Domů     Malý zázrak z kaučuku: Jak vznikla naše oblíbená guma na chyby
Malý zázrak z kaučuku: Jak vznikla naše oblíbená guma na chyby
26.10.2025

Většina z nás bere gumu jako naprostou samozřejmost. Ať už je to malý kousek na konci tužky, nebo velká bílá guma na stůl. Ale málokdo se zamyslí nad tím, že to není tak dávno, co lidé k mazání používali chleba. Ano, slyšíte správně. Kousek pečiva.

reklama

Až v 18. století se k nám dostal kaučuk. A teprve v 19. století se z něj stala guma, jak ji známe dnes. Je to příběh plný omylů, náhod a geniality, který ukazuje, jak se z naprosto obyčejné věci stane nezbytný pomocník.

Od chvíle, kdy lidé začali psát, existovala i potřeba chyby opravit. Ve starověku používali Řekové a Římané voskové tabulky, ze kterých se dalo psát a mazat donekonečna.

Ve středověku se písaři spoléhali na kousky pískovce nebo pemzy, které dokázaly smazat inkoust i předchůdce tužky, olověné a stříbrné tyčinky. Bylo to ovšem drsné k papíru. V Japonsku se k mazání používal chleba. To bylo k papíru šetrnější.

Tuto metodu si Evropa oblíbila až od poloviny 17. století, kdy se začaly používat grafitové tužky. Stačilo vzít kousek chleba, sežmoulat ho do kuličky a můžete mazat.

reklama
Guma je nerozlučnou družkou tužky už 250 let.
Guma je nerozlučnou družkou tužky už 250 let.

Až v roce 1770 přichází revoluční objev, který změní svět psaní. Anglický vynálezce Edward Nairne omylem místo chleba popadne kousek kaučuku a zjistí, že maže mnohem lépe než pečivo.

V téže době přijde se stejným objevem i chemik Joseph Priestley, který jako první pojmenuje tuto látku jako gumu. Nairne byl ovšem ten, kdo dokázal svůj objev lépe využít a začal prodávat kostky gumy za 3 šilinky, což by dnes odpovídalo asi 830 korunám.

První gumy ovšem nebyly dokonalé. Rychle se rozpadaly a začaly brzy zapáchat. Guma totiž byla citlivá na vzduch a rychle podléhala zkáze. To se změnilo v roce 1839, kdy americký chemik Charles Goodyear vynalezl metodu vulkanizace.

Díky hnětení za tepla a přimíchávání sazí nebo oleje se guma stala nejen pružnější, ale také odolnější.

Guma na tužce: Další revoluce v historii gumy přišla až v roce 1858, kdy si Hyman Lipman patentoval geniální nápad: tužku, která je na druhém konci opatřena gumou. Guma byla vložena do stejné drážky jako tuha, kde zabírala čtvrtinu místa.

Lipman prodal svůj patent v roce 1862 Josephu Reckendorferovi za 100 000 dolarů, což by dnes odpovídalo 2,6 milionu dolarů. Reckendorfer patent upravil a začal gumu upevňovat na konec tužky kovovým kroužkem.

Od chvíle, kdy lidé vymyslí písmo, existuje také potřeba opravit nebo odstranit to, co bylo špatně napsáno.
Od chvíle, kdy lidé vymyslí písmo, existuje také potřeba opravit nebo odstranit to, co bylo špatně napsáno.

Ačkoliv dnes mladí používají spíše tlačítko „delete“, guma má stále své místo. Používají ji děti, studenti, umělci, návrháři a mnoho dalších profesí. Vyrábí se v různých barvách, tvarech a tvrdostech.

Ty levnější jsou vyrobeny ze syntetické gumy, ty lepší z vinylu nebo moderních plastů. Pro umělce se vyrábějí tmelové gumy, které jsou tvárné. Dokonce existují i elektronické gumy.

