Jakmile se zde ocitnete, pravděpodobně se vám duše rozechvěje zvláštním pocitem. Hluboké kouzlo tohoto místa je strhující. Legendy a příběhy, které Glastonbury objímají jako tajemný závoj už stovky let, vám mohou dát pocítit, že jste jejich součástí. Jak je něco takového vůbec možné?
Na jihozápadě Anglie v hrabství Somerset leží malé městečko Glastonbury. Samo o sobě vlastně zas až tak zajímavé není, přesto se právě do těchto míst každoročně sjíždějí tisíce lidí.
Nejedná se přitom zdaleka jen o legendární hudební festival, který bývá zoufale vyprodaný dávno předtím, než je znám jeho program. A není to zřejmě ani faktem, že je místo osídleno již v pravěku, a tak je zde takový malý archeologický ráj. V Glastonbury jde o něco mnohem většího.
Bohyně Matka
Již v době kamenné muselo toto místo přitáhnout lidi až magnetickou silou. Zejména nedaleký pahorek zvaný Glastonbury Tor. Tento spirálovitý kuželovitý výběžek slouží už v prehistorických dobách k uctívání vyšších sil.
Pravěcí lidé využívají tento posvátný prostor pro rituály, aby uctili své mateřské božstvo, ztělesněného ženského principu. Zřejmě právě proto se sem každý rok vracejí tisíce žen na Festival Bohyně, aby oslavily hojnost a plodnost.
Ostrov mezi močály
Magická atmosféra Toru dává za vznik i legendám v dobách pozdějších. Britové kdysi nazývali Glastonbury Ynys Witrin, tedy Skelný ostrov. Jméno vyvěrá z období, kdy je Tor skutečně ostrovem, jelikož celé okolí je zalito bažinami.
Jak je to ale se samotným tvarem pahorku, který se svými sedmi „terasami“ připomíná podivnou pyramidu? Účel těchto teras není dodnes jednoznačně vysvětlen – teorií existuje rovnou několik. Pojďme si je představit.
Pole, nebo dávný labyrint?
Zcela prozaická verze hovoří o tom, že stupňovité vyvýšeniny slouží jako zemědělská políčka. Proti tomu stojí fakt, že mnohem výraznější terasy jsou na severním svahu, což by byl pro zemědělce nesmysl.
Ani vrásnění způsobené dobytkem se nezdá jako pravděpodobné. Mohl být snad pahorek obehnán hradbami? Pro to, že by se na Toru nacházela pevnost, však nejsou žádné důkazy. Nebo je Tor snad velikým labyrintem, který ústí na samotném vrcholu pahorku?
Po zádech hada
Jak už teorie o tvaru ostrůvku naznačují, pahorek zdoláte cestou po obvodu až k jeho vrcholu, kde dnes trůní kostelní věž. Kde se tady vzala? V místě původně stojí středověký kostelík sv. Michaela.
11. září 1275 však zasahuje celý kraj zemětřesení, které zanechá své stopy i na Toru. Vzniká tu tak nový kostel sv. Michaela v roce 1360, z nějž dodnes zbyla pouhá věž.
Cestu k vrcholu, která je údajně založena Kelty asi před 2500 lety, považují staří Britové za symbol „Zemního hada“. A had zase symbolizuje stvoření a léčení, navíc je odvěkým spojením s podsvětím.
Ne náhodou je tak místo považováno za „ostrov požehnaného mrtvého, brána do království ducha“.
Je zde pohřben Artuš?
Co však Tor znamená pro samotné Brity? Jednou z legend, které mezi lidmi stále žijí a které jsou s národem neodmyslitelně spjaty, je ta Artušovská. Právě Glastonbury Tor má být totiž místem posledního odpočinku krále Artuše.
Ne náhodou přejmenují Keltové pahorek na Ynys Avallach, tedy Ostrov jablek, jinak také Avalon. Avalon – bájný ostrov, pohřebiště světců a první křesťanská svatyně v Anglii.
Ranní meditace
Malá skupinka pomalu vychází na vrchol pahorku. Teprve svítá. Pohled na okolní krajinu zalitou ranními paprsky je zvláštně uklidňující. Jakmile návštěvníci stanou u věže, naposledy se rozhlédnou po okolí a usednou všichni do lotosové pozice.
