2589 gramů vážilo největší pštrosí vejce na světě, které bylo sneseno samicí pštrosa dvouprstého (Struthio camelus) na farmě v Borlänge ve Švédsku v roce 2008. Přinášíme vám spousty zajímavostí ze světa zvířat a jejich mláďat!

1/100 000 váhy matky, přibližně 1 gram, váží při narození mládě klokana rudého (Macropus rufus), a jedná se tak o nejmenší mládě v živočišné říši v porovnání s tělem matky.

Klokan patří mezi vačnatce a mládě se vyvíjí ve vaku dalších zhruba pět měsíců, než dosáhne váhy cca 3,5 kilogramu.

1360 kilogramů váží při narození mládě plejtváka obrovského (Balaenoptera musculus). Za jediný den přibere až 90 kilogramů pouze pitím mateřského mléka své matky, které je ale velmi tučné, obsahuje až 50 % tuku.

645 dnů, tedy 22 měsíců, je březí samice slona afrického (Loxodonta africana). Jedná se tak o nejdelší těhotenství mezi zvířaty. Slůně při narození váží okolo 110 kilogramů a ihned umí běhat.

32 mláďat se narodilo v jediném vrhu bodlína (Tenrecidae). Bodlíni jsou podobní našemu ježkovi, jde však o specifický druh vyskytující se pouze na Madagaskaru. Jedná se o největší počet živých mláďat mezi suchozemskými tvory.

Je to stále nic proti mořskému koníkovi (Hippocampus guttulatus), který je také živorodý a v jednom vrhu může být až na 2000 mláďat. Porodí je přitom otec, do jehož břišního vaku matka naklade oplodněná vajíčka.

140 000 jemných chlupů na 1 cm2 má srst mláděte vydry mořské (Enhydra lutris), která ho chrání před zimou a chladnou vodou. Jedná se o nejchlupatější zvíře světa. Člověk má přitom přibližně jen 320 vlasů na centimetr čtvereční.

Až 8 let může kojit své potomky matka orangutana (Pongo). Prvních šest měsíců jsou přitom mláďata výhradně kojena. Minimálně do dvou let věku je pak matka pravidelně přikrmuje mateřským mlékem, protože jsou na ní zcela závislá.

Odstavena jsou obvykle ve věku čtyř let, ale na ostrově Sumatra byly zaznamenány i případy pravidelného kojení ještě sedmi a osmiletých potomků.

200 centimetrů může měřit při narození mládě žirafy severní (Giraffa camelopardalis) a vážit přibližně 70 kilogramů. Při porodu přitom doslova spadne na zem z výšky jeden a půl metru, protože matka rodí ve stoje.

24 hodin trvá kompletní vývoj jedince jepice (Ephemeroptera) od přeměny z okřídlené larvy na dospělce až do smrti. Jedná se tak o nejkratší životní cyklus v celé živočišné říši. Larvy však mohou žít až několik desítek dnů.

15 minut po narození je schopno běhat mládě lamy alpaky (Vicugna vicigna), a to z důvodu, aby uniklo predátorům, ale především aby neprochladlo při ležení na zemi ve vysokých nadmořských výškách.

Chrání ho i hustá srst, pro kterou byla alpaka domestikována.

120 pavoučků nosí na svém zadečku matky z rodu slíďákovitých (Lycosidae), a chrání je tak před predátory až do jejich prvního svlékání.

23 hodin a 50 minut prospí v průměru za den mládě lenochoda hnědokrkého (Bradypus variegatus). Jde o největší spáče v živočišné říši. Od narození až do věku sedmi týdnů se přitom mládě drží na břiše matky.

2 000 000 tlakových senzorů obsahuje kůže psího štěněte. Nejvíce jich je na čenichu a tlapkách. Štěňata se rodí s nedovyvinutými smysly. Hmat je první, který se rozvíjí, díky tomu, že fena štěňata celá pravidelně olizuje a stimuluje je.