Mozek nebolí. Hlava ano. Zní to jako hádanka, ale právě tady začíná fascinující příběh bolesti hlavy. Samotná mozková tkáň totiž nemá receptory bolesti, takzvané nociceptory. Když nás tedy rozbolí hlava, mozek si ve skutečnosti nestěžuje na vlastní bolest. Spíš dostává poplašnou zprávu z okolí a někdy je ten poplach pořádně hlasitý.

Představte si mozek jako velmi důležitého nájemníka, který bydlí v dokonale zabezpečeném bytě. Kolem něj jsou lebka, mozkové obaly zvané plenění – meningy, cévy, nervy a další struktury. Právě tyhle „ochranné zdi“ bolest cítit dokážou.

Pokud se podráždí, vyšlou signál po nervových drahách do mozku a ten následně vyhodnotí: Pozor, něco není v pořádku! Mezi hlavní hráče patří zejména trojklanný nerv, který přenáší informace o bolesti z velké části hlavy a obličeje.

Bolest tedy může vzniknout třeba v cévách, svalech krku a hlavy nebo mozkových obalech, ale my ji vnímáme jako bolest uvnitř hlavy. Neurologové tento mechanismus popisují jako složitou komunikaci mezi nervy, cévami a mozkem.

Když hlava dostane „zprávu o problému“

U běžné tenzní bolesti hlavy mohou hrát roli například napjaté svaly krku, ramen a hlavy. Sedíme hodiny u počítače, ramena máme skoro u uší a krk připomíná napnutou strunu. Nervový systém pak může začít vysílat bolestivé signály.

Typická bolest bývá tupá, tlaková a člověk má pocit, jako by mu někdo kolem hlavy utáhl čelenku. U migrény je příběh ještě složitější. Nejde jednoduše o to, že by se „roztáhly cévy“, jak se dříve často vysvětlovalo.

Podle současných poznatků se na začátku podílí změněná aktivita nervových buněk a následné uvolňování látek, které ovlivňují nervy a cévy v okolí mozkových obalů. Výsledkem může být pulzující bolest, nevolnost a nesnášenlivost světla či zvuku.

Bolí nás tedy vlastně „ochranný systém“

Proto může hlava bolet z překvapivého množství důvodů. Spouštěčem může být stres, nedostatek spánku, vynechané jídlo, některé potraviny, alkohol, hormonální změny, infekce, napětí svalů nebo podráždění nervů.

Někdy se bolest přenáší z jiné části těla, například problém v oblasti krku může člověk cítit především v hlavě. Odborníci proto zdůrazňují, že bolest hlavy není jediná nemoc, ale příznak celé řady různých mechanismů. Ještě jeden důležitý paradox:

mozek sám bolest nevnímá, ale je to právě on, kdo všechny bolestivé signály nakonec zpracuje a vytvoří z nich náš pocit bolesti. Takže až vás příště rozbolí hlava, můžete se na mozek trochu přestat zlobit.

Pravděpodobně jen sedí uvnitř lebky a poslušně zpracovává stížnosti, které mu posílá jeho okolí.