Rázová vlna kácí lesy a smete vše, co jí stojí v cestě. Jsme na konci mladšího dryasu, posledního období pleistocénu (před 2 580 000 až 11 700 lety). Mnohé teorie ukazují k tomu, že se Země srazila s tělesem z vesmíru. Teplota klesá, ohromní savci se navěky poroučejí do věčných lovišť.
Donedávna zcela neznámý impakt potvrzují i archeologické nálezy v oblasti Abu Hureyra v severní Sýrii.
Ve vrstvě staré zhruba 12 800 let jsou nalezena skla stvořená teplotou vyšší, než 2200 °C. O to pozoruhodnější budou archeologické výzkumy na první pohled nesouvisející starověké stavby: Tureckého Göbekli Tepe, postaveného pravděpodobně před 11 000 lety.
Není kopec, jako kopec
Z hlíny vykouknou první precizně opracované boky kamenných bloků. Vědci z Istanbulské a Chicagské university si mohou vítězoslavně potřást rukama. Na kalendářích je rok 1964 a jejich odhad byl správný: Tento turecký kopec je skutečně uměle navršený!
Předpokládají, že jde o byzantské pohřebiště. Vedle jak ta starověká jedle. Až roku 1994 německý archeolog Klaus Schmidt (1953–2014) odhalí, že vrstvy zeminy skrývají mnohem starší stavbu.
O rok později se vynoří z útrob věků nejstarší známý stavební komplex lidské historie. A nepřestává překvapovat. Třeba tím, že uspořádání reliéfů takřka kopíruje souhvězdí.
Někteří vědci dokonce upozorňují na to, že některé reliéfy znázorňují ničivý dopad vesmírného tělesa, tedy donedávna neznámou výše zmíněnou impaktní událost!
Stejně tak se dodnes neví, jak sem lidé přestěhovali z lomů pilíře o váze až 50 tun, na což by bylo třeba až 500 lidí.
Víme, že nic nevíme…
Největší záhadou je ale místo samotné. Jde o rituální stavbu, ve které se nežilo? Archeologové objeví postupně na 691 úlomků lidských kostí. Kraluje jim sedm kusů lebek tří dospělých lidí. Nalezeny jsou v zásypové směsi kamenné konstrukce. Proč? Nikdo netuší.
Je to o oběť bohům, nebo rituální trest za neznámé provinění? Lebky navíc brázdí rytiny a jasné stopy po vrtání! Panuje tu zapomenutý kult lebek, ke kterému ale nemáme žádné další záznamy?
Zaráží i provedení – na lebkách je humpolácké, což ostře kontrastuje s mistrnou dekorativní prací na gigantických kamenných blocích. Proč? Opět nevíme…
