Celý svět dychtivě sleduje, jak Neil Armstrong s Buzzem Aldrinem vystupují na povrch Měsíce. Trochu nemotorně doskáčou pár metrů od kamery a vztyčí vlajku Spojených států. Lidstvo zrovna dobylo část vesmíru, ruku k dílu přiložil i jeden neviditelný pomocník.
Ptáte se, co mají společného vesmírné toulky a bodlák? Odpověď je nasnadě, společnost NASA totiž skafandry vybaví suchým zipem. Revolučním vynálezem, za nímž stojí právě pichlavá rostlina, kterou všichni považují za plevel.
Zip bez zipu
Začněme ale biologií. Termínem bodlák označujeme jednak skupinu ostnatých rostlin dorůstajících až dvou metrů, které nejčastěji mají narůžovělý květ. Zároveň jde o název konkrétní květiny, kterou najdeme prakticky po celém světě.
Jako první skupinu v roce 1753 popíše a pojmenuje švédský botanik Carl Linné (1707–1778). Latinský název carduus odkazuje ke kartáči s tuhými štětinami.
Bodlák vlastně zůstává mimo dějinné souvislosti až do roku 1941, kdy švýcarský inženýr Georges de Mestral (1907–1990) odjíždí na lov do Alp. Po cestě zpět si všímá, že má kalhoty plné bodláků.
Podobně je na tom i jeho pes, který má rostlinu přichycenou na srsti. To Mestrala zaujme a vzorek míří pod mikroskop. Zjišťuje, že bodlák má na sobě stovky háčků, díky kterým se může přichytnout prakticky na cokoliv.
Záhy se rozhodne, že princip by mohl využít i v praktickém životě. Okamžitě vyráží do Lyonu, kde shání tkalce, který by mu zhotovil bavlněné pásy s podobnými bodlákovými háčky.
Hurá na Měsíc!
Mestral ale není s bavlnou spokojen a svou pozornost přesouvá k syntetickým vláknům, konkrétně upíná zrak na nylon. Ten se na rozdíl od bavlny netřepí a nepodléhá plísním.
Následně zjišťuje, že dva nylonové pásky k sobě může přilepit a následně odlepit kolikrát jen chce. Jenže Mestral během vytváření prototypu zhotoví dvě části jen se smyčkami. Jak docílit, aby druhý pásek oplýval háčky?
Složitá situace požaduje jednoduché řešení a švýcarský inženýr sahá po nůžkách. Suchý zip je na světě.
Cesta na prodejní trhy ale trvá ještě několik let, protože patent mu je přidělen až v roce 1955. Jeho vynález překvapuje celý svět a způsobuje doslova revoluci.
Novinka osloví také experty z americké vesmírné agentury NASA. Ti jím vybaví skafandry kosmonautů v programu Apollo. Suchý zip totiž odporuje bočním silám. Díky nejslavnějšímu využití je vynález připisován právě NASA a Mastral končí v zapomnění.
Oslí gurmáni
Bodláky nachází využití také v medicíně, například ostropestřce mariánského můžete pěstovat i na balkoně a může vám výtečně posloužit. Zlepšuje funkci jater a žlučníku, také podporuje lepší trávení.
Nedávno zase čeští a španělští vědci použili silybin (látka obsažená v bodlácích) k léčbě rakoviny. Nová metoda zabraňuje cévnímu zásobení nádorů, ty se díky tomu nešíří a následně zanikají.
Výhody zvláštní rostlinky znají i naše babičky, masti z ní používají na všemožné opary. Traduje se také zkazka, že čerstvě utržené listy bodláku urychlují hojení ran.
V antice se pro změnu plešatým mužům doporučuje bodlákový olej, ten údajně umí vrátit bujnou kštici. Bodláky nenechávají chladná ani zvířata, takoví oslíci je doslova milují. Jako jedni z mála totiž dokáží ukousnout šťavnatou část a neporanit se!
