Jsou jako kytky, ale mají lidská jména. Žijí ze světla a vzduchu. Fenomén breathariánství tvrdí, že jídlo není k životu nezbytné. Člověku stačí prána, jakási životní energie. Někdo ji nazývá jako éter, někdo v tom pralátku. Bez jídla žije možná až 40 000 lidí…
Na počátku bylo světlo… A ze světla se stvořil život i svět. Dnes na tom světě žije přes 7 miliard lidí, z nichž 99,9 procent cítí hlad, žízeň nebo sytost. Jen zlomek necítí nic. Žijí z prány.
V indické hinduistické tradici jde o životní energii, taoisté tomu říkají čchi. Vědci dokážou vysvětlit všechny podmínky nutné pro život, ale nedokážou vysvětlit breathariánství. Prána je prý nekonečná, neomezená. Je všude a je zadarmo. Stačí ji prý vzít a přijmout.
Bratr Klaus
Prvním historicky doloženým breathariánem (anglicky breathe = dýchat) je nejspíš svatý Mikuláš z Flüe (1417–1487), známý jako bratr Klaus. Je to poustevník, asketa, který přijde na to, že mu bohatě stačí boží mana. Za všechno může světlo.
Pro někoho jde jenom o proud fotonů, pro breathariány představuje vyšší frekvenci života. Oni nepřijímají žádné fyzické jídlo, žádné kalorie. Mají prý hodně kalorií z jiné úrovně.
John Reynolds
Published: 1669
Copyrighted work available under Creative Commons Attribution only licence CC BY 4.0 https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/“ src=“//epochaplus.cz/wp-content/uploads/prodigious_abstinence-468×618.jpg“ alt=“1669 report that claims a woman fasted for 12 months L0022587 J. Reynolds, A discourse upon prodigious abstinence…
Credit: Wellcome Library, London. Wellcome Images images@wellcome.ac.uk https://wellcomeimages.org Title page A discourse upon prodigious abstinence occaisoned by twelve months fasting of Martha Taylor… John Reynolds Published:
1669 Copyrighted work available under Creative Commons Attribution only licence CC BY 4.0 https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/“ width=“468″ height=“618″ /> Podle této knihy v roce 1669 se jedna žena postila 12 měsíců.[/caption]
40 000 lidí bez jídla
Většinu dnešních breathariánů ovlivnila éterická žena jménem Jasmuheen (*1957) – takhle Australanka se prý vyléčila z rakoviny prsu tím, že přestala přijímat potravu a přešla na výživu z prány.
Napíše bestseller Žít ze světla (1996), což se považuje za takovou breathariánskou bibli. Popisuje přerod na pránu během tří týdnů. „Já přešel v srpnu 1998. Prvních sedm dní bylo nejtěžších, protože nemůžete jíst ani pít, ani sklenici vody.
Po tom týdnu jsem začal pít několik kapek vody a po 21 dnech, když jsem proces dokončil, jsem neměl žádnou chuť na jídlo,“ popisuje Dieter Hochegger (*1941). Je jedním z přibližně 40 000 lidí, kteří se pránou živí už dlouhá léta. Další miliony lidí proces započaly, ale nedokončily.
Nonstop bufet
Jasmuheen ovlivní i francouzského spisovatele Henriho Monforta. Ten nejí už 12 let. „Sice jsem přestal jíst, ale naprogramoval jsem své buňky tak, že nebudu hladovět, ale vyživovat se vesmírnou energií.
Mé buňky si berou pránu nonstop ze všeho, co mě obklopuje,“ říká. Před několika lety Němec Axel Kiesling zkusil projít proměnou. Připravoval se na to půl roku a samotných 21 dní přerodu dokumentoval na kameru. První den se cítí skvěle.
Druhý den hrozně unaveně a spí 14 hodin. Třetí a čtvrtý den je to ještě horší, aspoň vypije 1 deci vody. Pak s tím sekne. Podle některých nebyl dostatečně připravený a vyrovnaný.
Naučím hladovějící nehladovět
Konvenční medicína nechápe a nerozumí, kde lidé berou energii pro životní pochody, pro srdce, játra, mozek. Kde berou stavební látky, bílkoviny, tuky, sacharidy, vitamíny. „Pokud někdo říká:
‚nejedl jsem čtyři roky‘, tak o jeho slovech pochybuji,“ říká německý internista, profesor a doktor Herbert Lochs. Zároveň nikdo nechápe indického jogína Matadžiho, který nejí a nepije už 75 let.
Pokud by tento fenomén existoval, na světě by nemusel být hladomor. Jasmuheen mimochodem už nabídla Spojeným národům (OSN), že naučí vyživovat se pránou i lidi v Africe. Odmítli ji.
