Jen na Velkém bariérovém útesu žije na 1500 druhů ryb, desítky druhů mořských hadů, plžů, mlžů a dalších živočichů. Místa, která se dostanou nad vodu, poskytují útočiště ptákům. Dohromady tvoří složitý ekosystém, kterému by mohly konkurovat jen deštné pralesy.

Tvrdý krunýř a klepeta, která slouží k ochraně i lovu. To jsou koráloví krabi. Živí se kdečím: od řas až po drobné tvory. Na útesu mají funkci strážců: Můžete je spatřit, jak srdnatě brání korál před predátory – třeba v podobě hvězdic. Na některé druhy ale jejich síly nestačí…

Největší pohromou je hvězdice příhodně zvaná trnová koruna. Najdete ji v teplejších mořích prakticky po celém světě. Například pro Velký bariérový útes ale znamená ohrožení srovnatelné s globálním oteplováním. Dorůstá do 30 cm a má až 18 ramen.

Pokud uloví rybku, jde jen o dezert. Takřka výhradně se totiž živí korály! Jediná trnová koruna zkonzumuje 6 m² korálů za rok. A momentálně je přemnožená… Na dravou hvězdici si hned tak někdo netroufne.

Někdy se odhodlá čtverzubec (ano, to je ta ryba, co se umí nafukovat). Postavit se trnové koruně může překvapivě plž tritonka indická. Tělo hvězdice totiž pokrývá toxický sliz, proti kterému je ovšem tritonka imunní.

A tak se bez otálení pustí do nepřítele všech korálů a kousíček po kousíčku ho zaživa sežere.

A to se vyplatí!

Generuje toto kouzlo přírody i zisk? Ale jistě!

Podle Organizace spojených národů přinášejí korálové útesy ročně zisky v odhadované hodnotě 2,7 bilionu dolarů – včetně příjmů z cestovního ruchu, surovin pro životně důležité léky a pomoci při zajišťování potravinové bezpečnosti.

Biologové bijí na poplach

Pokud by teplota oceánů stoupla nad úroveň předindustriálního období, následky pro korálové útesy budou fatální. A dle rčení, že všechno souvisí se vším, došlo by zřejmě k narušení celého ekosystému. O jaké devastaci se tedy hypoteticky bavíme? Zvýšením teploty může dojít k poklesu počtu korálových útesů o 70 až 90 %!

Globální oteplování je pro korálové útesy strašákem.

A druhou příčku si drží…

Představte si idylickou krajinu se zelenými loukami, barevnými kopci a okouzlujícími dunami. To je, jen pod vodou, Mezoamerický korálový útes, který drží co do velikosti druhé místo.

Rozkládá se ve výsostných vodách Mexika, Belize, Guatemaly a Hondurasu a měří okolo 1000 km. Žije zde přes 500 druhů ryb a 60 druhů korálů, mezi kterými kličkují žraloci obrovští.

Heč! Mně zima nevadí!

Že všechny koráli potřebují teplo? Existují i výjimky. V chladných vodách Atlantiku nejčastěji narazíte na turbinatky větvené. Na rozdíl od svých teplomilných příbuzných postrádají vyhlášenou barevnost.

I ony však vytvářejí rozsáhlé, moderním plastikám podobné porosty, které můžeme klidně nazvat korálovými útesy. Například v Norském moři má jeden takový rozlohu 2000 km². Výzkumy ukazují, že turbinatkové útesy mohou být staré až 8500 let. Doplácejí ale na rybaření za pomoci vlečení sítí.