Před tisíci lety pomůže k rozvoji prvních zemědělských společností na světě a v Bibli je Eufrat dokonce zmíněn jako jedna ze čtyř řek, které zavlažují zahradu Eden. I dnes jsou na něm závislé miliony lidí.

Ale zdá se, že by nemuselo trvat dlouho, než řeka Eufrat zcela vyschne. A to budí velké obavy!

Může se to zdát jako ironie osudu i velká nespravedlnost. Zatímco se tento majestátní vodní tok významně podepíše na vývoji lidstva, nyní se právě kvůli činnosti lidí a globálním klimatickým změnám ocitá ve vážném ohrožení.

Tenkrát v Mezopotámii…

Eufrat, dlouhý 2800 kilometrů, je nejdelší řekou Blízkého východu. Protéká Tureckem, Sýrií a Irákem a na dolním toku se spojí s Tigridem, aby společně vytvořily řeku Šatt al-Arab, která se vlévá do Perského zálivu.

V této suché části světa je dnes Eufrat životně důležitým zdrojem vody pro miliony lidí. Významný je však už po celá tisíciletí.

Právě mezi Eufratem a řekou Tigris, v oblasti známé jako Mezopotámie, vzkvétají významné starověké říše, například Sumer, Babylónie a Asýrie. A samotné město Babylón, jedno z nejvýznamnějších sídlišť starověkého světa, leželo přímo na břehu Eufratu.

Jeho povodí je tak od dávných dob ideálním místem pro shromažďování lidí a rozvoj společností založených na zemědělství a obchodu. To v konečném důsledku vede k pokroku v umění, psaní, matematice i dalších vědách.

Po stopách bohů a piva

Velký význam má Eufrat také v různých náboženstvích. Tato mohutná řeka nepamatuje jen sumerská a babylonská náboženství, ale také nejstarší biblické příběhy popisují události, které se měly odehrát právě v této oblasti.

Jeden z těch vůbec nejznámějších, týkající se velké potopy světa a Noemovy archy, je podle jedné hypotézy inspirován mimořádně vydatným vylitím Eufratu ze svého koryta v rámci pravidelných záplav. A řeka je významná také v jiném směru.

První důkaz o výrobě piva z ječmene je starý asi 5000 let a pochází právě od Sumerů. Pivo je v té době hustý nápoj podobný kaši, bohatý na živiny, a je jedním ze základních kamenů sumerské stravy.

Sumerská bohyně piva Ninkasi je ve starověku velmi uctívaná a dodnes si můžeme přečíst ódu nazvanou Hymnus na Ninkasi z období okolo roku 1800 před naším letopočtem, ve kterém je proud piva vylévaný z kádě přirovnáván k mohutnému toku řek Eufrat a Tigris.

Nejistá budoucnost

Povodí Eufratu je tak skutečnou kolébkou civilizace, kde se mísí a vyvíjejí různé kultury a náboženství, čímž tato oblast významně ovlivní vývoj lidských dějin. Ale novodobá historie už není tak slavná.

V 80. a 90. letech 20. století je podél řeky postavena více než dvacítka přehrad, aby pomohly k lepšímu zavlažování plodin a poskytovaly vodu k výrobě energie.

Tyto přehrady mají významný vliv na snížení hladiny vody v Eufratu, stejně jako globální změna klimatu.

Nebezpečně nízký stav vody, špatná péče o řeku i konflikty mezi zeměmi podél jejího toku vyvolávají obavy, že Eufrat by mohl relativně brzy zcela vyschnout, což by mělo vážné sociální i ekonomické dopady.

Na tomto vodním zdroji také závisí přežití mnoha druhů živočichů, včetně řady ohrožených druhů.