Květy šeříku připomínají malé voňavé hvězdičky, které na jaře rozjasňují zahrady a parky.

Tento půvabný keř však skrývá mnohem více, než jen krásu a vůni – jeho příběh sahá do dob osmanských sultánů, šeříková esence se využívá v parfémech a některé druhy mají také léčivé účinky. Inspiruje i umělce!

Je krásný a jeho opojná vůně se nese vzduchem daleko od místa, kde šeřík roste. Pojďte se i vy s tímto jarním zázrakem seznámit trochu blíže!

Okouzlující keř

V našich podmínkách se nejčastěji setkáme se šeříkem obecným. Pochází z jihovýchodní Evropy a Malé Asie. Pro své krásné květy a vůni zdomácněl a lidé ho pěstují v podobě velkého keře nebo malého stromku v zahradách a parcích.

V posledních desetiletích získává oblibu i jako bonsaj. Hlouběji do Evropy se dostal na konci 16. století z osmanských zahrad.

Zdejší vyslanec císaře Svaté říše římské národa německého, vlámský diplomat Ogier Ghiselin de Busbecq (1522-1592), podle všeho dodával řízky šeříku nizozemskému zahradníkovi Carolu Clusiovi (1526-1609).

A rostlina si brzy získala své příznivce, kteří ji rozšířili dále. Šeřík se dostal také do zámoří a byl dokonce vybrán jako národní květina amerického státu New Hampshire, protože „symbolizuje houževnatý charakter zdejších mužů a žen“.

Na přelomu 19. a 20. století představil francouzský šlechtitel Victor Lemoine (1823-1911) více než 150 pojmenovaných kultivarů, z nichž mnohé jsou dnes považovány za klasiku a stále jsou velmi oblíbené.

Který si vyberete?

Lemoineovy odrůdy rozšířily omezenou barevnou škálu šeříků o hlubší, sytější odstíny a řada z nich má také bohatší květy. Do dnešních dnů přibyly stovky dalších kultivarů.

Můžeme se tak kochat krásou fialových květů různých odstínů, ale také těch s bílými okraji, čistě bílých, červeno-růžových anebo dokonce žlutých! Mnohé z nich získaly ocenění významných odborných institucí.

Šeřík obecný je zřejmě nejznámějším evropským zástupcem rodu šeřík (Syringa), ale můžeme se v menší míře setkat i s jinými, jejichž domovinou jsou třeba Karpaty nebo východní Asie.

Právě zde jsou šeříky využívány v tradiční medicíně k léčbě řady obtíží, především dýchacích

a trávicích – od kašle přes průjem až ke žloutence.

Moderní výzkumy naznačují, že sloučeniny izolované z některých druhů šeříků, například iridoidy, mohou mít účinky proti rakovině, vysokému tlaku, cukrovce, zánětům i plísním, a nezanedbatelný je také jejich antioxidační potenciál.

Oslava šeříků

Co se týká květomluvy, pak šeřík patří mezi květy, vyjadřující lásku. To skvěle koresponduje s tím, že v evropských podmínkách často kvete právě v „zamilovaném“ máji.

V Řecku, Makedonii nebo na Kypru je naproti tomu spojován s velikonočním obdobím, protože jeho květy se díky teplému klimatu v těchto zemích objevují už okolo velikonočních svátků.

Šeříky patří do čeledi olivovníkovité, takže jsou příbuzné olivovníků, jasmínu, jasanů či třeba ptačího zobu. Na mnoha místech světa, zejména v Severní Americe, se pořádají na počest šeříků dokonce i slavnosti a festivaly.

Ten nejstarší v USA se koná v Rochesteru v americkém státě New York už od roku 1898 a ve zdejším parku mají 1200 šeříkových keřů zahrnující více než pětistovku odrůd!

Nádherné šeříky si jako námět svých obrazů vybrali například francouzský malíř Henri Matisse (1869-1954) nebo jeho německý kolega Otto Scholderer (1834-1902).

První dílo je možné si prohlédnout v londýnské Národní galerii, druhé v Metropolitním muzeu umění v New Yorku.