V začátcích roku 2021 vědci z celého světa potvrdili, že se planeta Země začala kolem své osy otáčet rychleji. Jeden den tak byl v minulém roce nejkratší v dějinách měření.

Dne 19. července 2020 byl den o 1,4602 milisekundy kratší než celých 24 hodin – nejkratší den od začátku záznamů.

24hodinový cyklus dne a noci je dán rychlostí, kterou se modrá planeta otáčí kolem své osy. Standardně vědci vycházejí z faktu, že jeden den na Zemi trvá zhruba 86 400 sekund.

Víceméně cyklus dne a noci zůstává konzistentní i navzdory tomu, že se pravidelně mírně mění.

Revoluce v měření času

Délka dne měřená s přesností na milisekundy je umožněna díky tzv. atomovým hodinám, jež badatelům otevřely dveře k měření v neuvěřitelně malých časových úsecích a rovněž k vývoji řady technologií či aplikací.

„Bez atomových hodin by neexistovala GPS, synchronizace internetu, obchodování na světových burzách ani moderní telekomunikace,“ podotknul profesor Patrick Gill z Národní fyzikální laboratoře.

Pokusy o vytvoření atomových hodin probíhaly již ve 30. letech 20. století, avšak jejich chvíle měla nastat až v letech 50. Díky atomovým hodinám vědci zjistili, že je rychlost rotace proměnlivější, než se předpokládalo.

Také došli k závěru, že Země svou rotaci zpomaluje, avšak v loňském roce nastal pravý opak – rotace planety se zrychlila.

Bude nutné ubrat jednu sekundu?

„Je zřejmé, že se Země nyní otáčí rychleji než kdykoliv v předcházejících 50 letech,“ řekl Peter Whibberley, vedoucí vědecký pracovník časové a frekvenční skupiny z Národní fyzikální laboratoře.

Odborníci uvažují nad možností negativní přestupné sekundy, pokud se bude rotace Země zvyšovat, avšak zatím je ještě brzy spekulovat nad tímto postupem.

Historicky nejkratším dnem od roku 1973 byl dosud 5. červenec 2005, tehdy rotace Země trvala o 1,0516 milisekundy méně než obvykle. V roce 2020 byl tento rekord překonán dokonce ve 28 dnech. V průměru se nyní dny zkracují o 0,5 sekundy za celých 24 hodin.

Co na to družice?

Družice a komunikační zařízení se spoléhají na skutečný čas sladěný se slunečním časem, jež je určen polohami hvězd, Měsíce a Slunce. Pro zachování tohoto harmonického vztahu v nedotčené podobě, přidali časoměřiči již dříve tzv. přestupné sekundy na jeden den.

Na základě vědeckých předpokladů by měl být rok 2021 ještě kratší než rok 2020, a to nejkratší za celých 50 let. Tímto tempem by to mělo pokračovat i v následujících letech.

Fyzici odhadují, že průměrný den bude v roce 2021 o 0,05 milisekundy kratší než 86 400 sekund. Atomové hodiny tak během roku naberou zpoždění o 19 milisekund.