„Den bez kávy? To si ani neumíme představit!,“ notují si její milovníci. Jenže se to možná budou muset naučit. Tedy pokud do sebe nechtějí lít nepoživatelnou břečku.

Co má společného gorila východní, tygr ussurijský a nosorožec dvourohý? Správně, jde o ohrožené druhy.

A jak k nim pasuje hrnek kafe?

Zatím nijak. To se ale může už brzy změnit…

Kávovník na hraně

Denně se po celém světě vypije přes dvě miliardy šálků kávy. Bude ale tohle úctyhodné číslo aktuální i v takovém roce 2050. Vypadá to, že ne.

Celá řada odborníků totiž vidí budoucnost oblíbeného nápoje ve stejných barvách, jakými disponuje on sám – tedy výrazně tmavě. Za všechno můžou klimatické změny.

Pánové z Australského klimatického ústavu si nedávno zahráli na věštce a odhadli, že by se plocha půdy, vhodné pro pěstování kávy, mohla do roku 2050 vinou zvyšujících se teplot a extrémních povětrnostních událostí zmenšit o polovinu.

A aby těch špatných zpráv nebylo málo, tak do roku 2080 by mohl být amen i s divokým kávovníkem.

Alespoň podle studie Královských botanických zahrad v anglickém Kew, ty soudí že do konce století by mohlo mít statut „nekultivovatelný“ skoro 60 procent současných kávovníkových oblastí v Etiopii.

V ohrožení arabika i robusta

Zemi proslavené jako domov arabiky, jedné ze světově nejoblíbenějších druhů kávy, tak hrozí, že přijde o významný vklad do místní ekonomiky. Vždyť kávová zrna zabírají asi ¼ celkového etiopského exportu a zaměstnávají okolo 15 milionů farmářů.

Konec divokého kávovníku by navíc znamenal ztrátu zásadního nástroje pro vývoj nových, vůči suchu a nemocem rezistentních odrůd. Pod neprosným tlakem klimatických změn jsou oba dva hlavní druhy kávy, arabika i robusta.

Slavnější, ale zato méně odolné arabice se daří v nadmořské výšce od 800 do 2100 metrů, při teplotě od 18 do 22 stupňů. Jakmile je příliš horko nebo sucho, její aroma a kvalita povážlivě klesá.

Robusta, rostoucí v tropických oblastech do výšky 800 metrů toho vydrží víc. Vysoké teploty snáší lépe než její kolegyně, je ovšem citlivější vůči suchu.

Dražší a horší

Je to jako na houpačce. V okamžiku, kdy jde jeden nahoru, musí druhý dolů. Jinak řečeno – sucho a zvyšující se teploty mají za následek snižující se kvalitu kávy. A houpačka ještě jednou.

I když půjde kvalita dolů, vzhledem ke vzácnosti kávových zrn se opačným směrem vydere cena. Horko a sucho navíc přichází ruku v ruce s chorobami, které mají díky nim usnadněnou cestu do míst, které do té chvíle obcházely obloukem. V Kostarice se například tzv.

kávová rez vyšplhala do výšky až 1400 metrů nad mořem. Ještě hůř dopadne Brazílie. Toho času největší světový producent a vývozce kávy musel letos po atacích sucha a hmyzu dočasně povolit dovoz vietnamské kávy robusta.

Bez ochrany to nepůjde

Kávové společnosti naštěstí neberou neradostnou budoucnost na lehkou váhu a už teď pomocí investic do nových odrůd usilovně pracují na způsobu, jak udělat kávovník odolnější vůči klimatickým změnám a chorobám, zároveň přitom ale neprodělat na kvalitě.

Odborníci se ale shodují, že jakýkoliv výzkum bude k ničemu, pokud lidé nebudou chránit životní prostředí, ve kterém kávovníky rostou.