Nabatejská civilizace vzešla ze společenství nomádů, kteří žili na Arabském poloostrově.

Podařilo se jim ovládnout obchodní cesty, kudy se z Orientu přepravovalo do oblasti Středozemního moře exotické zboží, jako bylo kadidlo, myrha, koření či aromatické byliny.

Postupem času kontrolovali Nabatejci obchodní trasy sahající od Indického oceánu až po Rudé a Středozemní moře.

Zastavili rozkvět Petry Římané?

Hlavním městem Nabatejského království se stalo pouštní město Petra ležící v dnešním Jordánsku, další významná střediska vznikla na území dnešního státu Izrael. Bohatství získávali nejprve okrádáním karavan.

Postupem času se ale z kočovníků a lupičů přeměnili v obchodníky, když zjistili, že spolupráce s přepravci exotického zboží pro ně byla výhodnější než jejich přepadávání.

Na přelomu letopočtu však již skoro celou oblast dnešního Blízkého Východu ovládala Římská říše. Monopol Nabatejců nad obchodem s Orientem zanikl.

Anebo způsobil zkázu Nabatejců pokrok?

Zkázu jejich království však pravděpodobně nepřivodila římská nadvláda, ale pokrok v mořeplavectví. Díky lepším možnostem navigace už lodě nemusely plout až ke břehům Arábie a zboží z Indie si tak našlo kratší cestu, přes Perský záliv, na středomořské trhy.

Petra se ocitla mimo hru a byla postupně opuštěna. Zdejší paláce byly následně poničeny sérií zemětřesení. Nabatejci samotní přijali křesťanství a po rozpadu Římské říše byli asimilováni Byzantskou říší.

Nabatejci byli také známí svou jedinečnou architekturou, která zahrnovala vytesávání budov přímo do skal. Nejznámějším příkladem je Al-Khazneh, známý jako Pokladnice, který je jedním z nejikoničtějších památek v Petře.

Tato mistrovská díla nejenže sloužila jako hrobky a chrámy, ale také ukazovala na pokročilé inženýrské dovednosti Nabatejců.

Navzdory jejich zániku zůstává jejich dědictví živé prostřednictvím těchto úchvatných staveb, které dodnes přitahují návštěvníky z celého světa.