Slovníček národního obrození: Víte, kdo je vyjmecín?

Česky kolem roku 1775, kam spadá počátek národního obrození, mluví hlavně lůza a venkované. Zoufale chybějí slovíčka i pro běžné věci.

Že znáte ze školních lavic pár, možná 20, někdo i 30 obrozenců? Je jasné, že tak velký úkol potřebuje více hlav. Jen se o nich dnes tolik nemluví. I tak na tomto úkolu pracuje jen kolem 100 lidí! I proto se říká:

„Pokud spadne v hospodě strop, jsme bez obrozenců“. Mužem číslo jedna je Josef Dobrovský (1753–1829). Málokdo ví, že správně by mělo být Doubravský. Matrikář ale udělal chybu.

Dobrovský, alias Modrý abbé, navrhne dodnes platnou periodizaci české literatury, i to, aby se po hláskách „c“, „s“ a „z“ psalo „i“ či „y“ dle etymologie, a ne pouze ypsilon.

Dobrovský je génius své doby. A nebojí se jít takřka proti všem. Od objevení Rukopisu královédvorského (1817) a zelenohorského (1818) vystupuje proti jejich pravosti.

Dokonce i správně určí jejich skutečné autory, tedy Václava Hanku (1791–1861) a Josefa Lindu (1789–1834)! Kvůli odsouzení rukopisů přijde o řadu přátel, a dokonce i žáků, kteří ho následovali.

A to v čele s neméně slavným Františkem Palackým (1798–1876), kterému dal práci! Do Dobrovského se pustí i jeho žák Josef Jungmann (1773–1847). A tu mu jeho učitel pomohl při psaní jeho pětidílného Slovníku česko-německého!

Ale bude to právě Jungmann, kdo položí základy novodobé češtiny. Ale bez Dobrovského základů by se tak zřejmě nestalo… Slovní zásoba se rozrůstá.

Palacký zatím vystupuje proti reformě pravopisu, Václav Hanka s přáteli ale prosadí, aby se místo „w“ psalo „v“, místo „g“ „j“ a místo „j“ „í“. Obrození ale chybějí ženy, respektive je jich málo.

A tak třeba František Ladislav Čelakovský (1799–1852) pár básní zveřejní coby Žofie Jandová.

A zde se můžete podívat na slovníček výrazů, které se neujaly

Hlubozník – basa

Jezlín – talíř

Klapkobřinkostroj – piano

Knihovtipník – student

Nočena – Měsíc

Nosočistoplena – kapesník

Rokodník – kalendář

Ředlnosta – generál

Skokotnosta – taneční mistr

Spěšnovod – pošťák