A co inkoust? Od první poloviny 20. století se inkoust dá vymazat stejně snadno jako tuhou, díky vynálezu známému jako zmizík. Jedná se o přípravek, který dokáže modrý inkoust chemicky zbavit jeho barvy a písmo tak učinit neviditelným. Poprvé se zmizík objevil ve 30. letech a byl to produkt německé firmy Pelikan.

reklama
Zdroje informací: www.wikipedia.org, www.britannica.com, www.nationalgegraphic.com, www.zajímavosti.cz, www.historie.cz, částečně AI
Foto: Shutterstock a Pixabay
Související články
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
Věda a technika
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
reklama
casopis
svět zločinu
Falešné paměti Bruna Dössekkera: Byl jsem vyměněn!
Nacistický voják smýkne mužem o zeď omšelé uličky. Sledují ho při tom dvě dětské oči. Maličký chlapec se neodváží ani zakřičet. Až si bude vzpomínky rekapitulovat, dojde k závěru, že onen muž byl jeho otcem. Mezitím míří do koncentračních táborů další transporty. Přeplněné nákladní vagony se chlapci zatím vyhnou. Se starším bratrem se ukrývají na […]
Podvodnice Alicia Headová: Lež o 11. září ji vynese na vrchol
Všude je kouř. Alicia Esteve Headová (*1973) se plazí v 78. patře po podlaze Jižní věže. Je 11. září 2001. Teroristický útok na Světové obchodní centrum, konkrétně WTC 2, v místě nárazu letadla a patrech nad ním, přežije dohromady pouhých 19 lidí. Podle svých slov je Alicia mezi nimi. Oheň jí ožehne ruku, až na […]
Pět podivných vražd: Kdo měl spadeno na švédského premiéra i filmovou celebritu?
Arcibiskup ze San Salvadoru Óscar Romero (1917–1980) je konzervativec, který ostře kritizuje porušování lidských práv v Salvadoru – státečku v Latinské Americe. To ho bude stát krk. Pachatel, stejně jako v dalších čtyřech případech, je dodnes neznámý… Vymezuje se proti řádění armády i provládních eskader smrti. Romero nešetří ani USA, které režim podporují. Během mše 24. dubna 1980, kterou slouží […]
James Whitey Bulger: Práskač, co šel po práskačích
Dlouhé roky se v USA drží mezi desítkou nejhledanějších mužů a dopracuje to až na číslo dvě – hned po Usámovi bin Ládinovi (1957–2011). To je James „Whitey“ Bulger (1929–2018) viněný ze spoluúčasti na 19 vraždách, vydírání a lichvy. A samozřejmě, krom toho je ještě drogový dealer, který neváhá odstranit z cesty všechny práskače, zatímco […]
věda a technika
Co kdyby Slunce nahradila černá díra? Nastala by vesmírná zima
Představte si, že někdo zmáčkne obří kosmické tlačítko a místo Slunce se uprostřed naší soustavy objeví černá díra, přesně stejně hmotná jako naše hvězda. První překvapení? Země by se nikam nezřítila. Žádné okamžité „šup a jsme uvnitř“, žádný kosmický vysavač. Planeta by dál poslušně obíhala po své dráze. Jenže pak by přišel problém, proti kterému […]
Vizionář kosmického věku Ciolkovskij: Co si myslel o mimozemšťanech?
Byl téměř hluchý a jeho životní styl občas připomínal poustevníka. Navíc byl jeho život ohraničený letopočty 1857–1935. Může se někdo takový zaníceně dívat ke hvězdám? Ano, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij je považován za průkopníka kosmického věku. I jeho úvahy o existenci mimozemských civilizací předběhly svou dobu. Svůj život prožil v carském Rusku a později v Sovětském Svazu. To […]
Mozek bolest necítí. Kdo tedy způsobuje tu protivnou bolest hlavy?
Mozek nebolí. Hlava ano. Zní to jako hádanka, ale právě tady začíná fascinující příběh bolesti hlavy. Samotná mozková tkáň totiž nemá receptory bolesti, takzvané nociceptory. Když nás tedy rozbolí hlava, mozek si ve skutečnosti nestěžuje na vlastní bolest. Spíš dostává poplašnou zprávu z okolí a někdy je ten poplach pořádně hlasitý. Představte si mozek jako […]
Pozor, padá hvězda! Proč si máme něco přát?
Všichni víme, že hvězdy spadnout nemohou. Žhavé plynové koule obíhají po svých drahách kolem středu galaxie, a pokud je tedy nepohltí černá díra, žádné místo ani směr, kam by mohly padat, ani není! Proč nás tedy „padající hvězdy“ inspirují i matou už tisíce let? Když bohové pohlédnou z nebe na Zemi, pootevřou nebeskou klenbu. A […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz