Domů     Samotářský tygr: Na jedno posezení spořádá až 20 kilogramů masa!
Samotářský tygr: Na jedno posezení spořádá až 20 kilogramů masa!
26.7.2022

U prostorného výběhu se tísní stovky lidí, všichni chtějí vidět sedmiletého bílého tygra Vijaye. Jenže slunné odpoledne zničehonic naruší zděšené výkřiky všech přihlížejících. Jeden z návštěvníků skáče k tygrovi.

Šelma zpozorní a okamžitě začne na vetřelce útočit, krvavé divadlo právě začíná.

Titulem krále zvířat se sice pyšní lev, jenže pomyslnou královskou korunu má na hlavě i tygr, vládne totiž džungli a tajze. Mimo jiné se těší náboženské úctě, a to především v asijských státech. Malajsie má pruhovaného zabijáka dokonce ve státním znaku.

A nezapomínejme ani na pohádky, protože nejlepším kamarádem Medvídka Pú je přece Tygřík!

reklama

Populace tygrů se v průběhu věků výrazně sníží, na vině je pytláctví. (Zdroj: Tropenmuseum / commons.wikimedia.org / CC BY-SA 3.0)

Unikátní pruhy

Nad džunglí se vznáší soumrak a do akce vyráží tichý zabiják. Tygrům při lovu pomáhá zdánlivě křiklavé oranžové zbarvení. Nenechte se ale zmást, kopytníci, kteří jsou většinou cílem útoků, mají jiné barevné spektrum než my, a tak mají problém tygra rozpoznat.

Maskování šelmám pomáhá, protože na rozdíl od ostatních nespoléhají na týmovou spolupráci či rychlost. Tygři dávají přednost momentu překvapení, který jim onen svérázný design zaručuje.

Ikonické pruhy jsou pro každé zvíře jedinečné, na světě totiž nenajdete tygra se stejným zbarvením. Samotnou kapitolu tvoří bílí tygři, které bychom našli například v liberecké zoo. Jedná se pouze o barevnou odchylku, jenž je v zajetí úmyslně šířena.

První exemplář objeví lovci roku 1951 v Indii a nález okamžitě vyvolá poprask. Zahrady se o zvláštně zbarvené šelmy doslova přetahují. Od cíleného rozmnožování nakonec zoo upouští, protože u tygrů se projevují další genetické vady.

Problémy se mohou týkat například zraku, ten je pro tygry životně důležitý. Například v noci vidí šestkrát lépe než lidé!

Tygří kůže může mít i bílou barvu, zvláštní druh můžete potkat například v liberecké zoo. (Zdroj: Zvi Roger / commons.wikimedia.org / CC BY3.0)
Tygří kůže může mít i bílou barvu, zvláštní druh můžete potkat například v liberecké zoo. (Zdroj: Zvi Roger / commons.wikimedia.org / CC BY3.0)

Milovník vody a skvělý plavec

Alfou a omegou pro pruhované zabijáky je jejich teritorium, to si úzkostlivě hlídají a značkují ho močí. Své loviště opouští pouze v době paření. V případě samců se jedná o krátkou záležitost a cenu pro nejlepšího tatínka by určitě nezískali.

Poté, co samici oplodní, vrátí se zpět do izolace. Pro matku ale začíná pořádná honička, březí u tygrů trvá zhruba 100 dní, poté vykouknou na svět slepá koťata. S matkou stráví pár měsíců, během toho si osvojí základy lovení.

Tygr nejvíce útočí na prasata, ale nepohrdne ani králíkem či ptákem. Díky své obrovské síle si před ním nemohou být jistí ani větší zvířata. A jak to tygři dělají? Neslyšně se přiblíží k oběti, vůbec nevadí, když se mu do cesty postaví voda.

Tygrům se totiž na rozdíl od ostatních kočkovitých predátorů voda líbí. Navíc jsou výtečnými plavci, zoologové dokonce zaznamenají samce, který uplave úctyhodných 69 kilometrů! Vraťme se ale k tygřímu modu operandi.

Kořist překvapují buď skokem, jenž může měřit i devět metrů, či chvilkovým během. Šelma umí krátkodobě vyvinout rychlost atakující šedesátku! Pokud oběť dostihne, zatne ji do krku ostré drápy, poté přichází na řadu pevný stisk mocných čelistí.

Ostatně tygří chrup čítá na 30 zubů, z nichž je 16 v horní čelisti. Predátor míří zejména na tepnu, aby kořist co nejrychleji vykrvácela. Skolené zvíře odtáhne do úkrytu, kde ho prakticky celé spořádá.

Tygři jsou totiž pořádní jedlíci a během jedné hostiny dokáží sníst i 20 kilogramů masa najednou. Samice ročně zbaští až 3 000 kilogramů.

Při lovu jsou rozhodující ostré drápy a pevný stisk čelistí. (Zdroj: Harsh Kabra / commons.wikimedia.org / CC BY-SA 4.0)
Při lovu jsou rozhodující ostré drápy a pevný stisk čelistí. (Zdroj: Harsh Kabra / commons.wikimedia.org / CC BY-SA 4.0)

Lék na všechno

Přestože tygři nemají výraznějšího přirozeného nepřítele, jejich populace v průběhu let rapidně klesá. Ještě v roce 1929 běhá ve volné přírodě na 100 000 pruhovaných krasavců, dnes se jejich počet odhaduje na 4 000, další 8 000 bychom našli v zajetí.

