Pokud někdy máte pocit, že vám váš zvířecí parťák rozumí, nemusí to být daleko od pravdy. Některá zvířata totiž mají mimořádnou schopnost komunikace i porozumění lidským slovům.

Jiná jsou zase schopná domluvit se pomocí tabulky a v pochopení toho, co se po nich chce, překonají dokonce i mnohé malé děti!

V minulosti se občas objevila zvířata, o kterých se tvrdilo, že rozumějí lidské řeči.

K známým příkladům patří například kůň Kluger Hans (asi 1895–1916) z Německa, klisna Lady Wonder (1924–1957) nebo slavná gorila Koko (1971–2018), obě z USA. U některých z nich se však později ukázalo, že spíše reagovali na nenápadné signály svých majitelů, než že by opravdu chápali význam lidských slov a vět.

Výsledky dnešních výzkumů ale ukazují, že určité druhy zvířat jsou při správném tréninku schopny skutečně pochopit význam jednotlivých slov.

Chytrý (jako) šimpanz

Porozumění jazyku je často považováno za ryze lidskou schopnost.

Mnoho zvířat je sice výborných v zachycení kontextových vodítek, tedy například řeči těla a tónu hlasu, avšak otázka, zda chápou i samotný smysl slov nebo složitější jazykové struktury, zůstává vědeckou výzvou.

K historicky nejpřesvědčivějším jedincům patřil samec šimpanze bonobo jménem Kanzi (1980–2025), který komunikoval prostřednictvím klávesnice se symboly, tzv. lexigramy. Tyto symboly označovaly předměty, osoby, akce i místa v jeho okolí.

Kanzi dokázal žádat o konkrétní věci, vyjadřovat složitější přání a měl vytvořené speciální zvuky pro „ano“ a „ne“. Tím překonal obvyklé možnosti komunikace zvířat a částečně ovládl i dorozumívání s jiným druhem, než byl on sám.

Já vám rozumím!

Lidská řeč však není jen používání jednotlivých symbolů; zahrnuje i schopnost skládat slova do vět, které pak dávají složitější význam.

Výzkum na počátku 90. let ukázal, že když Kanzi slyšel novou kombinaci slov, například: „Nasaď si masku a postraš Lindu!“, byl schopen splnit daný úkol ve třech případech ze čtyř – což nezvládnou některé 2,5leté děti.

Většina zvířat však nemá žádný důvod zajímat se o lidský jazyk. Výjimkou jsou psi, kteří jsou s lidmi v těsném kontaktu nejméně 14 000 let a mají motivaci porozumět svým majitelům. Projevují zájem o lidské hlasy a gesta už ve věku osmi týdnů.

Některé studie naznačují, že psi si v mysli vytvářejí své vlastní představy o slovech, která slyší.

Půjdeme ven…

U některých mimořádně nadaných psů, jako byla slavná fena plemene border kolie Chaser (2004-2019), se dokonce prokázalo, že dokážou přiřadit více než tisíc slov ke konkrétním předmětům.

Chaser, přezdívaná „nejchytřejší pes na světě“, měla navíc schopnost rozlišit rozdíl mezi příkazy jako „přines ponožku k míči“ a „přines míč k ponožce“, což už vyžaduje pochopení jednoduchých gramatických konstrukcí.

Podle výzkumu z roku 2024 psi reagují nejen na tón hlasu či situaci, ale i na konkrétní zvuk slov.

Pokud slyší slova související například s venčením, třeba i z reproduktoru, tedy bez spojení s řečí těla majitele, často začnou radostně pobíhat, brát do tlamy vodítko nebo čekat u dveří.

Přesto má psí porozumění svá omezení, například mají potíže rozlišit jednoslabičná slova.

Vědci se však domnívají, že psi jsou možná chytřejší, než jsme si doposud mysleli – a není vyloučeno, že s vhodným tréninkem by podobných schopností mohla dosáhnout i další zvířata.