Domů     Duga: Ruský datel klepe po celém světě
Duga: Ruský datel klepe po celém světě

Roku 2015 odjíždí z Mezinárodního filmového festivalu Sundance hrdě s cenou poroty kontroverzní snímek Ruský datel.

Nabízí nepříliš uvěřitelnou teorii, že černobylská havárie je ve skutečnosti plánovaná exploze k zakrytí stop po prodělečném a nefunkčním systému včasné výstrahy. Ten skutečně existuje, byť o něm paradoxně první vědí radioamatéři.

Píše se rok 1976 a v jednom okamžiku lze po celém světě detekovat záhadný, zcela nový silný radiový signál rušící vysoké frekvence ostrým, hlasitým klapáním. Radioamatéři mu proto dají přezdívku „datel“.

Náhodně vstupuje do běžných frekvencí, narušuje vysílání rádií, ale když dojde i k vlivu na letectví a další obory, shromáždí se tisíce stížností z celého světa. Co za to může?

Datel je ve skutečnosti utajovaným radarovým systémem Duga přezdívaný též Oko Moskvy. Jeden Sověti postaví poblíž Černobylu a druhý na východní Sibiři.

reklama

Anténa má na délku 700 metrů, na výšku 150 a výkon dosahuje přes 10 MW. Brzy se vyrojí konspirační teorie o vymývání mozků i ovlivňování počasí. Ihned po černobylské havárii technici nezahálejí. Z Dugy musí být okamžitě odmontovány drahé součástky a převezeny mimo spad!

Anténní pole radaru Duga-1 v černobylské uzavřené zóně
Anténní pole radaru Duga-1 v černobylské uzavřené zóně

V číslech: Černobylská tragédie dnes

50 000

Černobylská jaderná elektrárna leží 15 km od města Černobyl, které má dnes 930 obyvatel.

„Jejím“ městem je ovšem pouhé tři kilometry vzdálený Pripjať, sídliště, které bez problému pojme 500 000 lidí vybudované primárně pro zaměstnance elektrárny a jejich rodiny.

Dnes pohlcují město duchů vzrostlé stromy, statika některých budov je narušena, a coby zakázanou zóny jej hlídají vojáci. Všechny dveře musí zůstávat z důvodu bezpečnosti dokořán.

20

Tolik centimetrů ornice je v Pripjati vyměněno, aby se obyvatelé mohli časem vrátit. Z původní idey samozřejmě sešlo.

Město samo o sobě není kupodivu díky celkové dekontaminaci tolik zamořené, na silnicích a zpevněných plochách je dnes radiace zcela minimální, hůř na tom jsou domy chráněné před povětrnostními podmínkami a nejhorší radioaktivní situace panuje v místech, kde byl vyšší porost a nedošlo k výměně ornice.

24 110

Za hlavní zdroj zamoření po jaderné havárii je označován izotop plutonia, konkrétně plutonium-239. Vzniká ozářením uranu-238 neutrony v jaderném reaktoru a získává se při přepracování jaderného paliva.

Špatná zpráva zní, že na rozdíl od některých radioaktivních látek, které ztratí svou aktivitu do dvou století, je jeho poločas přeměny 24 110 let.

56 000 000 000

Zhruba na tolik korun v přepočtu vychází nový kryt pro 4. blok jaderné elektrárny Černobyl.

257 metrů široký, 162 metrů dlouhý a 108 metrů vysoký kolos je sestaven kvůli extrémní radiaci vedle elektrárny a nad 4. blok je přesunut na závěr roku 2016. Jeho životnost má být 100 let. A do kdy by vydržel původní sarkofág? Podle expertů maximálně do letošního roku!

Vstup do chráněné zóny kolem černobylské elektrárny
Vstup do chráněné zóny kolem černobylské elektrárny
Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Věda a technika
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Věda a technika
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
Věda a technika
Ferrari: červená nádhera
Když se narodí, cesty patří povozům s koňmi. Nikdo nečeká, že by se mělo něco změnit. Pak se tu a tam objeví automobil. Jeden, dva… a vůně motoru je omámí. Najednou chtějí také v ruce držet volant, závodit, osedlat si tu neskutečnou sílu. Ti nejšikovnější se navždy zapíší do dějin. Rachot motorů na závodním okruhu je ohlušující. […]
věda a technika
Proč máme husí kůži při hudbě, filmu nebo silném příběhu? Může za to evoluce
Orchestr spustí závěrečnou melodii, hrdina se po letech setká s rodinou a vám naskočí husí kůže. Přitom v místnosti není zima, nikdo vás nepronásleduje a na zádech vám nesedí ani imaginární pavouk. Tělo přesto reaguje, jako by se dělo něco mimořádného. Za tímto zvláštním zážitkem stojí evoluční dědictví, nervový systém i mozek, který dokáže proměnit […]
Kreveta, která rozsvítí oceán. Když úder klepeta rozpálí vodu téměř jako povrch Slunce
Pod hladinou se odehrává fyzikální divadlo, za které by se nemusel stydět ani sci-fi film. Někteří drobní korýši dokážou při prudkém úderu vytvořit bublinu, která při svém zhroucení vydá záblesk světla a na okamžik dosáhne extrémních teplot. Žádná kouzla ani podmořské žárovky. Jen voda, rychlost a fyzika, která se utrhla ze řetězu. Korýš, který připomíná […]
Proč nás uklidňuje zvuk deště, praskajícího ohně nebo šumění moře? Mozek to miluje
Kapky bubnují na parapet, v krbu tiše praská dřevo a mořské vlny se pravidelně přelévají přes pláž. Najednou jako by se zpomalil svět. Myšlenky ztrácejí naléhavost a napětí pomalu povoluje. Proč právě tyto zvuky působí na tolik lidí jako přírodní uklidňující prostředek? Odpověď hledá neurověda v tom, jak mozek vyhodnocuje zvuk, předvídá nebezpečí a reaguje […]
Saturn by mohl plavat ve vaně. Jen by se nevešel ani do pořádného bazénu
Představte si, že napustíte vanu, přinesete si hračky a místo gumové kachničky do vody posadíte celou planetu. Saturn by se podle fyzikálních zákonů mohl udržet na hladině! Má to ovšem jeden drobný háček. Největší problém by nebylo sehnat špunt do odpadu, ale najít dostatečně velkou vanu. Saturn patří mezi největší planety Sluneční soustavy, přesto má […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz