Pouhé tři kilometru od Manhatttanu, na hranici Bronxu, leží město Yonkers. V polovině 17. století patří většina z něj jedinému muži. Čechovi Augustinu Heřmanovi, který se nesmazatelně zapíše do dějin i geografie Spojených států. Zanechá za sebou například České panství anebo Českou řeku…

Narodí se buď ve Mšeně na Kokořínsku do rodiny evangelického kněze, anebo v Praze jako synek bohatého obchodníka. Ukřičený hošík v plenkách má našlápnuto na budoucnost, která by vydala za pět životů.

Stane se úspěšným obchodníkem, mořeplavcem živícím se jako korzár, a také kartografem, jehož mapy Marylandu a Virginie dlouho nikdo nepřekoná. Ostatně, kartografie je jeho oborem – vystuduje ji v Amsterdamu poté, co se celá rodina přestěhuje do Holandska.

Z Amsterdamu do Amsterdamu

Na vlnách oceánu se houpe loď. Míří z Amsterdamu do Amsterdamu. Ale toho nového, na ostrově Manhattan. Tehdejší městečko známe dnes jako New York. Augustin Heřman (asi 1621–1686) tu nezahálí. Kariéru odstartuje jako zástupce zdejšího obchodního domu.

A daří se mu na výbornou. Brzy je jasné, že se do Evropy vracet nehodlá. Píše se rok 1644 a Augustin se stává prvním Čechem, který se natrvalo usadí v Americe.

Tabákový magnát

Moře mu učaruje. Kupuje loď La Grace a do pomyslného profesního životopisu přidá na Čecha zcela unikátní zářez – stává se skutečným pirátem z Karibiku! Ve vodách nejjižnější části Severní Ameriky číhá na španělské lodě.

Kapitální kousek se mu podaří u Guatemaly, když zajme hned dvě plavidla naplněná drahým zbožím. 10. února 1651 mu zazvoní svatební zvony s Jannetje Marií Varlethovou, která mu časem porodí pět dětí. Z Augustina je vlivný muž a průkopník zámořského obchodu.

Pokud si někdo kupuje v Evropě kožešiny či tabák z Ameriky, s velkou pravděpodobností jde o Heřmanovy obchody.

Korzár v insolvenci

Rada devíti je obdobou vlády pro Nové Nizozemí, kolonii Spojených nizozemských provincií v Severní Americe. Devět mužů má v rukou ohromnou moc – a Heřman je jedním z nich! Ani radě se nevyhnou spory a intriky. První Čechoameričan chce jednat se ctí – a pohoří.

Následky jsou krušné. Roku 1652 musí vyhlásit úpadek, pověsit korzárství na hřebík a odsedět si trest ve vězení pro dlužníky. Je znechucený. Chce mít klid.

S druhým baronem z Baltimore, Cecilem Calvertem (1605–1675), uzavře skvělou dohodu – dostane grant a bude mu udělen pozemek. Co za to? Heřman jako první podrobně zmapuje část koloniálních území.

Malé Čechy v Marylandu

70 let. Tak dlouho bude Heřmanova mapa jedinou použitelnou navigací při cestách Virginií a Marylandem. Její zhotovení mu zabere 10 let. Tou dobou již Jannetje nežije a Augustin má druhou manželku – Mary Catherine Wardovou. Zůstane vlastencem.

Na mapu přidá svůj portrét i se jménem: Augustine Herrman Bohemian. Baron své slovo dodrží a Augustin obdrží velké pozemky v Marylandu. Založí tu Bohemia Manor, tedy České panství.

A s Čechy připomínajícími místními názvy tímto nekončí, najdete tu v překladu Malé Čechy, České mlýny, anebo jako upomínku na jeho potomky Tři české sestry. Dodnes tudy teče Česká řeka s přítoky nazvanými Malý a Velký český potok.

Ale třeba Village of Bohemia, tedy Českou vesnici, již na mapách nenajdeme. Roku 1839 je při budování průplavu u Delaware přejmenována na Chesapeake.

Znovuzrození La Grace

Roku 2008 je v egyptské loděnici v Suezu zahájena stavba plachetnice La Grace. Jejím kapitánem je Josef Dvorský a konstruktérem Daniel Rosecký.

Stěžně, ráhna, koše, kladky a kormidlo se vyrobí ve Valašském Meziříčí. 5. prosince 2010 je La Grace slavnostně spuštěna na vodu. Ačkoliv je zvenku replikou korzárské lodi z 18. století, jde o moderně vybavené plavidlo. Jméno záměrně dostává podle lodi pozapomenutého vlastence Heřmana.