Za průkopníka antibiotik bývá všeobecně uznáván britský vědec Alexander Fleming. Jeho práce byla vskutku přínosem pro celé lidstvo, ale nové objevy ukazují, že nějakou formu antibiotik pravděpodobně znali již staří Egypťané.

Ještě na začátku 40. let byla tuberkulóza postrachem lidstva. Flemingův objev penicilinu v roce 1928 a následné práce dalších vědců však zachránily miliony životů. Avšak pozor, bakterie svůj boj ještě zdaleka nevzdaly.

Vždyť už sám Fleming ve svých přednáškách po světě varoval, aby předepisování penicilinu nebylo zneužíváno a aby ho pacient dostal dostatečné množství a po delší dobu.

Právě při nedodržení těchto podmínek totiž už podle Fleminga hrozilo, že si tělo na lék vytvoří rezistenci. Dnes lidé chtějí předepsat tyto léky i při nachlazení a virózách.

Penicilin se začal hromadně vyrábět v roce 1943 a už pár let nato se začali lékaři potýkat s choroboplodnými zárodky, které si vyvinuly vůči tomuto léku odolnost. Tak začal nekonečný závod farmaceutů s rezistentními bakteriemi.

Vědci vyvíjejí stále nová a nová antibiotika a bakterie se jim znovu a znovu přizpůsobují

Ač je Fleming považován za „otce“ antibiotik, nebyl první, kdo antibakteriální přípravky objevil. V nějaké formě se antibiotika zřejmě používala již ve starém Egyptě, protože v mumiích se našly stopy tetracyklinu.

Ve středověku lidé v některých krajích používali k léčbě hnisavých ran plesnivý chléb.

První krůčky k vývoji antibiotik a k pochopení, jak fungují, učinili až ve druhé polovině 19. století Louis Pasteur a Robert Koch, kteří mimo jiné prokázali, že mikroorganismy jsou příčinou nemocí.

První účinnou zbraň proti infekční nemoci, konkrétně proti syfilidě, objevil v roce 1909 německý lékař Paul Ehrlich.

Jeho lék Salvarsan byl sice ve své době senzací, léčba s ním však byla dlouhodobá, velmi drahá, s řadou nežádoucích účinků a sama účinnost terapie zůstávala omezená.

První látku živočišného původu, která ničí mikroby, popsal v roce 1922 Alexander Fleming a nazval ji lyzozym. Jde o enzym, který je přítomný i v tělních tekutinách, například krevní plazmě, slzách, mateřském mléce či plodové vodě.

V roce 1928 pak Fleming objevil penicilin, který je považován za první systémově použitelné antibiotikum.