Přišli na svou oblíbenou ranní meditaci. Sedí mezi nimi i jeden nováček. O účincích Glastonbury Tor slyšel už mnoho, na vlastní kůži si je ale ještě nezažil. Tedy do dneška. Mladík už při výstupu na pahorek cítil podivné chvění.
Neví, jak dlouho medituje, náhle má ale pocit, že už dávno na žádném zeleném pahorku nesedí…
V moci silových čar
Mnoho lidí, zejména těch citlivějších, přísahá, že na Toru a v jeho okolí zažívají zvláštní stavy velmi podobné transu. Podle výpovědí proutkařů, kteří zde provádějí geomantické průzkumy, tu dochází k velice silnému působení obrovských zemských sil.
Pahorek totiž leží přímo na hlavní silové ose Anglie, tedy ley-line. Linie svatého Michaela vychází z Cornwallu do Hoptonu v Norfolku.
Spojuje Glastonbury Tor s horou Saint Michaels Mount v Cornwallu, legendárním Stonehenge, kamenným kruhem v Avebury a dalšími více než 50 kostely, hrady, kříži i kapličkami.
Linie navíc 1. května míří přesně k východu Slunce a Tor je podle ní zcela očividně orientován. To ale není vše. Dávný Avalon je zároveň součástí i ley-line, jež má podobu ležaté osmičky a obíhá celý svět!
Nikdy nekončící pověsti
Jsou to snad právě tyto silové čáry, které nabíjejí místo tak ohromnou mocí, jež dává za vznik i prastarým legendám? A nejsou to jen ty o Artušovi, rytířích Kulatého stolu nebo kouzelníku Merlinovi.
Své příběhy přidávají do vínku i raní křesťané a obyčejní lidé po další staletí. Glastonbury Tor láká všechny s keltskou krví již odjakživa. Právě druidi, keltští kněží, mají k pahorku velmi silné pouto.
Brána do jiné dimenze
Keltové věří, že Glastonbury Tor představuje bránu do jiného světa. Nejenže má nabídnout možnost setkání s podsvětím, skrze bránu Twr Avallach, jak ji staří Britové nazývají, lze dosáhnout čtvrté dimenze. A druidi mají této brány hojně využívat.
Podle starých příběhů, ale i svědectví některých současných návštěvníků, platí v místě takové metafyzické zákony, které dovolují překročit čas i prostor. Druidi tak mají právě z této jiné dimenze čerpat své hluboké vědění o nesmrtelnosti duše a znovuzrození. Našli snad Keltové na Toru způsob, jak ovládat čas?
Posvátná dubová alej
Nedílnou součástí keltské historie a spirituality jsou posvátné duby. Ty nemohou chybět ani u Glastonbury Tor. Cesta po hrázi z Toru až k legendárnímu hradu krále Artuše v South Cadbury má být kdysi lemována dubovou alejí.
Těchto krásných vzrostlých stromů roste v dávných dobách kolem Glastonbury mnoho, dnes jich však zbylo pomálu. Ze země tu ční i dva nejslavnější – Gog a Magog. Tento pár dubů převzal jména po dávných mytických obrech. Jsou prý staré přes 2000 let! Místní věří, že v jejich větvích sídlí oko střežící okolí.
Cesta k věčnému životu
Ovšem zdejší obyvatelé nejsou zdaleka jediní, kteří žijí v přesvědčení, že Glastonbury Tor ukrývá obrovskou moc a sílu a že je místo interdimenzionální branou.
„Prastaré vědomosti, o nichž se věřilo, že jsou ztraceny, například o ovládání času, pronikají v našich dnech opět na povrch,“ říká německý terapeut a fyzik Franz Bludorf o anglické bráně do jiného světa.
Ta se prý začíná znovu postupně otevírat. Navíc sám Artuš je prý na sklonku své říše odvezen do Avalonu, odkud se již nevrátil. Žije prý stále. Byli druidi skutečně schopni ohýbat čas a dosáhnout tak třeba i nesmrtelnosti?