Čeká na příležitost. Když už je zjevné, že se žena blíží k domu, kde bydlí, „lov“ začíná. Napadne ji zezadu a odtáhne ji za oplachtovanou dodávku. Provazem ji škrtí tak dlouho, dokud jeho oběť neztratí vědomí. Nelíbí se mu, a tak se spokojí s jejími věcmi.

Během totalitní historie Československa se tělovýchovná slavnost nazývaná spartakiáda stala pomyslnou výstavní skříní socialismu. Jednalo se o masovou akci, která se vždy na konci měsíce června opakovala každých pět let.

Tisíce cvičenců z celé republiky předváděly tělocvičnou exhibici na pražském strahovském stadionu. Nad konáním celostátní spartakiády v roce 1985 se ale stahují mračna. V pražských ulicích totiž již několik měsíců řádí sériový vrah.

Okrádá, znásilňuje a vraždí ženy. V politických kruzích panuje oprávněná obava, že cvičenky budou mít strach do Prahy přijet.

Zloděje a násilníka první oběť obalamutí

Jiří Straka (*1968) rozhodně nepatří mezi pilné žáky. Jeho IQ sice dosahuje nadprůměrných 125 bodů, ale s prospěchem má problémy. Učitelé i rodiče u něj pozorují zjevné známky hyperaktivity.

Lumpárny, drobné krádeže i další přestupky vůči školnímu řádu ho přivedou až do psychiatrické ordinace. Lékaři mu diagnostikují syndrom psychomotorického neklidu s neurotickými projevy a minimální projevy citu.

S nástupem puberty se u mladíka projeví silné, těžce kontrolovatelné sexuální touhy. Pohledný hoch z bezproblémové rodiny odchází po dokončení základní školy do hornického učiliště. Z rodné Prahy se stěhuje na internát do Stochova u Kladna.

Víkendy tráví v Praze. A právě tehdy páchá své zrůdnosti.

Oběť ho obalamutí

Je neděle 17. února 1985. Milena (20), povoláním restaurátorka, se prochází lesíkem poblíž sídliště Novodvorská v Praze 4. Najednou na ni zaútočí neznámý mladík. Zápasí spolu asi pět minut.

Když vyčerpá své síly, zalehne útočník napadenou svým tělem. Milena se však nevzdá. Začne s útočníkem mluvit. Navrhne mu, aby ji následoval do jejího bytu. Násilník se jí dokonce svěří, že je mu teprve 16 let a bydlí na internátě mimo Prahu.

Když se dostanou do blízkosti obydlených domů, začne dívka křičet. Volá o pomoc. Mladík se lekne a vezme nohy na ramena.

Stejně jako mnoho žen a dívek, které byly znásilněny nebo které pokus o znásilnění přestály, tak ani tato svůj otřesný zážitek na bezpečnosti neohlásí.

Dívky chce okrást

V následujících dnech zaútočí násilník hned dvakrát. Tentokrát mu nejde o sex, ale o „hmotné statky“.  V pátek 15. března odemyká studentka (18) vstupní dveře do domu, kde bydlí. Zezadu k ní přiskočí jakýsi mladík.

Praští ji do hlavy dlažební kostkou a z ruky vytrhne igelitku. Dívka volá o pomoc. Uloupené sušenky sní násilník hned za rohem a je bohatší o 260 československých korun. O deset dní později sevřou neznámé mužské ruce paže mladé ženy (19) a strhnou ji na zem.

Lupič se snaží ukrást kabelku. Studentka se brání. Útočník je úspěšný až napotřetí. Okradená se svého majetku nemíní jen tak vzdát. Za neznámým běží, ale ten jí po chvíli zmizí z očí v potemnělých ulicích velkoměsta.

Nabídne jí doprovod

Je úterý 2. dubna před půlnocí, když Ludmila (18) osloví na zastávce tramvaje neznámého mladíka. Zajímá ji, kdy jede tramvaj. Nato mladík nezná nejspíš odpověď. Jako správný gentleman jí však nabídne, že ji doprovodí, aby se jí „něco nestalo“.

Představí se jako Jirka. Vykládá, že se učí druhým rokem ve Stochově u Kladna a že mají přísného nového ředitele. Jeho otevřenost a dobrota brzy skončí. Před Ludmiliným domem začne dívku osahávat. Když mu vyhrožuje, že bude volat o pomoc, nechá ji být.

Jakmile však začne otáčet klíčem v zámku, začne ji „gentleman“ škrtit až do bezvědomí. Dívka procitá a cítí, že ji „Jirka“ svléká. Zve ho k sobě, ale hned jakmile dvojice vkročí do domu, začne zvonit na zvonky nájemníků.

Mladík nadává a vybíhá z domu s dívčinou taškou s doklady a 500 československých korun.

Žádná už mu neuteče, Své oběti vraždí a okrádá

Na Velikonoční pondělí 8. dubna večer spěchá matka dvou dětí Alice (23) za svým přítelem. Při průchodu potemnělou roklí v blízkosti Novodvorské ulice je jí v patách neznámý muž. Žena přidá do kroku. Ovšem pronásledovatel ji brzy dožene.

Strne ji k zemi. Škrtí ji. Táhne ji stranou od cesty do třešňového sadu. Alice křičí. Neurvalec se ji snaží umlčet. Škrtí ji tak dlouho, dokud žena neztratí vědomí. Pod stromy svou oběť znásilní. Aby ho neprozradila, rozhodne se ji udusit.

