Rakovina a srdeční onemocnění. Dva z největších strašáků medicíny současného západního světa. A přitom by stačilo třeba nekouřit nebo kouření omezit.
Tím nemyslíme jen kouření v restauracích a veřejných prostorech, ale být ohleduplnější na okolí, co může onemocnět stejně jako aktivní kuřáci.
„Zatímco v 19. století a na počátku století dvacátého bylo kouření považováno za symbol určité společenské úrovně, na začátku století dvacátého prvního byla prokázána jeho škodlivost spojená se vznikem karcinomu plic a dalších onemocnění, a je proto proti němu vedena rozsáhlá kampaň,“ sdělují odborníci.
Kouříme dýmku, cigarety nebo tabák a často nevíme, co si tím všem způsobujeme. Ve většině zemí je prodej cigaret a tabákových výrobků omezen zákonem.
V mnoha zemích včetně té naší je postihováno i kouření na některých místech jako jsou veřejné prostory, ve společných prostorách domů či v restauracích. I tak u nás ale podle statistiky z roku 2019 kouří více než 2 miliony lidí.
Pasivní kouření
Následky častého kouření neznamenají pouze nádor plic. Nikotin způsobuje závislost a s rostoucími cenami kuřiva obecně může nadělat člověku vítr v kapse i peněžence.
Závislost prý u kouřících osob jednoznačně převládá nad zdravím, jež by mělo být na prvním místě. Co se týče péče o chrup, navzdory kartáčku, zubní pastě a ústní vodě se dehet z cigaret podepisuje i na stavu zubů a dásní.
U rakoviny nedochází jen na její plicní verzi. Kuřáci mají vyšší riziko nádoru močového měchýře, děložního čípku, prsu, slinivky, žaludku, jícnu, úst a také krku. A pasivní kouření?
Člověk dýchající zplodiny jen z pouhé cigarety či doutníku kamaráda nebo kolegy v restauraci či práci má o 20 % vyšší pravděpodobnost onemocnění rakovinou plic, 3x větší šanci na onemocnění rakovinou nosních dutin, 2x větší možnost vzniku infekce dýchacích cest a po 30 minutách v zakouřeném prostředí stoupá šance na vznik srdečního onemocnění.
Co přináší pozitivního?
Jenže jak se kouření vzdát? Má totiž i určitý pozitivní vliv, zejména na sociální úrovni, protože pomáhá s navazováním nových kontaktů. Cigareta umožňuje lidem trávit společně čas, který by jinak proseděli u počítače. To by nám ale rozhodně stačit nemělo.
Kouření totiž může narušit také psychiku, protože je prokázáno, že vyléčení kuřáci zažívají větší pocit štěstí než kuřáci uklidňující se pokaždé retkem. Kouření se dá ale také odnaučit. Někdy jednoduše, někdy složitě.
Na samotném počátku závislosti může pomoci sport. V pokročilejší fázi je dobré navštívit odvykací kliniku. Léčba zde je hrazena ze zdravotního pojištění. Při kombinaci se žvýkačkami a náplastmi by měl i proces jít snáz, ale nebude bohužel krátkodobý.
I když se člověk nakonec závislosti zbaví, není vyloučeno, že se k ní po čase zase nevrátí.
Kdo zakazoval tabák?
Do Evropy přišel tabák v roce 1528 a první zmínka o zákazu kouření pochází z roku 1575 v Mexiku. Zapovězeno bylo kouření v kostelích, protože kouř narušoval posvátnost obřadu a také kouření odvádělo pozornost od modlitby.
Proti kouření vystupoval skotský král Jakub VI. a napsal o tom celou polemiku. V ní obviňuje původní obyvatele Ameriky, že tabák přivlekli do Evropy.
Nesnášel pasivní kouření a upozorňoval na důsledky kouřového dýmu na naše zdraví. Tvrdil dokonce, že pokuřování je zvykem slabých mužů nezvyklých na práci.
V moderní době vystupoval proti kuřáctví například diktátor Adolf Hitler. Je možné, že je to jeho puritánstvím, protože byl zároveň abstinent a vegetarián.
Na druhou stranu se říká, že v mladí býval silným kuřákem, co vykouřil 20 – 40 cigaret denně. Později s tím přestal, protože kouření považoval za mrhání penězi.
