Málokterý vědecký objev vyvolal ihned po svém zveřejnění takovou pozornost. Navíc pro málokterý objev se najde tak brzo způsob jeho využití.

Rentgenové paprsky našly uplatnění nejenom v medicíně, ale také v průmyslovém odvětví a pomohly vědcům objevit strukturu mnoha látek. Spolu s objevem radioaktivity položily základy moderní fyziky.

Na začátku bylo světlo

Na začátku přelomového objevu stál Wilhelm Conrad Röntgen. Jako spousta dalších vynálezců té doby, i Röntgen věnoval svůj čas studiu katodové trubice.

Jednalo se malý skleněný válec, ze kterého byl vyčerpán vzduch, na obou koncích zalepený plátky kovu, a když se tyto plátky připojily k pólům baterie, trubice produkovala tzv. katodové paprsky.

Až později se ukázalo, že se jedná proud elektricky záporně nabitých částic – elektronů. Katodové paprsky způsobovaly, že sklo trubice slabě fluoreskovalo a do krátké vzdálenosti prostupovalo stěnou válce.

Dnes určitě přijdu včas

Röntgen se rozhodl vyzkoušet, jestli tyto paprsky proniknou také vrstvou černého papíru. Protože však slíbil manželce, že tentokrát dorazí na večeři včas, spěchal a byl roztržitý.

Nachystal si karton natřený fluorescenčními chemikáliemi, obalil katodovou trubici do papíru, připojil ji k baterii a zhasnul. V tu chvíli si uvědomil, že zapomněl položit ošetřený karton na své místo.

Automaticky se ve tmě rozhlédl a k jeho překvapení uviděl na druhé straně místnosti zářící karton.

Tajemné paprsky

Röntgen byl ohromen. Netřeba dodávat, že ten den už večeři nestihl. Jako správný vědec musel pokračovat ve zkoumání nového objevu.

Vzhledem k tomu, že bylo dostatečně ověřeno, že katodové paprsky nejsou schopny doputovat od svého zdroje dál než pár centimetrů, musely z katodové trubice vyzařovat i další paprsky, když se rozzářila destička na druhém konci místnosti.

Celou noc a další dny pečlivě zkoušel, jestli ony tajemné paprsky proniknou i něčím dalším než jenom černým papírem. Procházely dřevem, kaučukem a skoro vším, co v laboratoři našel.

Místo čaje pokusným králíkem

Když před katodovou trubici položil kousek olova, nejenom že zjistil, že olovem záření neprojde, ale náhodou si všiml také obrysů kostí vlastní ruky.

Zkusil nahradit karton fotografickou deskou, pořádal manželku, která mu zrovna donesla čaj, aby mezi desku a katodovou trubici natáhla ruku, a intenzita záření vytvořila na desce první snímek vnitřku lidské ruky s věrně zachyceným tvarem kostí.

Za tento svůj senzační objev získal Röntgen roku 1901 historicky první Nobelovu cenu za fyziku.

Výkřik

Prvního ozáření kartonu si Röntgen všiml 8. listopadu 1895 a už 28. prosince stejného roku publikoval první vědeckou zprávu o svém objevu a jeho možném využití!

Protože však ještě plně nerozuměl podstatě záření, nazval jej paprsky X. K rozklíčování jeho podstaty bylo třeba ještě spousta let intenzivního bádání, název však objevu zůstal a v anglosaských zemích je stále používán.