Na otázky týkající se původu zla v lidech hledáme odpovědi už celá tisíciletí. Je naší přirozenou součástí, nebo je spíše nemocí, ze které je možné se vyléčit? Vědci odkrývající záhady fungování lidského mozku tvrdí, že nalezli místo, odkud se zlo bere.

Výzkum v hlavách zločinců

Německý neurolog Gerhard Roth zkoumal po několik let společné rysy mozkové aktivity u nenapravitelných zločinců, vrahů a lupičů.

Promítal přitom odsouzeným za násilné trestné činy scény plné násilí a brutality a zaznamenával, co se děje v jejich mozcích.

V oblastech mozku, kde se normálně objevuje elektromagnetická aktivita spojená s emocemi jako je soucit nebo lítost, se však u odsouzených objevovala jen temná skvrna. Jejich mozky na tyto negativní vjemy nijak nereagovaly.

Domov zla v nás

Roth na základě výsledků výzkumu soudí, že mnoho odsouzených za násilné trestné činy má pro svůj osud genetické dispozice. „Když se podíváte na mozky kriminálníků, téměř vždy tam objevíte shodu ve stejné oblasti čelního laloku,“ vysvětluje.

Podle Rotha existuje mnoho známých příkladů lidí, které přinutil páchat zlo nádor na mozku. Po odstranění nádoru se však zase začali chovat normálně.

„Za mnoho problémů v chování mohou poruchy v mozku – například když se do některých oblastí nedostane serotonin,“ říká vědec.

Mozek psychopatů

Jeho závěry podporují i další výzkumy z oblasti neurogenetiky. Na klinice v americké Minnesotě zkoumali mozek 21 lidí s disociální poruchou osobnosti, která se často vyskytuje u kriminálníků.

Vzhledem ke zdravím lidem měli zkoumaní jedinci oslabené podobné části mozkové kůry jako v případě pokusů doktora Rotha.

Experti ale zároveň dodávají, že to s otázkou zla v lidech není tak jednoduché, protože ne všichni lidé s poruchou osobnosti jsou zločinci a také ne všichni zločinci jsou psychicky nemocní. Na tom, jak se budeme chovat, se podílí daleko více faktorů.