Některé vrcholy jsou atrakcí pro turisty a horolezce, jiné jsou předmětem uctívání. Na hoře Ararat prý přistál Noe se svou archou, horu Kailás uznávají čtyři náboženství a pokud se pomodlíte na úpatí švédského masivu Áhkká, dovoláte se ochrany mateřské bohyně. Kam ještě můžete vyrazit za nadpozemskými silami?
Náboženství po celém světě již dlouho přisuzují božské vlastnosti majestátním horám. Může to být proto, že tyto vrcholy jsou považovány za blízké nebesům nebo kvůli spojení hory s významnou událostí. A také díky různým legendám.
Podívejte se s EPOCHOU na některé z nejuctívanějších hor v různých zemích i náboženstvích od Asie přes Evropu až do Ameriky.
Nejposvátnější z posvátných
Nejposvátnější horou Tibetu je Kailás (6 638 m ) ve tvaru téměř pravidelné pyramidy s vrcholky pokrytými ledovcem a věčným sněhem.
Aby také ne, když ji v tomto směru uznávají hned čtyři asijská náboženství a sice buddhismus, hinduismus, džinismus a bönismus.
Je považována za sídlo boha Šivy a jeho manželky Párvatí v hinduismu, za osu vesmíru v buddhismu a za místo osvícení prvního džinisty v džinismu.
Nejstaršími uctívači hory však byli patrně bönisté, kteří dodnes chápou a zobrazují Kailás jako mystickou duši vnitřního světa a příbytek bohyně oblohy Sipaimen.
Pro věřící je důležité vykonat pouť na Kailás, ale každé náboženství má pro tuto cestu jiná pravidla. V blízkosti hory navíc pramení čtyři veletoky, zásobující velkou část Asie. Jde o Karnali (přítok Gangy), Indus, Satladž a Brahmaputru.
Pramen všeho života
Horu Mount Shasta (4 317 m) v Kalifornii, která je součástí Kaskádového pohoří, uctívají některé domorodé kmeny Severní Ameriky, jako jsou například Wintuové, Achomawiové nebo Modokové.
Podle jejich mytologie se zde nachází pramen, ze kterého povstal veškerý život na naší planetě. Mnoho z nich zde stále praktikuje různé rituály. Mount Shasta je spojena také s řadou legend a tajemství.
Někteří lidé věří, že hora skrývá v podzemí město Telos, kde žijí vyspělé bytosti zaniklého kontinentu Lemurie.
Jiní tvrdí, že se zde setkali se členy mimozemských civilizací či mystickými zvířaty anebo že se nad horou objevilo UFO. Místo je v centru pozornosti i řady moderních hnutí, kteří ho považují za centrum globální duchovní síly.
Přistála zde Noemova archa?
Hora Ararat se skládá ze dvou sopečných kuželů: Velkého Araratu a Malého Araratu (5 137 m / 3 896 m). První z nich je nejvyšší vrchol v Turecku.
Většina křesťanů ztotožňuje horu Ararat s místem, kde přistála biblická Noemova archa po potopě světa.
V Bibli (Kniha Genesis ve Starém zákoně) se uvádí, že toto legendární plavidlo zakotvilo na „horách Araratu“, ale mnoho odborníků se shoduje na tom, že Ararat je hebrejské jméno Urartu, geografického předchůdce Arménie, a neznamená konkrétní horu tohoto jména, ale spíše hornatou oblast země Ararat.
Hora je považována za svatou pro arménský lid, i když dnes leží v Turecku, a už v jeho dávné mytologii ji legendy popisují jako domov bohů. Podle některých tradic se navíc Noe a jeho potomci měli usadit v Arménii a položili základy arménského národa.
Monumentální symbol Japonska
Japonské poutní místo a inspirace mnoha umělců v průběhu staletí, monumentální stratovulkán Fudži (3776 m), je za jasného dne viditelný až ze 100 km vzdáleného Tokia.
Jméno Fudži s největší pravděpodobností pochází z jazyka domorodých obyvatel dnešního Japonska, národa Ainu. Znamená podle všeho božstvo ohně, což není překvapivé označení pro sopku, která je známá svými častými výbuchy.
