Není většího symbolu amerických prezidentů, než Bílý dům. Několik svědků ale spatřilo nevysvětlitelné jevy, ze kterých jde mráz po zádech. Prochází se Abraham Lincoln stále po jeho chodbách? A stihla americké prezidenty indiánská kletba nebo jde o shodu náhod?

Výstavba Bílého domu začala 13. října 1792 na návrh irského architekta Jamese Hobana, kterého vybral první americký prezident George Washington (1732 – 1799).

Oficiálním sídlem prezidentů se stal roku 1800, kdy se do něj nastěhoval v pořadí druhý prezident, John Adams. Typickou bílou barvu získal po požáru v roce 1814, který měli na svědomí Britové po Britsko-americké válce (1812-1815).

Po domě chodí duch Lincolna

V průběhu let spatřilo několik svědků siluetu muže, kterého popsali jako Abrahama Lincolna. Nejde přitom o žádné lovce záhad, ale o významné postavy historie. Přízrak potvrdil Ronald Reagan i George Bush starší.

První osobou, která spatřila Lincolnova ducha, byla Grace Goodhue Coolidge (1879 – 1957). Podle ní stál prezident u okna Oválné pracovny a pozoroval bitevní pole bývalé občanské války.

Uvízl ve vlastní smyčce?

Údajně byl také spatřen v bývalé Lincolnově pracovně a ložnici, kde ho zpozorovala první dáma Eleanor Rooseveltová. Stejnou zkušenost s tajuplným duchem měla i holandská královna Wilhelmina, která v noci zaslechla klepání na dveře.

Když odpověděla, uviděla Lincolna s jeho typickým kloboukem a omdlela. Také britský předseda vlády Winston Churchill vyprávěl příběh, ve kterém popisuje Lincolna sedícího u krbu v jeho pokoji.

Dle konspiračních teorií zůstává duch v domě, aby byl v době krize po ruce a dokončil práci, kterou kvůli předčasné smrti nestihl.

Abigail Adamsová věší prádlo

Další postavou, která byla v domě viděna, je manželka druhého prezidenta Adamse Abigail (1744 – 1818). Podle svědectví plula u stropu jako by něco nosila.

Jiný svědek jí viděl, oblečenou ve šněrovacím šátku, jak její duch věší prádlo ve východním pokoji, který byl v té době nejteplejší a nejsušší, a kde opravdu dříve tuto činnost vykonávala. Místností se prý v tu chvíli line jemná mýdlová vůně.

Indiánská kletba

Další velkou záhadou Bílého domu jsou úmrtí prezidentů v době svého úřadování. Za celou historii se stali celkem 10x terčem střelců. Kolem některých atentátů i dodnes panuje velké množství neobjasněných okolností, a některé spolu až nápadně souvisí.

Často se v souvislosti s těmito událostmi hovoří o „indiánské“ kletbě. Podle jisté teorie prezidenti, kteří jsou zvoleni v letech končící nulou, zemřou.

Proč zaútočil Tekumsehův bratr

Kletba pochází od dvou indiánských bratrů. Slavný náčelník Tekumseh neměl bělochy v oblibě, jelikož mu zabili otce a dva bratry. Velmi se obával dalších útoků a ostatním indiánům proto dal do ruky zbraně, aby se mohli bělošské zhoubě bránit.

Jeho touhou bylo spojení indiánských kmenů – na rozdíl od jeho bratra Tenskwatawy, který na Tekumseha žárlil a příkazy o neútočení porušil.

Krutá indiánská porážka a vyslaná kletba

Boje proti bělochům ale byly marné. Guvernér a pozdější prezident Harrison po bitvě v roce 1811 srovnal se zemí indiánský tábor Tippecanoe. Předtím než Tenswatawa zmizel, stačil Harrisona a další prezidenty proklít.

Podle skeptiků jsou úmrtí prezidentů pouhá shoda náhod. Skutečností však zůstává, že některé prezidenty skutečně potkal tragický osud.

„Prokletí“ prezidenti

William Henry Harrison (1773 -1841)

Volba: 1840

Úmrtí: Zápal plic

Hlavou státu se stal ve svých 68 letech jako nejstarší americký prezident. Do dějin se zapsal především válkou proti indiánům, ale také historicky nejdelším inauguračním projevem, který trval kolem hodiny a půl.