Za úbytkem stojí například medvěd hnědý, různé nemoci a především člověk. Kvůli kácení lesů totiž mizí tygří teritoria. Další smutnou kapitolou jsou pašeráci a různí šejdíři. Šarlatánské prakticky kvetou zejména v Číně.

Lidé totiž věří, že pokud sní orgán z tygra, zlepší se jejich vlastnosti a zdraví. Často se konzumují tygří penisy, protože mají údajně blahodárný vliv na sexuální život. Rozemleté kosti jsou zase ideálním lékem na artritidu a revmatismus.

Babské povídačky doporučují denně vypít drink s pěti kilogramů kostí! Na zmar nepřichází ani další části jako kůže, krev, zuby nebo hmatové vousy. Někteří tygři mají štěstí a místo na pochybných tržištích končí v zoologických zahradách.

I v zajetí je potřeba si dát na tygra pozor a nepřistupovat k němu jako k domácí kočičce. Zděšení vyvolá smrt dvacetiletého studenta, kterého roku 2014 v Novém Dilí zabíjí sedmiletý bílý tygr Vijay.

Nepochopitelný čin je posléze objasněn, protože mladík trpí psychickými problémy a do výběhu sám skočí. Tygr by ho nejspíš nechal být, ale zvíře rozdráždí smršť kamenů a klacků pršící na jeho hlavu.

Návštěvníci ho totiž chtějí od muže odehnat, stane se přesný opak – rozzuřený tygr máchne tlapou, a poté si bezvládné tělo odtáhne stranou.

Tichému zabijákovi s originálními pruhy voda nevadí - naopak. (Zdroj: Bob Jagendrof / commons.wikimedia.org / CC BY 2.0)
Tichému zabijákovi s originálními pruhy voda nevadí – naopak. (Zdroj: Bob Jagendrof / commons.wikimedia.org / CC BY 2.0)

Ach, ti lidé

Pruhované šelmy obývají rozsáhlou oblast dnešní Asie, a to od parných džunglí až po mrazivou sibiřskou tajgu. Jenže není tygr jako tygr. Rozlišujeme totiž devět různých druhů, tří z nich se už ale bát nemusíte, lidstvo je totiž během minulého století vyhubilo!

Jako první padne za oběť nejmenší tygr světa s přídomkem balijský, o pár roků později přichází konec tygra kaspického. Na jeho chov se specializuje například zoo v Berlíně, vymýcení ale nezabrání.

Poslední kus je údajně spatřen koncem 70. let na východě Turecka. Třetím do party je tygr jávský ze stejnojmenného indonéského ostrova.

Na druhou stranu zoologové mají důvod k opatrnému úsměvu, protože v posledních letech se počet samotářských zabijáků ve volné přírodě mírně zvedá.

Například tygrů indických přibylo téměř 300! Podobná situace nastává také u jejich ussurijského kolegy z drsné Sibiře.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké […]
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Věda a technika
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Věda a technika
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
zajímavosti
Včely ze zlata a drahých kamenů: Ztracený poklad zakladatele Francie
V roce 1653 se na území současné Belgie našel poklad vskutku královský. Náhodně zde byla objevena hrobka franckého krále Childericha I. z pátého století. Tento panovník má čestné místo mezi osobnostmi, od nichž je odvozována francouzská státnost. Neuběhla však ani dvě století a poklad byl ukraden. Osud pokladu stále halí rouška tajemství. Poklad považovaný za […]
Co se stane s tělem, když celý den chodíme naboso? Chodidla probudí nervy
Odložit boty a vyrazit na celý den naboso. Na první pohled obyčejná věc, pro lidské tělo ale docela zajímavý experiment. Chodidla se najednou dotýkají povrchů, které přes podrážku běžně nevnímáme, svaly pracují trochu jinak a mozek dostává záplavu nových informací. Bosá chůze přitom neovlivňuje jen nohy. Může změnit způsob, jakým stojíme, držíme rovnováhu i vnímáme […]
Příběh kina: Z krize ho vytáhne popcorn
Pustíte si raději film doma, nebo zajdete do kina? Sály s velkými plátny a skvělým ozvučením bohužel už dávno nelákají tak jako dřív. I přesto nedáte dopustit na jejich atmosféru? Přečtěte si jejich příběh… V Indickém salónu kavárny Grand Café v Paříži by se napětí dalo krájet. Všichni hledí na promítací plátno, ze kterého se […]
Dalida: Smutný konec francouzské ikony
Ani se slávou nebo bohatstvím se nemusí člověk cítit v bezpečí. Před vnitřními démony, smutkem či bolestí. Někteří cítí takovou beznaděj, že se to rozhodnou vzít do Údolí smrti zkratkou. Jako třeba slavná francouzská zpěvačka. Není v Evropě větší hvězdy než je Dalida, vlastním jménem Iolanda Cristina Gigliottiová (1933–1987). Francouzská zpěvačka narozená v Egyptě italským rodičům […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz