Až si někdy otevřete krabičku sardinek či tubu sardelové pasty, může to být i lehké pozvání na cestu do srdce Středozemního moře, na ostrov hrdých Sardů. Věděli jste, že to byl právě italský ostrov Sardinie, jenž těmto produktům moře propůjčil své jméno. Co dalšího je pro Sardinii typické a pro Středoevropana zajímavé?

Na mapách má Sardinie tvar otisku lidské nohy, proto i většina jeho historických názvů nějakým způsobem souzněla s touto fantazijní skutečností: latinsky Sandaliotis – sandál, semitsky Sarad – chodidlo atd.

Ať už je to sandál, či chodidlo, obvod této „šlápoty“ na dně pomyslného bazénu Středozemního moře činí úctyhodných 2400 kilometrů!

Obyvatelé poloslaných jezer

Z hlediska geografie omývají břehy italské Sardinie hned tři moře: Tyrhénské, Sardské a Středozemní. V každé epoše moře přinášelo do sardských spíží cenné živočišné proteiny, ať už se jednalo o tuňáky, chobotnice, langusty, mušle a další plody moře.

Ryby na Sardinii nenaleznete jen v moři, ale i v mělkých lagunách poloslaných jezer. Ta jsou totiž využívána nejen pro získávání mořské soli přirozenou metodou odpařování, ale zejména pro chov ryb.

Na tuto skutečnost i výslovně upozorňují tabulky umístěné na kůlech přímo v těchto brakických vodách. Nápisy „Pesca riservata“ však ani v nejmenším nezastraší početné kolonie plameňáků růžových, kteří v lagunách hledají potravu.

Sardinii si ptáci velmi oblíbili, ať už se jedná o jejich stálé kolonie, nebo jen dočasné populace, které zde odpočívají při své cestě z Evropy do Afriky.

Nesbírejte „mořské brambory“!

Bioproduktivitu moře u pobřeží Sardinie dobře dosvědčuje jev, který nepoučený návštěvník vnímá jako negativní. Jedná se o masu mořské trávy – posidonie, kterou vlny přinášejí a hromadí na pobřeží.

Turista si chybně stěžuje, že pláže jsou plné nějakých zapáchajících řas. To, že je zdejší mořské dno tak bohatě porostlé posidonií, je naopak velkým kladem. Čím jsou pro souš lesy, tím jsou pro moře právě louky posidonie.

S mořskou trávou je úzce spojen i výskyt „záhadných“ kulovitých útvarů, které na břeh vyvrhuje příboj. Někde jsou jimi pláže doslova posety, takže se k nim velmi hodí jejich lidové pojmenování „mořské brambory“.

Nejedná se však o nic jiného, než o „příbojové baly“, které vytváří moře z vymacerovaných cévních svazků listových pochev posidonie.

V každém případě si nepytlujte „mořské brambory“ jako suvenýr z dovolené, mohlo by vás to přijít stejně draho jako odvoz písku ze sardinských pláží. Proč? Místní zákon zakazuje odvoz jakýchkoli přírodních materiálů z pobřeží. Hrozí vysoké pokuty i vězení.

Osudový kamínek z nuraghu?

Na Sardinii najdete i unikátní prehistorické stavby – tzv. nuraghi. Byly vystavěny v době bronzové v období 1800–900 let před naším letopočtem. Účel těchto kruhových staveb, budovaných z velkých kamenů bez malty či jiného pojiva, je stále nejasný.

Odborníci zmiňují významy náboženské, obranné a další. Na Sardinii nalezneme v současnosti více než 7000 nuraghů. Dávná civilizace, která je vystavěla, zaniká s příchodem Féničanů na ostrov.

Nuraghi v sardinském vnitrozemí si však uchovaly svoje tajemství i do našich časů.

A propos, pokud byste se rozhodli přivézt si domů z návštěvy nuraghů suvenýr, byť jen drobný kamínek, hrozí dvě věci. Jednak opět riskujete vysokou pokutu, či dokonce vězení. V neposlední řadě však hrozí zkáza samotnému nuraghu. Byl vystavěn bez malty.

Vytáhnete osudový kamínek a celá stavba se zřítí. Mamma mia! Tohle by se na policejní stanici na Sardinii asi špatně vysvětlovalo, co říkáte?!