Buddhisté našli ve Fudži inspirativní symbol meditace a také začali považovat horu za příbytek Buddhy všeosvětlující moudrosti. Zhruba ve 12. století zakládají členové asketické horské sekty Šugendó první cestu, která vede poutníky na vrchol.
O čtyři století později se Fudži-kó, náboženská sekta zasvěcená uctívání Fudži, stane hlavním náboženským hnutím spojeným s posvátnou horou a inspiruje tisíce lidí, aby se sem vydali na každoroční pouť.
Ti, kteří nejsou schopni hlavně ze zdravotních důvodů cestu absolvovat, mnohdy používají lávový písek z hory k vytvoření miniatury Fuji ve svých zahradách a domácích svatyních.
Hora hořícího keře
Hora Sinaj (2 285 m), známá také jako hora Mojžíšova, se nachází na Sinajském poloostrově v Egyptě.
Je to jedno z několika možných umístění biblické hory Sinaj, tedy místa, kde obdržel náboženský vůdce a prorok Mojžíš od Boha Desatero přikázání.
Není to tehdy poprvé, co se zde Mojžíš s Bohem setkává, již dříve se mu tady totiž zjevil v hořícím keři. Hora je místem úcty pro judaismus, islám i křesťanství. Přes svou výšku je vrchol hory poutním místem s malou kaplí.
Poutníci využívají dvě cesty, širší a pohodlnější cestu pro velbloudy zakončenou 750 schody k vrcholu anebo náročnější cestu s 3750 schody vytesanými do skály.
V údolí na severním úpatí Mojžíšovy hory leží řecký ortodoxní klášter svaté Kateřiny, patřící mezi nejstarší křesťanské kláštery na světě. Jeho založení se datuje do 6. století.
V jeho areálu roste keř, který je považován za onen biblický keř, který hořel, aniž by byl zničen.
Oranžový monolit
Ve středu Austrálie na domorodém území v tamním Severním teritoriu dominuje jinak zcela rovnému okolí pískovcový útvar.
Název tohoto skalního masivu je Uluru ( 348 m), což v jazyce zdejších domorodců znamená stinné místo, známý je však i pod názvem Ayers Rock. Původní obyvatelé si skály váží natolik, že prosadí, aby na ni byl zakázán vstup turistům.
V řadě svých legend, písní, tanců a obřadů, předávaných z generace na generaci už po tisíce let, se zaměřují právě na Uluru.
Jsou totiž přesvědčeni, že jsou spřízněni s tradičními stvořitelskými božstvy a duchy země, ze kterých pocházejí, a mají proto chránit a udržovat místa, která obývají.
Z tohoto důvodu je Uluru pro původní obyvatele extrémně posvátným místem, protože věří, že je sídlem mnoha nadpozemských sil.
Modlitby k bohyni
Áhkká je masiv v jihozápadním cípu národního parku Stora Sjöfallet v severním Švédsku. Má 12 jednotlivých vrcholů a 10 ledovců, z nichž nejvyšší je Stortoppen s výškou 2015 metrů.
Sámové, obývající Laponsko (severní část Skandinávského poloostrova a poloostrova Kola v Rusku) považují masiv za posvátný.
Název Áhkká se v jejich jazyce překládá jako matka, stará žena nebo bohyně a věří se, že hora představuje duchovní mateřskou postavu, která poskytuje ochranu.
Mnozí Sámové se modlí na úpatí hory a provádějí zde rituály, aby si své ženské božstvo naklonili, projevili mu úctu a požádali o ochranu.
Za zázraky na svatý Hostýn
Jedním ze známých posvátných vrcholů České republiky je vrch Hostýn (735 m) v okrese Kroměříž. Od roku 2018 je místo prohlášeno národní kulturní památkou ČR. Stojí zde barokní poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie.
K Hostýnu se váže legenda, která popisuje událost ze 13. století, kdy se zde ukryjí místní lidé při velkém nájezdu Tatarů. Trpí však žízní a modlí se k Panně Marii, na jejíž přímluvu zde vytryskne pramen.
Ten vytéká pod vrcholem Hostýna a podle pověstí dokáže zázračně uzdravovat. Kromě toho se strhne bouře, která zažene nepřátele na útěk.
Každoročně se zde koná velký počet různých poutí a místo je plné architektonických skvostů, od nejmenších staveb křížové cesty po hlavní baziliku.
