Třináctiletý Leopold Sviták se roku 1869 začíná učit v Kroměříži u zámečnického mistra. Potom nastupuje do práce jako dělník v kopřivnické vagonce u Ignáce Schustaly (dnešní Tatra Kopřivnice). Projeví se jako šikula a postupuje firemním žebříčkem.

Nejdříve se Leopold Sviták (1856–1931) stává mistrem, pak dílovedoucím a dotáhne to až na mistra závodu. Svůj technický talent ukáže i veřejnosti, když se v letech 1897–1898 pouští do výroby prvního osobního automobilu v Rakousku-Uhersku.

Jde o experiment, ke kterému neexistují žádné plány. Dělají se teprve tehdy, když už je vůz hotový. Hodně vylepšení se proto rodí během prací, například revoluční novinka v podobě ochrany předních kol pomocí nárazníku. Cestu do Vídně dlouhou 328 km automobil Präsident zvládne za 14,5 hodiny.

Osudná nehoda

Jenže automobil se nakonec Svitákovi málem stane osudným. 1. května 1900 se zúčastní jako řidič se čtyřčlennou posádkou zkušební jízdy. Jede z kopce v Rychalticích u Hukvald. Je parno před bouřkou a úsek se vyznačuje prudkým klesáním.

„Udávaná rychlost 25 km/h – to už je rychlost vražedná pro tenhle stroj,“ vysvětluje Radim Zátopek, kurátor Technického muzea v Kopřivnici proč k nehodě došlo. Při jízdě z kopce zřejmě selžou brzdy. Podle dobových záznamů ke karambolu dojde v zatáčce naproti hospodě.

Zabije spolujezdce

Jeden člen posádky, dílovedoucí Jan Kuchař, který sedí na předním sedadle, se zabije. Zámečníka Bayera náraz vyhodí asi 3 metry ven do příkopu. Pouze čtvrtý muž jménem Brauner vyvázne jenom s odřeninami, protože se mu podaří odvážně seskočit.

Sám Leopold, tehdy živitel rodiny se čtyřmi dětmi, coby řidič nehodu přežije. Jeho zranění ale způsobí, že mu nakonec lékaři musí uříznout roztříštěnou nohu nad kolenem.

Celá projížďka má ale ještě soudní dohru.

„Nebýt svědectví libereckého průmyslníka barona Liebiga, který byl místopředsedou rakouského automotoklubu, že zná Svitáka jako krajně zdatného a spolehlivého řidiče, byl by Sviták málem odsouzen za zločin spoluviny zabití spolujezdce,“ vysvětluje Emil Hanzelka (1886–1973), zakladatel Lašského muzea v Kopřivnici.

Příčinu neštěstí nikdo nezjistí

Nikdy se bohužel nikdo nedozví, co bylo přesnou příčinou neštěstí. Hned po havárii totiž přikáže Hugo von Fischer, ředitel společnosti Tatra, aby byl zničený vůz rozebrán na součástky.

I když všechny náklady na Svitákovo léčení hradí firma, už se kvůli zranění nemůže vrátit na svou pozici závodního mistra. Je proto jmenován technickým poradcem ředitele.

Než odejde v roce 1912 na odpočinek, zažije toho ve firmě ještě hodně včetně velké stávky za zvýšení mezd.