Když se řekne mrakodrap, jedním dechem se dodává sklo, ocel či železobeton. Právě tyto materiály dodávají extrémně vysokým stavbám potřebné vlastnosti, aby se neporoučely k zemi. Ovšem, nejen železobeton musí být nutně základem výškových staveb.

Londýnské mrakodrapy jsou proslulé po celém světě. Jsou elegantní, nápadité a sebevědomé zároveň. Nad Temží se tyčí stavba zvaná okurka, dílo jednoho z nejuznávanějších současných architektů Normana Fostera (*1935).

Jiný mrakodrap mířící vysoko k obloze skleněný Shard (střep) působí, jako by přistál ze vzdálené budoucnosti. A nyní by se měl Londýn dočkat dalšího vskutku neobvyklého mrakodrapu.

Když si člověk začal stavět první příbytky, tak používal materiály, které byly při ruce. Obvykle to byly kameny a dřevo. Právě dřevo je snad nejpřirozenějším stavebním materiálem a stavby z něj mají své neopakovatelné kouzlo.

Ovšem, co se týče výškových staveb, tak dosud bylo dřevo spíše doplňkovým materiálem.

Společnost PLP Architecture a fakulta architektury Univerzity v Cambridgi se pustily do projektu, na jehož konci má být mrakodrap s dřevěnou konstrukcí.

Podle návrhu má budova měřit 304 metrů, což je jen o šest metrů méně než zmíněný Shard, který je ze všech londýnských mrakodrapů nejvyšší. Osmdesátipatrová budova má znamenat revoluci nejen v britské architektuře.

„Dřevěné stavby mají potenciál k vytváření mnohem příjemnější a uvolněnější atmosféry ve městech,“ podotkl zástupce společnosti PLP Architecture Kevin Flanagan. Že se lidé v dřevěném prostředí dokazují i výzkumy.

Podle jednoho děti, jejichž učebna byla obložena dřevem, dosahovaly lepších výsledků než ty, které seděly v obyčejných třídách.

Obliba dřevěných staveb ve světě neustále narůstá a nemusí se jen jednat o víkendové chatky. Budovy ze dřeva mají své ekonomické, ekologické i estetické výhody.

Nový londýnský mrakodrap má navíc ukázat, že dřevo může proniknout i do sfér, kde dlouhá léta vládl beton a ocel. Dosud nejvyšší dřevěná stavba stojí v norském Bergenu a dosahuje výšky 36 metrů.

Samozřejmě, že stavby jako dřevěný londýnský mrakodrap nejsou konstruovány z obyčejných prken a fošen. Ke slovu přicházejí vysoce sofistikované technologie.

Například několikavrstevný laminát, který je tvořen z několika dřevěných vrstev, které jsou vyskládány do tvaru kříže. Dohromady jsou pak slepeny nehořlavým lepidlem.

Londýn je výškovým stavbám otevřený a urbanisté se shodnou, že se do města nad Temží na rozdíl třeba od Paříže nebo Prahy hodí. Britská metropole se chystala na stavební boom, developeři zde plánovali v centru do roku 2024 postavit 236 nových mrakodrapů.

Z velké části mělo jít o bytové projekty. Otázkou je, zda se po plánovaném brexitu najde dost financí na podobné velkolepé projekty.