Do kanceláře výzkumného ústavu Bell Laboratories se dovolá muž z konkurenční firmy. „Ahoj Joeli. Víš, odkud volám? Z přenosného telefonu. To koukáš, co?“ Ale na druhé straně se nikdo neozývá. Že by pokus nevyšel? „Slyšíš mě?“ Teprve tehdy se ozve odkašlání. Mlčení není způsobeno technickou chybou, jen šokem.

V druhé polovině 19. století získává lidstvo nový vynález. Jmenuje se telefon a o jeho prvenství se rve hned několik mužů.

Přestože veřejnost zná spíše jméno Alexandra Grahama Bella (1847–1922), jehož vynález dobude svět, důkazy po letech přiřazují zásluhy Anotnio Meruccimu (1808–1889), který s vynálezem přichází o něco dřív, ale souhrou okolností se na něj zapomene.

Tak či onak – lidstvo může konečně hovořit na dálku. Přístroj funguje na principu elektromagnetického vlnění. Zvuk rozkmitá membránu, ta pomocí cívky převede kmitání na elektrický proud. Když dojde do druhého přístroje, proud se změní zpátky ve zvuk.

Vítejte v době telefonické

Zpráva o vynálezu se rozletí – tradičnějšími způsoby – po celém světě. Během pár let je telefon všude. Ale to je teprve začátek našeho příběhu. Potřeba být k dosazení vždy a všude vede k dalším a dalším vylepšením.

Od konce druhé světové války se v Americe objevuje první mobil nepřipojený drátem napevno k síti – jde o telefony umístěné v automobilech. Ty první třeba zaberou rozměry většinu kufru, a sluchátko je pořád připojeno k přístroji kabelem. Ale nešlo by to i bez něj?

Muž, který miluje komiksy

Martin Cooper (*1928) už odmalička miluje technologie, po studiu nastoupí do firmy Motorola, kde nakonec vede divizi rozvoje. Dá světu v roce 1967 policejní vysílačky do ruky, aby dobří hoši mohli snáz chytat padouchy, a vzteká se nad nepřenosnými telefony.

Inspirací je oblíbený komiks Dick Tracy, kde detektiv chytá záporáky pomocí všelijakých technologických hračiček. Třeba pomocí mobilu. Ale aby to fungovalo, musí Cooper nejenom vymyslet úplně nový koncept přístroje, ale i telefonování samotného.

„Teď se volá do kanceláře, do bytu, do obchodu,“ vysvětluje. „Volá se na místa, ne lidem. Chci, aby telefonní číslo nepatřilo domu, ale konkrétní osobě.“

Nejdražší mobil světa

Vývoj samozřejmě není nejlevnější. „Nemáme dost peněz, takže se musíme rozhodnout, jestli tomuhle nápadu věříme,“ zazní na představenstvu firmy. A Motorola nápadu věří. Všechny finance na vývoj jdou do mobilu.

První prototyp stojí asi milion dolarů a pracují na něm všichni firemní inženýři. Cíl je jednoduchý – všechny součástky zmenšit a dostat do přístroje, který člověk udrží v ruce.

První prototyp – Motorola DynaTac 8000x – váží o něco víc než jeden kilogram a vypadá trochu jako cihla. Nejtěžší a největší je baterie – a vydrží jen asi dvacet minut. Ale funguje a to je hlavní!