Legenda praví, že právě kvůli špatnému počasí během tohoto projevu onemocněl zápalem plic. První známky nemoci se však projevily až tři týdny poté. Byl prvním prezidentem, který zemřel v úřadu a strávil ve funkci nejkratší dobu.

Abraham Lincoln (1809 – 1865)

Volba: 1860

Úmrtí: Zavražděn

Jeden z nejvýraznějších prezidentů USA. Zasadil se o zrušení otroctví. Pět dnů po skončení války Severu proti Jihu Lincoln navštívil divadelní představení „Náš americký bratránek“.

Ve 22 hodin vtrhl do lóže John Wilkes Booth a střelil prezidenta zezadu do hlavy. Ukázalo se, že se jedná o velké spiknutí příznivců Jihu, kteří se chtěli pomstít za vojenskou porážku.

James Abram Garfield (1831 – 1881)

Volba: 1880

Úmrtí: Zavražděn

V úřadě strávil pouhých 6 měsíců a 15 dnů.  Jeho život ukončil na baltimorském nádraží ve Washingtonu právník Charles Julis Guiteau. Deset nejlepších lékařů se marně pokoušelo kulku najít, ale bezúspěšně.

Během operací se ale nedodržovala správná hygiena a Garfield tak umřel pomalu a bolestně na infekci. Po pitvě se zjistilo, že kulka ležela blízko páteře. Guiteau byl odsouzen k trestu smrti.

William McKinley (1843 – 1901)

Volba: 1900 (2. období)

Úmrtí: Zavražděn

V roce 1901 jeho život ukončil anarchistický atentátník Leon F. Czolgocz, který na prezidenta vystřelil dvě kulky během Panamerické výstavy v Buffalu. Bodyguardi útočníka po výstřelech okamžitě srazili. V tu chvíli však násilí uťala památná věta prezidenta:

„Zacházejte s ním dobře, chlapci“. Prezident o osm dní později zranění podlehl. Czolgosz byl odsouzen k trestu smrti na elektrickém křesle.

Warren G. Harding (1865 – 1923)

Volba: 1920

Úmrtí: Infarkt

Bývá označován za jednoho z nejhorších prezidentů v dějinách USA, jelikož se jemu a skupině blízkých přátel téměř podařilo vydrancovat americkou státní pokladnu.  Po jeho úmrtí vyšla najevo aféra Teapot Dome, ve které ministr vnitra Albert Fall nelegálně převáděl ropné pozemky na soukromé společnosti a provize za prodej si nechával.

Harding zemřel údajně na infarkt, vedou se ale spekulace, že ho otrávila manželka.

Franklin Delano Roosevelt (1882 – 1945)

Volba: 1940 (3. období)

Úmrtí: Mozková mrtvice

Franklin D. Roosevelt byl nejdéle úřadujícím americkým prezidentem a jediným zvoleným 4x po sobě.

Ještě než se stal prezidentem, byl na něj spáchán atentát italským anarchistou Giuseppem Zangarou, při kterém zemřel starosta Chicaga, český emigrant Anton Cermak.

Během poslední volební kampaně v roce 1944 byl Roosevelt už fyzicky vyčerpaný a doprovázely ho i psychické potíže v podobě depresí a aterosklerózy. Po návratu z Jaltské konference zemřel na mozkovou mrtvici, právě když malířka kreslila jeho portrét.

John Fitzerald Kennedy (1917-1963)

Volba: 1960

Úmrtí: Zavražděn

Nejmladší zvolený americký prezident. Smrt si ho našla 22. listopadu 1963 v Dallasu. Podle oficiálního vyšetřování byl střelcem Lee Harvey Oswald, později se ale nevyloučila účast dalších pachatelů.

Osudnou se stala kulka, která prezidenta zasáhla do pravého spánku a způsobila frakturu lebeční kosti. Podle konspiračních teorií mohl za atentát Sovětský svaz, mafie či dokonce FBI nebo CIA.

Ronald Reagan (1911 – 2004)

Volba: 1980

Úmrtí: Alzheimerova choroba – přežil pokus o atentát.

Ronald Reagan pracoval původně jako herec a stal se předsedou hereckých odborů. Po 69 dnech úřadu ho spolu s dalšími třemi osobami vážně postřelil John Hinckley.

Utrpěl vážný průstřel plicního laloku, avšak díky rychlé lékařské pomoci se poměrně rychle uzdravil. Střela se zastavila 2,5 cm od jeho srdce. Hinckley byl umístěn do psychiatrické léčebny, z níž byl v roce 2016 propuštěn.