Z drvodělek, samotářsky žijících včel, jsou v našich oblastech k zahlédnutí zástupci drvodělky fialové nebo drvodělky potulné. Známe však mnoho set druhů samotářek.

Podobné čmelákům

Drvodělky patří k největším příslušníkům čeledi včelovitých. Dosahují délky až tří centimetrů a rozpětí křídel mají až čtyři centimetry. Svým velkým tělem připomínají čmeláky, i když jsou oproti čmelákům méně ochmýřené. Drvodělky rovněž patří k významným opylovačům.

Původ pojmenování

Pojmenování drvodělek je odvozeno od skutečnosti, že hnízdí v chodbičkách vydlabaných ve ztrouchnivělém dřevě. Když samička dokončí přípravu chodeb a naklade do nich vajíčka, nachystá každému z nich zásobu potravy skládající se ze směsi pylu a nektaru.

Samička od sebe jednotlivá vajíčka odděluje přepážkou, kterou zhotoví ze svých slin a z dřevní drti. V pravý čas se musejí mladé drvodělky prokousat samy ven, na denní světlo.

Většina druhů vyhledává teplé podnebí

Rod drvodělek má třicet jedna podrodů a přibližně pět set druhů, většina z nich však žije v subtropických a tropických oblastech. U nás můžeme spatřit pouze již výše zmiňované dva zástupce, drvodělku potulnou a drvodělku fialovou.

Oba druhy přezimují ve škvírách stromů a v nejrůznějších dutinách. Bývají aktivní od prvních jarních dnů až do konce září. Páří se obvykle koncem dubna nebo v květnu. Drvodělky jsou výbornými letci, kteří dokážou překonat i veliké vzdálenosti.

Vědci v poslední době zaznamenávají výskyt drvodělek i více směrem na sever, zřejmě v souvislosti s globálním oteplováním. Jedná se o neškodný hmyz, který se člověku zpravidla vyhýbá.

Drvodělky u nás

V České republice lze drvodělky spatřit především v našich nejteplejších oblastech, nejpravděpodobněji tedy na jižní a jihovýchodní Moravě.

V posledních letech byla drvodělka potulná zaznamenána i v Polabí v oblasti Kunětické hory a v okolí Řípu a rovněž na hrázích jihočeských rybníků, zejména na Třeboňsku a Českobudějovicku.