Vyšetřovatelé naleznou mrtvou ženu zahrabanou v listí. Do úst jí vrah nacpal kromě hlíny také kamení a kalhotky. Z krku jí strhl stříbrný řetízek a vzal si její zapalovač.

Přežije svou smrt

Další oběť si vrah vyhlédne v sobotu 4. května. Tentokrát je připraven lépe. Má s sebou provaz. Starší ženu (54) si vytipuje v tramvaji, mířící do Hloubětína. Když vyhlédnutá oběť na stanici před konečnou vystoupí, sleduje ji „lovec“ do tmy.

Drží se za ní ve vzdálenosti asi 10 metrů. Čeká na příležitost. Když už je zjevné, že se žena blíží k domu, kde bydlí, „lov“ začíná. Napadne ji zezadu a odtáhne ji za oplachtovanou dodávku. Provazem ji škrtí tak dlouho, dokud jeho oběť neztratí vědomí.

Nelíbí se mu, a tak se spokojí s jejími věcmi. Provaz zaváže na dva uzly a bezvládné tělo vhodí na korbu dodávky. Žena po chvíli procitne. Zbaví se škrtidla. Přivolá si pomoc. Odcizené šperky zahodí vrah do křoví, kabelku a igelitku do kanálu. Ponechá si jen cigarety a 950 československých korun.

Tluče ji botou do hlavy

Ještě během téže noci potká bestie s dětskou tváří opět v tramvaji lékařku Věru F. (30). Když žena vystoupí, vydá se za ní. Po chvíli ji přepadne a odtáhne ji na liduprázdné prostranství za obytnými domy.

Tluče svou oběť do hlavy podpatkem její vlastní boty tak dlouho, až ztratí vědomí. Potom ji svlékne a znásilní. Aby smazal stopy, opět vraždí. Provaz už u sebe nemá, a tak ženu uškrtí ramínkem od její podprsenky. Mrtvolu okrade a nepozorován mizí. Lup mu vynese 200 československých korun a cigarety.

Uškrtí ji ve sklepě

Poslední vražda se stane ve čtvrtek 16. května. Tehdy řekne Straka matce, že jede na internát, ale vypraví se do pražských ulic. Na „lov“. V nočních hodinách se potuluje po Puškinově náměstí v Praze 6, když zahlédne osamělou ženu (30). Přepadne ji zezadu.

Za krk ji zatáhne do sklepa blízkého domu, ve kterém je obchod s ovocem a zeleninou. Škrtí ji provazem, jejž si vzal z domu. Svlékne ji a znásilní. Žena chroptí.

Na obranu jí ale už nezbývají síly.  Nezletilý vrah ukončí život své třetí oběti tak, že jí kolem krku utáhne opasek z jejího svetru.

S blížící se spartakiádou rostly obavy veřejnosti. FOTO: Nechranická / CC BY-SA 4.0 DeedŽeny se bojí vycházet

Na stolech vyšetřovatelů drnčí jeden telefon za druhým. Politici jsou nervózní. Ženy se bojí vycházet do ulic. V Praze řádí sériový vrah! Konání 6. československé spartakiády je ohroženo!

Hromadné veřejné tělocvičné vystoupení se pravidelně koná na přelomu června a července. V táboru socialistických zemí hrozí Československé socialistické republice do nebe volající ostuda. Špičky Veřejné bezpečnosti se snaží politikům vyhovět.

Na řešení tohoto případu jsou povolání elitní vyšetřovatelé. Případ má na starost budoucí legenda pražské mordparty kriminalista Jiří Markovič (1942–2022). K ruce má dva vyšetřovatele a 200 strážců pořádku.

Veřejná bezpečnost zachytí stopu

Policisté otevírají případy sexuálních útoků v Praze, které neskončily vraždou. Když se podaří zajistit svědectví dosud mlčící restaurátorky, jež byla napadena u Novodvorské, začne mít vyšetřování spád.

Výpověď první oběti lidské zrůdy je doplněna o další zajištěné důkazy. Mimo jiné pomohly i drobné částice vznikající při obrábění kovů, které vrah zanechal na místech svých činů.

Pro vraha jdou do učiliště

Do hornického učiliště ve Stochově u Kladna jedou kriminalisté šest dnů po poslední vraždě téměř najisto. Učni se tady mimo jiné učí pracovat na kovoobráběcích strojích. Mezi nimi snadno vytipují mladíka s dětskou tváří – Jiřího Straku.

Šestnáctiletý učeň nezapírá. Ochotně a bez známek emocí  s vyšetřovateli spolupracuje na objasňování případu „spartakiádního vraha“. Soud mladistvého Straku posílá v prosinci 1985 do vězení s nevyšším možným trestem. Dostane 10 let nepodmíněně. Také mu je nařízena ústavní léčba.

Má změněnou identitu

Ve vězení si Straka prožije od spoluvězňů peklo na zemi. Je otázka, zda mu zde pomůže šikanu přežít vysoká inteligence, rychlá orientace, pohotové jednání, nebojácnost a dobrá fyzická kondice, nebo ochrana některého ze silnějších vězňů.

Z věznice Straka odchází díky prezidentské amnestii o rok dříve. Během vycházek z uzavřeného sexuologického oddělení psychiatrického ústavu v Praze Bohnicích užívá drogy.

Z psychiatrické léčebny v Opavě, kde pozná budoucí manželku, ho propustí na Štědrý den 2004. Nyní žije „spartakiádní vrah“ na svobodě. S ženou se rozvedl. Žije na Moravě, změnil si jméno na Nováka.