Rukama mluvíme všichni – a mnohdy víc, než si uvědomujeme. Jenže gesta, která nám přijdou samozřejmá, mohou v zahraničí vyvolat zmatek nebo dokonce pohoršení. To, co u nás znamená pochvalu, může jinde fungovat jako urážka.

Podívejme se proto na známá gesta a na to, jak se jejich významy liší napříč kulturami.

Zkřížené prsty: Omlouvají lež i nosí štěstí

„Kdepak, tu vázu rozbil kocour,“ líčí šestiletý klučina mamince. Jednu ruku má skrčenou za zády a prostředník má přeložený přes ukazovák. Toto gesto totiž omlouvá neškodné lži, zneplatňuje vyřčené sliby a podle pozapomenutých lidových pověr nosí štěstí.

Původně však zřejmě sloužilo k nenápadné identifikaci křesťanů v dobách pronásledování, stejně jako více explicitní složení dvou ukazováků do symbolu kříže. Takové gesto je zároveň interpretováno jako prosba Boha o ochranu.

Palec nahoru: Souhlas i nechtěná pobídka k sexu

Líbí se vám něco, nebo prostě jen souhlasíte? Nemusíte nic říkat – stačí ukázat vztyčený palec a zbytek prstů sevřených v pěst. A naopak. Palcem dolů dáváme najevo nesouhlas či znechucení. I tady ale číhají nebezpečí – obzvlášť, pokud brázdíte svět stopem.

V Iráku a Íránu rozhodně nestopujte klasickým evropským způsobem. Zaběhnuté gesto tu má totiž řádně pejorativní význam srovnatelný se vztyčeným prostředníkem. Nejinak je tomu v Izraeli. Tady se můžete dočkat nepříjemného překvapení.

Palec vzhůru lze totiž pochopit i jako pobídku k milostným hrátkám. Obzvláště těm homosexuálním.

Potápěčská prstomluva

I v podvodním světě mají gesta svůj význam. Například gesto OK, tedy spojením palce a ukazováku, znamená, že je vše v pořádku. Ale pozor! V arabském světě má tento znak pejorativní význam a v Japonsku pro změnu znamená peníze.

Tajemství gesta „V“

Jaký je rozdíl mezi vztyčeným prostředníkem a gestem „V“, tedy ukazovákem a prostředníčkem? Takový dotaz může znít absurdně, ale ještě nepochopitelněji vyzní odpověď: takřka žádný. Alespoň ve Společenství národů (Commonwealthu).

Symbol „V“ takto funguje celé 20. století, pokud prsty otočíte směrem k sobě a ukážete hřbet ruky.

Pokud bychom pátrali hlouběji v historii, má toto gesto útočný význam a může znamenat i výzvu k souboji. Poslední desetiletí se však vytrácí a vítězí nad ním klasické „V“ se složenými prsty ven.

To nejvíc proslaví britský politik Winston Churchill (1874–1965), ale v minulém století ho používají hlavně Američané. Od bojovného gesta se propracuje až k symbolu míru užívanému hnutím hippies. O tom, zda gesto existuje dřív než ve 20. století, se vedou spory.