Tohle oko na vás svůdně mrkat nebude. Pokud byste chtěli stejnou vzdálenost, jakou má v průměru, přeběhnout po svých, trvalo by vám to zhruba 75 hodin. Podobně, jako štrádovat si to z Prahy do Českých Budějovic a zpět. Skoro 300 kilometrů…

408 km/h

Vítejte na druhém největším ostrově západní Austrálie, Barrowově, ležícím přibližně 50 kilometrů od pevniny. Právě tudy se 10. dubna 1996 přežene rozzuřená Olivia.

Díky řídkému osídlení tato cyklóna kupodivu nikoho nezabije, dokonce ani materiální škody nedosahují žádných závratných částek. 12. dubna se živel rozplyne nad jižní Austrálií. Přesto trhne nad Barrowovým ostrovem úctyhodný rekord.

Jde o nejvyšší naměřenou rychlost větru blízko země bez toho, že by vzniklo tornádo.

2000 km

Vypadá jako hromný vír se slavným okem uvnitř. To je je atmosférický útvar v podobě tropické cyklóny. Tento bouřkový systém s extrémně nízkým tlakem může být v průměru velký 100, ale třeba i 2000 km!

Tolik kilometrů byste v České republice mohli nasbírat například na cestě z Plzně do Olomouce či zpět. Samozřejmě, pokud byste ji absolvovali 10krát. A jaká bývá v tropické cyklóně rychlost větru? Často k 300 km/h.

200 000 000 km/h

Jen pro srovnání, toto neuvěřitelně vysoké číslo představuje rychlost kvazarového větru poháněného černou dírou v souhvězdí Velryby. Nejsilnější pozemské cyklóny mu nesahají ani po pomyslné vesmírné kotníky.

Kvazar je gigantickým diskem hmoty zanikající galaxie, která je vtahována černou dírou ve svém středu. Jak se disk pohybuje, vzniká ohromné množství energie fungující jako motor kvazarového větru.

1789

V tomto roce je přístavní město Coringa ležící v Bengálském zálivu na jihovýchodním pobřeží Britské Indie zasaženo tropickým cyklónem, který málem srovná přístav se zemí a zabije více, než 20 000 lidí.

O pár desetiletí později si na smrtící hříčku počasí posvítí anglický námořní kapitán Henry Piddington (1797–1858). Brzy se mu dostane slávy a poct, neboť své poznatky vydá coby meteorologicky–námořnickou příručku.

Piddington v tu chvíli netuší, že Coringu čekají ještě mnohonásobně horší chvíle. Každopádně to bude právě on, kdo vytvoří termín cyklóna. Vychází ze slov v kruhu, řecky kyklos. Meteorologický jev mu totiž připomíná schouleného hada.

300 km

Jak velké je ono oko hurikánu? Jeho rozměry se mohou velmi různit – od pouhých několika kilometrů v průměru, až po 300 km! To je, jako zajet si na výlet z Českých Budějovic do Zlína.

20 °C

Pokud bychom chtěli tropickou cyklónu přirovnat k nějakému člověku, určitě by to byl ten, o kterém se říká, že má pořádně horkou hlavu. Díky uvolnění latentního tepla ve vyšších vrstvách bouře v ní totiž stoupá oproti okolí teplota.

A to ne zrovna zanedbatelně. Bavíme se o 15 až 20 °C. Není divu, že se těmto bouřím někdy říká „horkojaderné“.

80

Tolik tropických bouří vznikne v průměru za jediný rok. Provází je neprostupné lijáky, které mohou trvat i celé hodiny. Výsledek? Za jediný liják naprší i tolik vody, co u nás za celý rok. Kraje tonou v povodních a bahenních sesuvech.

Nízký tlak vzduchu a vítr si navíc bere na paškál slanou vodu a trápí ostrovy i pobřežní oblasti vlnobitím až o síle 10 metrových cunami.

5

Máme se radovat, že nám tu nehrozí tajfuny? Úplně mimo smrtící hru s větrem spojeného počasí ale také nejsme. I ve střední Evropě totiž řádí derecho. Nejčastěji kácí vše, co mu stojí v cestě, v Severní Americe.

11. srpna 2017 však zavítá tento dlouhotrvající projev bouřkového systému i do našich krajů. Jak se projevuje? Hlavně přímo vanoucím větrem o síle vichřice. Pohltí území dlouhé až několik set kilometrů a osudného dne zasáhne Českou republiku a Polsko. Výsledek? Ohromné škody na majetky, ekologická katastrofa, ale hlavně pět mrtvých.