Domů     Proč mají dámské a pánské oděvy zapínání opačně?
Proč mají dámské a pánské oděvy zapínání opačně?
27.10.2025

Nejste si jisti, jestli je ta košile pánská, nebo dámská? Je to přeci jednoduché! Vše se pozná podle zapínání, které má často různé zapeklitosti…

Pánská košile má knoflíky na pravé straně, dámská na levé! Podobně obráceně je i poklopec na kalhotách, knoflíky na kabátu nebo na saku. Jaký to má ale vlastně důvod?

V dřívějších dobách ženám s oblékáním často pomáhaly služky. Vyhovovalo jim tedy zapínaní na opačné straně než mužům, kteří se oblékali sami a dívali se tak na to z druhé strany.

K často zmiňované teorii však mají mnozí námitky. Oděvy s knoflíky si prý v jisté době mohli dovolit jen ti opravdu bohatí, u kterých pomáhalo služebnictvo i mužům, a rozdělení by tak nedávalo smysl.

Jsou tu však i jiná vysvětlení, třeba že muži potřebují (raději i při oblékání) volnou pravou ruku k ovládání meče či zbraně, ženy zas levou, kterou si instinktivně přidržují dítě při kojení. Anebo že zapínání odpovídá tomu, jak ženy a muži usedávali na koně.

reklama

Podle historiků to však mohlo být úplně jinak, až do 19. století bylo prý zapínání často stejné. Když se však začne ve velkém rozmáhat konfekce, ukáže se potřeba mužské a ženské oděvy odlišit.

Pánské košile mají knoflíky našité na opačné straně než ty dámské.
Pánské košile mají knoflíky našité na opačné straně než ty dámské.

K čemu má pánské sako na rukávech knoflíčky?

Někdy jsou tři, někdy čtyři, někdy nenápadné, jindy výraznější. Většinou ale s knoflíky na zadní straně rukávu nic nerozepnete ani nezapnete! Jsou tam „jen tak“. Proč?

Jeden příběh vypráví o tom, že knoflíky na saku, nejprve tedy na uniformě, nařídí sám Napoleon Bonaparte (1769–1821). Jeho vojáci totiž mají ve zvyku utírat si nos do rukávu, což se mu ani trochu nelíbí! A s velkými vystouplými knoflíky už si to téměř každý přeci jen rozmyslí.

Podle druhé teorie si knoflíky na rukávech vymyslí lékaři, aby si mohli při potřebě poskytnutí první pomoci rychle umýt ruce. Svlékání saka by je mohlo zbytečně zdržet.

Návrháři se v každém případě nakonec shodnou na tom, že knoflíčkům to na rukávech sluší, a stane se z nich módní záležitost. Proto je dnes najdeme skoro na všech pánských sakách, ať už jsou opravdové, nebo jen našité naoko.

Spodní knoflík nechte rozepnutý. Proč? Je to tradice!
Spodní knoflík nechte rozepnutý. Proč? Je to tradice!

A proč se poslední knoflík na saku nezapíná?

Teď se však zaměřme na knoflíky zcela funkční. Když jsou na saku tři, zapnete dva. Když jsou dva, zapnete jediný. Většina mužů nosících oblek dobře ví, že spodní knoflík na saku musí zůstat za všech okolností nezapnutý! Ale proč vlastně?

Někdy se to vysvětluje tak, že muži v saku či v uniformě takto v minulosti mohli snáze tasit zbraně. Anebo že při sezení je to zkrátka pohodlnější.

Nejčastější výklad nás ale přivádí do Anglie na přelomu 19. a 20. století, kde má se zapnutím spodního knoflíku problém král Eduard VII. (1841–1910). Podle jedné verze kvůli tloušťce, dle jiné si knoflík rozepne při jedné důležité večeři, kdy se příliš najedl.

Jeho důstojníci si všimnou toho, jak si otevřenou část oděvu nervózně zakrývá rukou, a rozhodnou se mu pomoci z rozpaků. Rozepnou si knoflík také!

