ničivé ohnivé řeky
Jako Velký požár Londýna je označována katastrofa, která postihla metropoli Britských ostrovů v roce 1666. Sociální a ekonomické problémy způsobené ohněm byly zdrcující. Uběhla staletí a nemožné se stalo skutečností. V roce 1940 devastoval město požár, který bývá označován jako Druhý velký požár Londýna. Velký požár Londýna z roku 1666 zničil 13 000 domů a 87 církevních […]
Historie
Záhada nacisticko-sovětského paktu: Potkal se někdy Lavrentij Berija s Heinrichem Himmlerem?
Oba stáli v čele represivních aparátů totalitních zemí. Systém, který vytvořili, navždy zůstane skvrnou v dějinách lidské civilizace. Říšský vůdce SS a šéf gestapa Heinrich Himmler (1900-1945). Lavrentij Berija (1899-1953), mocná postava Stalinovy éry v SSSR, nejvyšší představitel tajné policie NKVD. Potkali se někdy tito zločinci? Setkání Berija-Himmler zatím není historiky potvrzeno. Jistá šance, že k takové tajné schůzce […]
reklama
historie
Nepodařený hon: Na Napoleona I. Bonaparta zaútočili hladoví králíci
Historka o Napoleonovi I. Bonapartovi, který prchá před králíky, zní jako anekdota. Přesto má reálný základ. Událost se odehrává krátce po jedné z císařových vojenských kampaní a její aktéři ji berou smrtelně vážně, jen výsledek je nečekaně humorný. Kdy přesně se „bitva s králíky“ odehrává a kde k ní dochází? Kalendář ukazuje léto roku 1807, […]
Proč lidé ve viktoriánské Anglii fotili mrtvé členy rodiny?
Viktoriánská éra v 19. století v Anglii miluje portréty, rodinné památky a důstojnost. Smrt z toho nevybočuje, naopak. Když v 19. století někdo zemře, fotoaparát se stává stejně samozřejmou součástí rozloučení jako rakev či modlitba. Posmrtná fotografie není morbidní výstřelek, ale tichý a hluboce lidský způsob, jak si uchovat tvář milovaného člověka navždy. Fotografování je […]
Nero a jeho mazlíčci: v antice popravují tygři i lvi
Odsouzenec je v řetězech. Pod bosýma nohama horký písek, všude kolem vydýchaný zvuk. A odněkud z dálky se nese jásot lidí. Lidé ale jásají v tomhle případě jen tehdy, pokud se dočkají odpovídající představení. A to znamená krev. Spoustu krve. „Další! Chceme další!“ ozývá se zvenku a je jasné, že konec se blíží. Pak jej stráže popoženou hroty […]
Kyštym: Likvidovat jaderný odpad pošlou i děti!
To už je v Rusku takový zvyk. Jadernou katastrofu je nejprve třeba utajit, teprve potom likvidovat následky. Bez ohledu na lidské životy. Tak jako poblíž čeljabinského města Kyštym, kde 29. září 1957 dochází k do té doby největší jaderně katastrofě v historii. Teprve o desetiletí později ji předstihne Černobyl a Fukušima. Maják, který září až moc Stalin […]
záhady a tajemství
Monolity Pumapunku: Přesnost, která udivuje i dnes
Nádech. V takřka čtyřtisícové výšce řídne vzduch. Konečně jsme u monolitů. Sednou do sebe jako dokonalé puzzle. Místy do spár nevstrčíte ani čepel nože! Jak se muselo teprve dýchat těm, kteří sem dopravili jeden z nich –131tunový kolos? V departementu La Paz najdete jednu z nejvýznamnějších archeologických lokalit Bolívie. Bývalé andské město Tiwanaku. Necelý kilometr […]
Víte, co a kdy je brahmamuhurtha?
Kdy končí den a začíná nový? U nás máme jasno: s půlnocí. Pro hinduisty ale nový den začíná rozbřeskem. Před ním je čas na brahmamuhurthu. Jde o období, které startuje hodinu a 36 minut před tím, než se sluneční kotouč objeví na obzoru, a končí 48 minut před východem slunce. Tato doba je nejlepším časem pro […]
Tři hodiny ráno: Kdy se Ďábel vysmívá Boží Trojici?
