V ložnici se mihotá světlo svíček. Na stolku leží tác s ovocem, na loži leží královna ovocem obložená – jinak na sobě nemá vůbec nic. Když jeden z generálů smí konečně ochutnat, výměnou za tuhle odměnu královně splní přání. Mohla by mu to prostě rozkázat, ale proč to dělat tak jednoduše?

Na trůnu nesedí jenom muži, ale i královny. Některé jsou silné, některé statečné, některé uhrančivě krásné. A některé dokáží svou krásu a charisma využít k tomu, aby dosáhly svých cílů.

Pak se královská politika nevede v jednací síni, ale v loži nebo v zapomenutých palácových chodbách. Jednou z těch, které dokáží skrze své půvaby úplné divy, je i královna Kleopatra (69–30 př.n.l.). Ta holka má totiž něco do sebe. Při prvním setkání se Markus Aurelius (80–30 př.n.l.) zamračí.

Tolik toho slyšel o svůdné a nádherné královně a teď před ním stojí vlastně dost obyčejná tuctovka. Má malý a kulatý obličej se špičatou bradou, pod nádhernými šaty tuší nepříliš vzhlednou postavu. „Vždyť má hrozně velký nos,“ zašeptá jeho důvěrník.

„A křivé zuby.“ Ale stačí, aby pronesla prvních pár vět, aby pochopil, že umí ovládat nečekaná kouzla. A muž, který si všiml jejího velkého nosu, se dočká galejí, kde si všímá už jen příliš velkých bičů, které mu na zádech vykreslují křivé krvavé čáry.

Ošklivé káčátko

Kleopatra skutečně není nejkrásnější ženou světa. Ani sochaři a rytci, kteří jí chtějí zalichotit, nedokáží plně skrýt její hendikepy. Přesto patří k největším svůdnicím své doby.

„Možná není krásná,“ přiznává nejeden z historiků, „ale je více než chytrá a její osobnost dokáže mnohé zaujmout.“ Rozhodně je to žena mnoha paradoxů. Přestože je vládkyní Egypta, nemá egyptskou, ale makedonskou krev.

Když je jí sedmnáct let, stává se spoluvládkyní svého otce, faraona Ptolemaia XII. (?112–51 př.n.l.). Ale není to tak úplně jednoduchá záležitost.

Jednak podle tradice spoluvladařství znamená manželství a jednak se Kleopatra dostane k vládě poté, co otec nechá zavraždit její sestru, se kterou vládne předtím. Jaké vyhlídky by mohla dívka mít? Naštěstí veliké, protože otec umře dřív, než stihne něco pokazit.

Milenka vládců

Nejprve se dostane do sporu se svým dvanáctiletým bratrem, pak s celou radou. Musí uprchnout do bezpečí a tak se vypraví tam, kde má největší šance získat, co potřebuje.

Její loď zakotví poblíž Říma a v hlavním městě světa se královna setkává s mocným Juliem Caesarem (100–44 př.n.l.). Ten má dost jiných starostí, ale podle pověstí se Kleopatra nechá zabalit do koberce a tak se dostane skrz stráže.

Když se ocitne s vládcem v komnatách sama, přeskočí jiskra. Možná dvě. „Kleopatra je vládkyní Egypta a je v moci Říma, aby zjednal spravedlnost,“ prohlásí následující ráno viditelně spokojený Caesar.

Když je ale zavražděn a Kleopatra přichází o svého patrona, stejně zapůsobí i na Marka Aurelia.

Jako Romeo a Julie

Jenže politika rozhoduje jinak. Císař Augustus (63 př.n.l.–14 n.l.) ho provdá za svou sestru. Jenže tenhle svazek nevydrží dlouho. Markus Aurelius od manželky utíká a vrací se za Kleopatrou. S ní má dokonce dvě děti. Ale dějiny si nepřejí její štěstí.

Markus Antonius prohrává v bitvě u Actia a díky nedorozumění dospěje k závěru, že Kleopatra spáchala sebevraždu. Sám pak nalehne na meč. Ale před smrtí má ještě možnost se s ní rozloučit.

Když jí umírá v náručí, mocná královna ví, že nemá jinou možnost, než naplnit svůj osud. Podle pověsti se nechá uštknout hadem, spíš ale jen spolyká nějaký jed. Jsou pohřbeni vedle sebe.

Krasavec a ošklivka, která dokáže celý svět přesvědčit, že je nejkrásnější královnou starověku.