V gestu poté pokračuje i zbytek národa, a protože je Anglie vlivnou zemí, postupně i celý svět. Dnes už je to takovou samozřejmostí, že u některých sak je poslední dírka nefunkční.

Knoflíčky na rukávu nemají často žádnou funkci.
Knoflíčky na rukávu nemají často žádnou funkci.
Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Lifestyle
Mrtví, kteří nosí dětem dárky, obří draci i hostina na hrobech. Bizarní podoba dušiček
Zatímco v Česku lidé zapalují svíčky, pokládají na hroby květiny a v tichosti vzpomínají na své blízké, jinde se svátek mrtvých mění v pořádně neobvyklou podívanou. Někde zesnulí údajně rozdávají dětem hračky a sladkosti, jinde se nad hřbitovy vznášejí obří papíroví draci nebo rodiny pořádají hostiny přímo u náhrobků. Smrt tu není jen důvodem k […]
Lifestyle
Sedm věcí, které děláme každý den a vůbec netušíme, proč vznikly
Podáváme si ruce, foukáme na horkou polévku a přejeme si dobrou chuť. Některé zvyky opakujeme tak automaticky, že nás ani nenapadne pátrat po jejich původu. Jenže za obyčejnými gesty se skrývají příběhy o strachu z neznámého, dávných pověrách, boji o přežití i proměnách společenských pravidel. Někdy je skutečnost mnohem zajímavější než tradované vysvětlení. Od odzbrojení […]
Lifestyle
Zvonění budíku odložené o devět minut. Jde o ranní milost, nebo hodinářský mýtus?
Je 7.00 hodin, budík řve a svět se zdá být mimořádně nepřátelským místem. Prst najde tlačítko odložení, zazní tiché cvaknutí a přichází devět minut blaženého odkladu. Proč právě devět? Proč ne deset, což je přece mnohem kulatější číslo, nebo rovnou patnáct, aby se člověk stihl pořádně ponořit zpátky do snu? Odpověď vede do poloviny 20. […]
Lifestyle
Žiletka změnila holení v masový byznys. Proč se do obchodu musíte pořád vracet?
Představte si, že si koupíte holicí strojek a potom už jen pravidelně dokupujete jeho nejdůležitější součástku. Zní to povědomě? Stejný princip dnes známe od tiskáren, do nichž potřebujeme stále nové náplně, nebo od kávovarů na kapsle. Jeho slavnou podobu pomáhá na začátku 20. století prosadit americký obchodník King Camp Gillette. Obyčejné ranní holení se díky […]
svět zločinu
Zhroucení budovy Rana Plaza: Spadne to? Stejně přijďte!
Sanitky se prodírají mezi lidmi. Lidský řetěz si podává kusy sutin. „Tady! Vidím rukáv!“ křičí menší chlapík. Jde o minuty. Zachráněný ještě žije a brzy leží na nosítkách. Muž s píšťalkou klestí cestu davem. Z trosek se nakonec podaří vytáhnout na 2500 zraněných. O kus vedle ale leží jeden vedle druhého ti, kteří neměli tolik štěstí. Na […]
Bhópálská katastrofa: Smrtící mrak bez zápachu
Nerezová ocel? Drahé, použijte normální. Chladicí systém, který spálí energii v hodnotě 70 dolarů denně? Zastavit! A skutečně… Společnosti Union Carbide vyrábějící pesticidy, která se rozhodne po vzoru své první továrny v Západní Virginii vybudovat druhou fabriku v indickém Bhópálu, se podaří sérií škrtů srazit náklady oproti první stavbě o 8 000 000 dolarů! Na […]
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné. Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, […]
Počítač jako místo činu: Jak vznikla digitální kriminalistika
Moderní pachatel nemusí na místě činu zanechat jedinou kapku krve ani otisk prstu. Stačí mu počítač, mobilní telefon nebo připojení k internetu. Právě tam může zůstat neviditelná stopa, která vyšetřovatele dovede k pravdě. Digitální kriminalistika, obor na pomezí počítačové vědy a klasické detektivní práce, se stal nepostradatelnou součástí pátrání po pachatelích. Ještě v první polovině […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz