Když touha po diamantu narazí na rozpočet, přichází ke slovu zirkon. Jenže ten, který se třpytí v špercích, bývá často jen jeho napodobeninou. Skutečný zirkon je přitom opravdový unikát – patří k nejstarším minerálům na naší planetě.

Pojďme se ponořit do fascinujícího světa tohoto jedinečného drahokamu a rozluštit všechny záhady, které ho obklopují.

Nejstarší poklad na Zemi

Pokud opomeneme pár kamenů zbloudilých z vesmíru, nejžhavějším kandidátem na nejstarší věc na Zemi je právě zirkon. U několika vzorků, které jsou nalezeny v roce 1980 v pohoří Jack Hills v Austrálii, je vypočteno stáří 4,375 miliardy let!

Vytvořily se tedy na vesmírné poměry jen chviličku (asi 165 milionů let) po vzniku naší planety.

Minerál, který svým chemickým složením není nic jiného než křemičitan zirkonia (ZrSiO4), najdeme kromě Austrálie třeba na Srí Lance, v Thajsku, v Kambodži nebo v Jižní Africe.

I když jako nerost je vcelku rozšířený, pěkně vyvinuté krystaly využitelné na šperky jsou opravdu vzácné.

Magická proměna a symbol moci

O zirkonu se mluví již v Bibli, údajně je jedním z 12 kamenů, které tvoří základy Jeruzaléma. Ve středověku se věřilo, že vyžene zlé duchy a zajistí bohatství, úctu a moudrost.

V mnoha historických obdobích, například ve viktoriánské Anglii, je zirkon symbolem moci. A jeho jméno? To pochází z perského zargun, což znamená „zlatě zbarvený“. Právě takový je totiž jeho nejtypičtější odstín – zlatorudý.

Může být ale i čistě červený, oranžový, hnědý, žlutý, zelený, fialový, namodralý nebo i jen čirý!

Kde se bere tak pestrá paleta? Většinou ho obarví určité příměsi, ovlivní tvar krystalické mřížky nebo třeba radioaktivita (pak je zelený). A někdy ho stačí jen pořádně zahřát.

Když typický hnědý či hnědočervený zirkon dosáhne teploty 800 až 1000 °C, stane se z něj namodralý či zcela bezbarvý kámen.

Diamant, nebo zirkon?

I pokud se všechny barvy vytratí, zirkon bere dech další úžasnou vlastností. Jako čirý láme světlo takovým způsobem, že se blýská do všech stran. A právě tím je hodně podobný diamantu!

Stydět se nemusí ani svou tvrdostí, na Mohsově stupnici dosahuje hodnoty 7,5 (diamant je 10). Dobře se tedy brousí, a zhruba od 20. let minulého století se stane oblíbeným materiálem šperkařů.

Opravdu je tedy tou levnější, a zároveň stejně oslnivou náhražkou diamantu? Ano i ne – když si koupíte třeba „prsten se zirkonem“, z 99 procent ho skutečný zirkon nezdobí! Většinou se to jen tak říká…