Ať se řekne jedno nebo druhé, většinou si představíme totéž. Jenže to totéž není! Které dvojice běžných věcí si často pleteme? Anebo netušíme, v čem spočívá rozdíl mezi nimi?
Vrány nejsou samice od havranů, krokodýlové a aligátoři nejsou bráchové, a pravá marmeláda má jasná pravidla! A pokud někdo obrázkům ve whatsappové zprávě říká emotiony, je úplně vedle!
Jaký odstín černé?
VRÁNA vs. HAVRAN
Když si bude vrána hledat partnera, určitě si nenajde havrana! Protože jde o různé druhy ptáků. Jak ale rozeznat jedny od druhých?
Pokud v zimě narazíte na černé ptáky potulující se po městě, jsou to havrani. Náruživí cestovatelé, kteří k nám přiletěli z východu (naopak jiní havrani, kteří u nás byli v létě, zamířili jihozápad Evropy).
Jsou jich tu miliony a potravu hledají právě na sídlištích a v parcích. Vrány jsou oproti havranům plaché a skrývají se na polích a v lesích.
Pokud byste si přesto nebyli jisti, s kým máte tu čest, zaměřte se na peří. Havran ho má namodralé, vráně se leskne spíš dozelena. Má navíc černý zobák, zatímco havran šedý, u kořene s lysinou.
Zoologicky havrani rozhodně nejsou samci od vran, z jazykového hlediska však ano! Slovo „vrána“ vzniklo jako ženský tvar k praslovanskému „vornъ“, což znamená havran. To zas vychází z indoevropského „ṷorno“, doslova černý či spálený.
Nezbytné citrusy
DŽEM vs. MARMELÁDA
Většina lidí si ovocnou směs namaže na chleba a název neřeší. Někoho možná napadne, že v džemu jsou kousky ovoce, zatímco marmeláda je rozmixovaná.
I to někdy platí, ovšem pravý rozdíl je v něčem jiném. Zatímco džem může být z jakéhokoliv ovoce, marmeláda je vyrobená z citrusů!
Původní portugalské slovo marmelada nejprve označuje pastu z kdoulí. Oblíbí si ji Britové, ovšem když začnou v 17. století dovážet pomeranče ze Sevilly, začnou ji vyrábět především z nich. Jen jméno už nechají.
Citrusy jsou do marmelády ideální, mají totiž vysoký obsah pektinu, přírodního želírujícího činidla, které způsobuje tuhnutí. Přítomné kyseliny pektin aktivují a zároveň zajišťují trvanlivost.
Marmeláda nemusí být z citrusů celá, ovšem dle evropských nařízení musí citrusové plody tvořit minimálně 20 %. Běžné jahodové či meruňkové džemy, které najdeme v regálech supermarketů, rozhodně marmeládami nejsou!
Dva úsměvy nejsou totéž!
EMOJI vs. EMOTIKON
Komunikace přes chaty či po e-mailech může být někdy zrádná. Třeba v roce 1982 se na diskusním fóru americké Carnegie Mellon University nepovede vtip o falešném úniku rtuti. Všichni se vyděsí!
Počítačový vědec Scott Fahlman (*1948) proto navrhne, že spojení znaků :- ) nebo 🙁 by se dalo použít k odlišení vtipů od vážných sdělení. A brzy vznikne i název, odvozením od „ikona emoce“. Tedy emotikon!
Emoji má příběh jiný, vznikne až v 90. letech v Japonsku a název je zkratkou slov „e“ (obrázek) a „moji“ (znak), tedy v překladu něco jako piktogram.
Rozdíl je jasný – pokud přidáme do textu smajlíka z dvojteček a závorek, použijeme tedy běžné typografické znaky, vytvoříme emotikon.
Když si k vyjádření emocí pomůžeme obrázky, ať už jsou to obličeje, srdíčka, pusinky, zvířátka nebo třeba jídlo na talíři, jde o emoji.
Sleduj tlamu!
ALIGÁTOR vs. KROKODÝL
Vypadají podobně, kámoši však nejsou. Pokud se krokodýl a aligátor náhodou setkají, nejspíš se nemilosrdně poperou!
Naštěstí mají své rajóny většinou jen pro sebe, například v Africe, Austrálii, Indii nebo jihovýchodní Asii žijí jen krokodýli. Aligátoři jsou především v Severní Americe nebo Číně.
Kromě toho většinou platí, že zatímco krokodýli obvykle přebývají ve slané vodě, aligátoři si rádi hoví ve sladkovodních bažinách a jezerech.
Dva různí živočichové, patřící jen pod společný řád Crocodilia, se však liší i vzhledem. Nejvýraznějším poznávacím znamením je čenich.
U krokodýla je dlouhý a špičatý, do písmene V, aligátor ho má kratší, kulatější, spíše do U. Krokodýlovi navíc i ze zavřené tlamy hrozivě vyčnívají zuby!
Krokodýli bývají větší než aligátoři, většinou jsou agresivnější a i zcela bezdůvodně dovedou zaútočit na člověka.
Na pivo i na čaj
ŠÁLEK vs. HRNEK
Nejčastěji dnes označujeme všechno jako hrnky. Pokud se nám mezi ně vloudí šálek, nejspíš ho poznáme. Ovšem proč jde vůbec o odlišné druhy nádobí?
Rozdíly pramení z historie. Šálky se už od starověku vyrábějí nejčastěji z keramiky, zlata nebo porcelánu. I díky drahému materiálu jsou dlouho symbolem společenského postavení! Hrnky jsou nejprve kovové a hodí se spíš na studené tekutiny.
A používají se na pití piva, což je jasný protiklad popíjení čaje ze šálku mezi smetánkou!
Až ve 20. století, s rozšířením neformálního stolování, se hrnek z různých materiálů začne používat i na kávu nebo na čaj. Rozdíl je hlavně ve velikosti a tvaru. Šálek je menší a nahoře rozšířený, aby se rozvinulo čajové aroma.
Nápoj však rychle vystydne, proto se šálek hodí pro příležitost, kdy ho vypijeme hned.
Hrnek je větší, ve tvaru válce, někdy i nahoře zúžený, aby naopak teplo neuniklo. Původně ho totiž nosí dělníci do práce a popíjejí z něj celé dopoledne.
Dort, nebo chleba?
MUFFIN vs. CUPCAKE
Obě dobroty mnozí často hází do jednoho pytle. Není to skutečně totéž, jen stačí muffinu nasadit čepici z krému? Není, mají totiž i odlišný původ!
Cupcapes vzniknou už v 18. století v USA. Pojem cupcake se poprvé objeví v roce 1794 v kuchařce American Cookery, jako „lehký koláč pečený v malých košíčcích“.
Muffiny oproti tomu vznikají v Evropě a mají blíže spíš k druhu chleba. Jméno patrně pochází z francouzského moufflet, které označuje právě měkký chléb. Jsou hutnější, určené nejprve jako jídlo pro služebnictvo. Cupcakes jsou oproti nim sladší, spíše jako zákusek.
Dnes se rozdíl základu už smazává, s vynálezem kypřícího prášku je těsto na muffiny jemnější a připomíná to na cupcakes. Ty si svou dortíkovou image však drží právě tím, že jsou zdobeny polevou, krémem, ovocem či ořechy.
