Průvodčí prochází vlakem. Všem pečlivě kontroluje jízdenku. Jenom kolem ženy, která si u okna čte knížku, projde bez povšimnutí. Stojí za mužovým přehlédnutím pouhá nepozornost, nebo pro něj pasažérka v tuto chvíli zkrátka neexistuje?
Žijí mezi námi lidé, kteří dokážou své okolí cíleně přesvědčit o své nepřítomnosti?
Říká se, že mnozí domnělí čarodějové a čarodějky žádnou opravdovou magii nepoužívají. Místo toho si vypomáhají různými triky, manipulací a znalostmi lidské psychiky.
Psychickým působením pak dokážou přesvědčit lidi o tom, že provádějí úžasná kouzla, i když se ve skutečnosti vše odehrává jen v představách pozorovatelů. Bylo by možné pouze pomocí sugesce vysvětlit princip údajných zaklínadel neviditelnosti?
Na jednoho člověka by to snad mohlo fungovat, ale jak by mohl mág či čarodějka zblbnout celý dav?
Mistr sugesce, nebo lhář?
Hlavním městem Mexika prochází podivně oblečená postava. Má na sobě rudý talár a na hlavě jí sedí koruna, avšak nikdo jí nevěnuje sebemenší pohled. Jsou snad obyvatelé Mexiko City na podobné maškary tak zvyklí, že je nápadně oblečený muž vůbec nevyvádí z míry?
Nebo ho jednoduše nevidí? Britský mág Aleister Crowley (1875 – 1947), který se údajně v takovém oblečení po městě pohyboval, tvrdil, že se jednalo o ten druhý případ.
Prohlašoval, že prý přišel na to, jak se učinit neviditelným, a dokonce založil řád Lampa neviditelného světla, jehož členy podle svého tvrzení do tajemství neviditelnosti zasvětil. Objevil snad nějaké mocné kouzlo?
„K neviditelnosti zcela stačí ovládat všechny okolo, aby ztratili zájem o oční kontakt s vámi,“ tvrdí sebejistě Crowley. Copak je skutečně možné s lidmi takto manipulovat?
Tajemná madam Blavatská
Americký plukovník Henry Olcott (1832 – 1907) navštíví roku 1875 původem ukrajinskou mystičku Helenu Petrovnu Blavatskou (1831 – 1891).
Dvojice spolu rozpráví v obývacím pokoji, když náhle madam Blavatská plukovníkovi oznámí, že si musí pro něco odskočit do své ložnice. Žena zmizí v sousedním pokoji, avšak ani po dlouhé době se neobjeví.
Henry Olcott tedy vejde do ložnice, jenže po své hostitelce nenajde ani stopy. Přitom z pokoje žádný jiný východ nevede! Udivený muž se vrátí do obývacího pokoje a za chvíli ke svému úžasu ve dveřích ložnice spatří stát zmizelou mystičku. Kde se tam vzala?
„Domnívám se, že na mě madam Blavatská použila sugesci, pomocí níž potlačila mé zrakové orgány, abych ji neviděl,“ vysvětluje si příhodu plukovník. Svědčí uvedená příhoda o podivuhodných schopnostech Heleny Petrovny Blavatské?
Či snad historka vznikla pouze za účelem propagace Theosofické společnosti, kterou spolu Blavatská a Olcott roku 1875 založili?