Který čas je nejhodnější pro čarodějné rejdy? Přeci čarodějnická neboli ďáblova hodina! Ta začíná ve tři ráno a vyprchává se čtvrtou ranní. Náš mozek se touto obvykle nachází aspoň na 30 minut v nejhlubší fázi spánku, odborně NREM 4. EEG vlny připomínají zpomalený film, klesne krevní tlak a esoterici vám potvrdí, že právě tato doba […]
Skrývají se pod Staroměstským náměstím i jinde v Praze tajné chodby?
Pod povrchem dlažeb staré Prahy se ukrývá svět, o kterém většina návštěvníků nemá tušení. Jde o spletité chodby, zapomenutá sklepení, která pomalu odkrývají tajemství minulosti. Historické jádro města je totiž jako obrovská kniha, jejíž nejzajímavější kapitoly leží napsány pod zemí. Dávné vrstvy pod Prahou zkoumají archeologové. Pouštějí se do bádání, které dokládá, jak se metropole […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dulce: Dobrota, které neodoláte
panidomu.cz
Dulce: Dobrota, které neodoláte
Ta dobrota se jmenuje dulce de leche a možná už jste ji objevili v obchodech. Ale nepochybujte o tom, že doma připravená bude ještě lepší. Název je španělský a znamená jednoduše „mléčná sladkost“. Původ ovšem není úplně jednoznačný, o autorství této receptury se pře hned několik latinskoamerických zemí a k tomu Francie, kde se traduje,
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
nejsemsama.cz
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
Voda má v magii zvláštní místo. Má jedinečné vlastnosti, které pro vás mohou být nejen zdrojem osvěžení, ale i duchovní síly a léčení. Voda z potoků a studánek má moc přinést do vašeho života pozitivní změny a obnovit vaši energii. Využitím těchto přírodních zdrojů v magii můžete obohatit své rituály a přinést do svého života větší harmonii a klid. Je důležité
Ten můj chlap je prostě báječný
skutecnepribehy.cz
Ten můj chlap je prostě báječný
Jsem holka Štěstěny, tvrdila moje máma, když jsem doma představila Mirka. Mohla na něm oči nechat. To nadšení ji neopustilo nikdy. Myslím, že mi trochu záviděla, ale nikdy jsem jí to neřekla. Tátu měla ráda, ale co si pamatuji, tak jsme s Mirkem byli zamilovaní mnohem víc. Jsme spolu moc rádi Tehdy byla jiná doba, když
Září Svobodová díky nové lásce?
nasehvezdy.cz
Září Svobodová díky nové lásce?
Přestože jí osud připravil až příliš kruté momenty, nikdy nepřestala věřit, že bude znovu šťastná. Sympatická herečka ze seriálu Ulice Ilona Svobodová (64) se má už několik týdnů potkávat se stejně
Hříbková omáčka
tisicereceptu.cz
Hříbková omáčka
Královskou houbou českých lesů je pravý hřib. Suroviny 400 g houby 1 větší cibule 2 lžíce másla 200 ml šlehačky 100 ml zakysané smetana 1 bobkový list 5 kuliček nového koření petrželka ne
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
21stoleti.cz
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
Lidský mozek, více než jakýkoliv jiný orgán, odlišuje náš druh od ostatních. Během posledních přibližně sedmi milionů let se jeho velikost a složitost výrazně zvýšila, což nám umožnilo používat jazyk,
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
iluxus.cz
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
&Beyond, světově uznávaný lídr v oblasti luxusní ekoturistiky, představuje své rozmanité portfolio safari lodgů a kempů ve východní Africe. Jako lídr v oblasti zodpovědného cestovního ruchu organi
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
rezidenceonline.cz
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
Třípodlažní penthouse na vrcholu nejvyššího věžáku severně od 72. ulice v New Yorku „patřil“ jednomu z protagonistů populárního seriálu, mapujícího život milionářské rodiny Royových. Jakkoliv jsou jejich osudy fiktivní, nemovitosti, v nichž „žijí“, jsou velmi reálné. Ohromující luxusní byt s pěti ložnicemi, čtyřmi koupelnami a výhledem na Husdon Yards je přitom jenom jednou z nemovitostí
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz