Modrá planeta se Zemi říká pochopitelně kvůli tomu, že většinu jejího povrchu tvoří oceány a další vodní hladiny. Je to pro nás z části neprobádaný svět plný neuvěřitelných zajímavostí.

71 % zemského povrchu zabírají světové oceány. Tyto rozlehlé vodní plochy se rozkládají mezi kontinenty. I přes velké úsilí vědců zůstává až 95 % světových oceánů neprozkoumáno. Povrch vzdáleného Marsu tak paradoxně známe mnohem lépe.

8. června slavíme od roku 1992 Světový den oceánů. Před jedenatřiceti lety s tímto nápadem přišly dvě kanadské instituce, zabývající se rozvojem a ochranou oceánů, na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v brazilském Riu de Janeiro.

Celkem pět oceánů pokrývá povrch naší zeměkoule. Jsou to: Tichý oceán, Atlantský oceán, Indický oceán, Jižní oceán a Severní ledový oceán.

Plochu 155 557 milionů kilometrů čtverečních zabírá Tichý oceán, nazývaný Pacifik. Je největším a zároveň nejhlubším oceánem světa. Má navíc větší rozlohu než všechna pevnina na Zemi.

14 056 milionů kilometrů čtverečních je rozloha Severního ledového oceánu – nejmenšího oceánu na světě. Ten má také nejnižší teplotu, nejmenší slanost (salinitu) a nejmenší hloubku – v průměru jen 987 metrů. Je trvale pokrytý ledovými krami.

85 % slunečního záření dopadajícího na zemský povrch pohlcují světové oceány. Působí proto jako velmi významný regulátor teploty a zabraňují výkyvům teplot na povrchu planety. Oceán tak má zásadní vliv na biosféru a život na Zemi.

Asi před 4,4 miliardy let se na Zemi objevily první oceány. Vědecká vysvětlení předpokládají, že oceány vznikly kondenzací vodní páry po ochlazení povrchu planety. Vodní pára v ovzduší se tak proměnila v obrovské deště. Ty pomalu zaplavovaly rozsáhlé nížiny.

10 994 metrů pod hladinou oceánu leží nejhlubší místo světa. Je to prohlubeň Challenger v Mariánském příkopu v Tichém oceánu, nedaleko Mariánských ostrovů. Mariánský příkop je asi 2550 km dlouhé a průměrně 69 km široké podmořské údolí tektonického původu.

8187 metrů pod hladinou dokáže žít Pseudoliparia swirei – hlubokomořská ryba z čeledi terčovkovitých. Vědci ji poprvé ulovili právě v Mariánském příkopu a označili ji za nejhlouběji žijící rybu na planetě Zemi.

Hmotnost kolem 190 tun vynáší plejtvákovi obrovskému tituly největšího tvora oceánu, největšího tvora světa, a dokonce největšího tvora všech dob! Dorůstá maximální délky asi 30,5 až 33,6 m a váží až kolem 190 tun. Delší sice byli někteří druhohorní dinosauři, ti ale nebyli tak těžcí.

Plochu 200 kilometrů čtverečních zabírá největší rostlina světa, která se skrývá pod hladinou oceánů.

Až loňský výzkum podmořské louky ve Žraločí zátoce v západní Austrálii zjistil, že nejde o jednotlivé rostliny Posidonia australis, ale o jediný obří organismus starý zhruba 4500 let!

Přes dvě tuny váží nejtěžší ryba světa, měsíčník svítivý. Měsíčník překvapuje i svými rozměry, je totiž vyšší než delší. Zatímco na výšku může mít až 4,2 m, dlouhý je pouhých 3,1 m.

Až pět lidí by se vešlo do tla

my největší světové paryby – žraloka obrovského, někdy nazývaného žralok velrybí. Tlama může mít napříč až 2 m. Údajně byly spatřeny exempláře měřící i kolem 20 m a vážící kolem 30 tun.

Rychlostí až 110 kilometrů v hodině se dovede pohybovat plachetník širokoploutvý, nejrychlejší ryba světa. Žije v moři a plave mohutnými skoky. Plachetník váží až 100 kilogramů a dorůstá délky 3,5 metru.

35 druhů mořských koníků již popsali vědci. Mořští koníci jsou považováni za nejpomalejší ryby světa. Pohybují se ve vzpřímeném postoji pomocí vlnění hřbetní ploutve.

Tito tvorové jsou raritou i proto, že „těhotenství“ a porod tu má na starosti sameček, do jehož útrob samička snáší jikry.

250krát prudší než cyankáli je jed čtverzubců. Pouhá 0,1 g jedu zabije člověka do 20 minut. Čtverzubci patří mezi nejjedovatější živočichy na Zemi. Jejich vaječníky, jikry, krev, játra, střeva a kůže obsahují účinný jed tetrodotoxin.