„I u sebe jsem objevil zamilovanost do matky a žárlivost vůči otci a považuji je dnes za obecný zážitek raného dětství,“ říká naprosto klidně Sigmund Freud. Překvapeně ve svém nitru objeví skrytou temnou vášeň. Sexuální touhu po matce.

Zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud (1856–1939), rodák z českého Příbora, má šťastné dětství. Jako prvorozený syn je miláčkem své matky Amálie Freudové (1835–1930).

Energická žena, která podle rodinných svědectví nikdy nešla daleko pro ironickou poznámku, ho něžně oslovuje: „Můj zlatý Sigi“. Sigmund ji později všude nadšeně popisuje jako velice obětavou a milující ženu, z níž čiší pocit, že je chtěný a milovaný.

„Když jsi byl oblíbeným dítětem své matky, budeš mít během svého života pocit vítězství, pocit úspěchu, který se ve skutečnosti málokdy nesplní,“ říká v dospělosti o vztahu syna s matkou.

Šokující představy služebné

Třináctou komnatu skrytých vášní k vlastní matce psychoanalytikovi v roce 1897 poprvé pootevře jeho služebná Lisl. „Zdálo se mi, že vaše paní zemřela a já jsem se za vás provdala,“ svěří se mu jednoho dne.

Konzervativní měšťan na přelomu 19. a 20. století by nejspíš byl z jejího snu v šoku a pro jistotu by se s ní rychle rozloučil, aby zabránil nejhoršímu – hrozbě, že se sen možná jednou stane skutečností.

Lisl pokusným králíkem

Freud si naopak mne ruce. To je ono, to je příběh ze života. V Lisl získává vděčný materiál pro zkoumání dosud neprobádaných zákoutí lidské duše.

Přemýšlí, jestli se neurózy náhodou neprojevují také nepřátelskými pocity vůči rodičům, které se mohou přenést také na jiné osoby.

Se svými myšlenkami se v hned květnu 1897 svěřuje svému berlínskému příteli, lékaři Wilhelmu Fliessovi (1858–1928).

Syn chce zabít svého otce

Za nejlepší objekt psychoanalýzy přitom zapálený vědec považuje sám sebe. Živnou půdu pro svoje myšlenky proto hledá i ve vlastní rodině. V říjnu 1897 opět píše Fliessovi, že u sebe rozpoznává úplně totéž jako u Lisl.

„Malý chlapec se musí zamilovat do vlastní matky,“ tvrdí skálopevně Freud z vlastní zkušenosti. „Syn miluje matku a přeje si zabít otce, dcera naopak,“ shrnuje v dopise Fliessovi naprosto otevřeně svoje názory.

„Tato přání jsou všudypřítomná a každá lidská bytost, ať už nemocná nebo zdravá, se musí snažit je v sobě zvládnout zpracovat,“ dodává. Pozoruje své pacienty, kteří potvrzují jeho teorie. Svým výrokem „Lidský život se točí pouze kolem sexuality. Na tom se nic nezměnilo a nezmění,“ navíc pobouří dobovou společnost.

Komplex řeckého hrdiny

Touhu po sexuálním naplnění s rodičem opačného pohlaví Freud pojmenuje jako Oidipovský komplex. Bere si příklad z řeckého hrdiny Oidipa, kterému věštba prorokuje, že zabije svého otce a svoji vlastní matku si vezme za ženu.

Hrdina proto odejde z domova, ale ani tak se nešťastné věštbě nevyhne. Po letech se vrací zpět a nevědomky skutečně zavraždí otce a matka se stane jeho manželkou.

Nemravné návrhy starším

Složitý vztah syna k matce proto vysvětluje Freud jako skrytou sexuální touhu po ní.

„Typické sny s podtextem Oidipovského komplexu jsou takové, ve kterých děláme sexuální návrhy starším osobám nebo osobám s autoritativní či pečovatelskou funkcí jako jsou učitelé, faráři nebo zdravotní sestřičky,“ říká.