Středověký řád templářů je spjat s obrovským množstvím tajuplných otázek. Jen jedna z nich ale trápí snad nejvíce badatelů. Ukryli někam členové tohoto spolku drahocenné poklady?
Do Jeruzaléma míří tisíce poutníků. V roce 1099 Svatou zem dobijí křižáci a od té doby do ní pochodují dobrodruzi takřka z celé Evropy. Ne pro všechny je tam ale bezpečno. V okolí se to jen hemží nebezpečnými lupiči a vrahy.
Okolo roku 1119 se proto francouzský rytíř Hugues de Payens (asi 1070–1136) rozhodne, že založí spolek, který bude poutníky chránit.
Jeho nápad podpoří jeruzalémský král Balduin II. Jeruzalémský (zhruba 1060–1131) a řád templářů je na světě. Zprvu ho tvoří jenom devět lidí, ale jejich počet záhy raketově roste. Stejně jako jejich bohatství…
Jeruzalémský panovník Balduin II. umožní templářům využívat jedno křídlo královského paláce – tu část, která byla postavena na místě zbouraného Šalamounova chrámu na Chrámové hoře. Právě odtud pochází název templáři (chrám je francouzsky temple–pozn. red.).
Oficiální název řádu zní Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu. Všichni členové spolku, jehož jediným nadřízeným je papež, jsou vázáni sliby chudoby, čistoty a poslušnosti.
Na počátku 14. století je francouzská pokladna kvůli válce s Anglií takřka prázdná. Francouzský král Filip IV. Sličný (1268–1314) je zadlužen především u templářů, kteří mu na jeho drahé válečnictví půjčují. „Takhle to dál nejde.
Za chvíli budou mít nárok na veškerý francouzský majetek,“ říká si Filip. A proto se rozhodne k nekompromisnímu kroku.
Ve spolupráci s tehdejším papežem Klementem V. (1264–1314) nechá většinu francouzských templářů v pátek 13. října 1307 zatknout (právě od tohoto dne vzniká legenda o prokletém pátku třináctého–pozn. red).
Obviní je z kacířství, neúcty k svátosti oltářní a z nedovolených homosexuálních praktik. Celý řád zakáže a většinu jeho majetku rozdělí mezi církevní a světské autority. Významná část bohatství mu však údajně proklouzne mezi prsty.
Včetně těch nejdůležitějších pokladů, jaké kdy templáři vlastnili! Kam zmizely?
